Diference

Z Multimediaexpo.cz

Diference (z lat. dif-feró, odlišuji, odděluji) znamená rozdíl, případně odchylku. Kvantitativní diference se zjišťuje porovnáním veličin (např. měřením), kvalitativní diference jinými druhy porovnání; v obou případech tu ale musí být něco společného, co porovnání umožňuje. Opakem diference je buďto shoda, rovnost, anebo naopak nesrovnatelnost. Odtud diferencovat = rozrůzňovat, odlišovat. Logickým protikladem diference je indiference, nerozlišenost, lhostejnost – vlastnost toho, co je indiferentní čili nerozlišené, lhostejné.

Obsah

Speciální významy

V matematice

  • v matematice je diference malý, ale konečný rozdíl v hodnotě proměnné, obvykle označovaný jako Δx (delta x); limitním přechodem se diference mění v diferenciál (dx)

Ve filosofii

  • specifická diference je v Aristotelově filosofii rozdíl mezi jednotlivými druhy téhož rodu
  • ontologická diference je ve filosofii B. Spinozy základní rozdíl mezi Bohem a světem, ve filosofii M. Heideggera rozdíl mezi bytím a jsoucím
  • Jacques Derrida vytvořil nové frnacouzské slovo différance (česky různice), které od slov odkazuje k rozdílům (diferencím) mezi nimi i k tomu, že význam řeči se při rozumění neustále odkládá (fr. différer) a nikdy nemůže být úplně přítomen

Ve společenských vědách

  • v lingvistice F. de Saussure je význam dán diferencemi mezi fonémy, slovy atd.
  • princip diference v teorii spravedlnosti J. Rawlse říká, že nerovnosti jsou přijatelné, pokud prospívají těm nejméně zvýhodněným
  • podle systémové teorie N. Luhmanna se každý podsystém společnosti vyděluje na základě jedné vůdčí diference

Citát

Často se cituje rčení britského antropologa Gregory Batesona:

Information is the difference which makes difference - Informace je ten rozdíl, na kterém záleží

Související články

Literatura

  • Ottova encyklopedie nové doby: heslo Diference, díl 3, strana 110