Dříteň
Z Multimediaexpo.cz
Dříteň (něm. Zirnau) je obec v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, severozápadním směrem zhruba 12 km od Hluboké nad Vltavou a 21 km od Českých Budějovic. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1490 obyvatel.
Obsah |
Místní části
(údaje ze sčítání lidu, celkem 504 domů a 1294 obyvatel k 1. březnu 2001)
- Dříteň, k. ú. Dříteň, 13,01 km², 138 domů, 587 obyvatel
- Chvalešovice; k. ú. Chvalešovice, 14,26 km², 70 domů, 153 obyvatel, od 1. července 1985, předtím část obce Temelín
- Libív; k. ú. Dříteň, 7 domů, 8 obyvatel, od 12. června 1960, předtím část obce Velice
- Malešice; k. ú. Chvalešovice, 55 domů, 109 obyvatel, od 1. července 1985, předtím část obce Temelín
- ZSJ Bílá Hůrka; 9 domů, 4 obyvatelé
- ZSJ Malešice; 46 domů, 105 obyvatel
- Radomilice; k. ú. Záblatí, 38 domů, 65 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí
- Strachovice; k. ú. Záblatí, 29 domů, 57 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí
- Velice; k. ú. Dříteň, 63 domů, 120 obyvatel, od 12. června 1960, předtím samostatná obec
- Záblatí; k. ú. Záblatí, 18,86 km², 55 domů, 115 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím samostatná obec
- Záblatíčko; k. ú. Záblatí, 43 domů, 80 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí
Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1432 (Janek, pacholek Mikulášóv z Dřietně vyručen z vězení z Budějovic). V 15. a 16. století byla Dříteň v majetku Malovců z Malovic, kteří sídlili na zdejší tvrzi a vlastnili řadu dalších vesnic v okolí (erbovní znamení Malovců, červeně uzděný zlatý půlkůň v modrém poli, je dnes součástí znaku obce). V roce 1598 Bohuslav Malovec přikoupil hrad Hluboká a přesídlil na něj. Po Bohuslavově smrti roku 1608 si jeho tři synové dědictví rozdělili, přičemž byla dříteňská část od Hluboké oddělena a připadla Václavu Malovcovi. Zanedlouho se tito tři bratři zúčastnili českého stavovského odboje, pročež jim byly statky roku 1622 konfiskovány a odevzdány císařskému generálovi Baltazaru Marradasovi coby úhrada žoldu. Od těch dob sdílela Dříteň osudy s hlubockým panstvím. V roce 1661 od Marradasova vnuka Bartoloměje koupil Hlubokou hrabě Jan Adolf ze Schwarzenbergu; dříteňskou vrchností pak Schwarzenbergové byli až do zániku feudalismu. Od roku 1850 podnes je Dříteň samostatnou obcí.
Pamětihodnosti
- Zámek Dříteň, obdélná patrová barokní budova s navazujícími hospodářskými stavbami sv. od středu obce. Původní malovecká tvrz, se ještě roku 1616 popisovala jako „starožitná, mnohými potřebami a pokoji k bytu pohodlná“, nedlouho poté však vyhořela a půl století zůstávala bez využití. Teprve v letech 1668 až 1774 byla pohořelá tvrz podle projektu Giacoma Antonia de Maggi rekonstruována na obydlí pro vrchnostenské úředníky.
- Kostel sv. Dismase z roku 1691, filiální k farnosti Bílá Hůrka
- Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1757
- Kovárna z roku 1855, dnes využita jako hospoda
Osobnosti
- Rudolf Dvořák (1860–1920), orientalista, narozen v Dřítni
Externí odkazy
|
Obec Dříteň |
---|
Dříteň • Chvalešovice • Libív • Malešice • Radomilice • Strachovice • Velice • Záblatí • Záblatíčko |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |