Divišov
Z Multimediaexpo.cz
Městys Divišov (v latinských textech Divischovium, v německých Diwischau) se nachází mezi městy Benešov a Vlašim, na 41 km dálnice Praha-Brno v Posázaví v okrese Benešov. Katastr obce má rozlohu 3098 ha. Obec a jeho okolí tvoří region Divišovsko. Obec Divišov se skládá z osmi místních částí - Dalovy, Divišov, Křešice, Lbosín, Měchnov, Radonice, Šternov a Zdebuzeves. V obci je registrováno v roce 2008 celkem 754 adres a 1482 obyvatel. PSČ obce je 257 26 až 27.
Obsah |
Historie Divišova
Divišov bylo poddanské město, jehož založení spadá do období do doby vlády Břetislava I. před r. 1130. Zakladatelem obce byl Diviš, člen družiny knížete Břetislava. Název obce je v 1. polovině 13. století zachyceno v podobách Divišov a Divišovice: „1218 … testis Dyuvis de Dyuviscov …1219 Diuis de Diuisoviz …“; poté se ustálila podoba Divišov. Tímto názvem bylo vyjádřeno, že jde o majetek Divišův. Osobní jméno Diviš, které je základem názvu městečka, je českou podobou řeckého jména Dionýsios, což znamená „bůh vína“, popřípadě též „božské dítě“; v češtině je možnost výkladu také jako „divoký“ (patrně vlivem formální podoby s přídavným jménem divý). Na místě dnešní starobylé budovy děkanství, stávala tvrz, kolem které se začala tvořit osada. Před rokem 1242 založil Zdislav, prvorozený syn Diviše z Divišova, hrad Šternberk (dnešní obec Český Šternberk). Pojmenován byl po původním erbu Diviše z Divišova, zlaté osmicípé hvězdě na modrém poli. Následně se tedy z Divišovců stal rod Šternberků, jež vlastní hrad do dnešních dnů. V průběhu roku 1545 byla osada Divišov povýšena na město, které získalo privilegiem krále Ferdinanda I. na žádost Jana Holického ze Šternberka práva tržní (pořádání sobotních trhů) a hrdelní (trestání zločinců). Město zároveň dostalo znak v podobě zlaté hvězdy, který připomínal pány ze Šternberka a městskou pečeť. O poměrech v Divišově vypovídá i Smolná kniha z let 1617 - 1751, která přetrvala hrozný požár v roce 1742, kdy téměř celé město lehlo popelem. V říjnu 1899 byla zahájena stavba železniční tratě vedoucí z Čerčan do Kolína.[1] V Ledečku železniční trať odbočovala na Kácov a Světlou nad Sázavou. Slavnostní zahájení provozu na této železniční trati se konalo 6. října 1901. 1.března 1900 byla v Divišově otevřena pošta a v roce 1902 byla v ní instalována telegrafní stanice. Od roku 1925 začala fungovat pravidelná autobusová linka Benešov - Divišov, která spolu s paralelní železnicí nazývanou Posázavský pacifik dopomohla k rozvoji chataření a vzniku více jak 15 chatových osad. Stavba dálnice D1 od Prahy až do Šternova byla uvedena do provozu 8. července 1977 [2] a ještě více akcelerovala jednak chatovou výstavbu v okolí, především u řek Blanice a Sázava a pak rekonstrukce chalup, samostatných hospodářských stavení a mlýnů, které zůstávaly volné po migraci obyvatel do měst v poválečném období. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3]
Současnost Divišova
Divišov se proslavil v posledních letech dvěma skandály s celorepublikovým dosahem. Mgr. Lipová v roce 2006 vydala na webu prohlášení s titulem „Nechutně obnažená psí přirození“, které vyzývalo zastupitelstvo obce k vydání vyhlášky o zakrývání psích ohanbí. Po detailních zprávách v rádiích (Evropa 2 a ČRo Radiožurnál) a v celostátním tisku zastupitelstvo obce přípravné práce na vyhlášce dementovalo a vydalo běžnou vyhlášku o poplatcích za psa. Druhá aféra se týkala svévolné akce několika občanů, kteří několik týdnů pokládali na silnici hřeby s tím, že v daném období došlo ke snížení jinak celkem husté kamionové dopravy v obci. K této věci se vyjádřil i druhý den po svém jmenování nový ředitel dopravní policie Martin Červíček na stránkách deníku MF Dnes takto "Samozřejmě je něco takového nepřijatelné. Problematika kamionové dopravy si opravdu zaslouží prioritní řešení, především s ohledem na budování odpovídající komunikační sítě.... " Po roce 2000 byla zastavěna rodinnými domky oblast 20 ha po kopcem Vrcha (533 m. n. m.) směrem k dálnici D1, připravuje se třetí etapa zástavby směrem k logistickému areálu u Měchnova. Stavební rozvoj zažívá i západní okraj obce (výpadovka na Benešov), kde došlo k výstavbě garáží nákladních vozidel a několika desítek rodinných domků. V roce 2007 byl schválen i nový územní plán s předpokládaným jižním obchvatem obce.
Příroda a turistika
Divišov a jeho okolí tzv. Divišovsko je centrem chataření a chalupaření. V 10 km okruhu od obce se nachází více jak 500 chat nebo chalup, mnoho z nich celoročně obývaných. Okolní lesy jsou rájem houbařů. Obcí prochází zelená turistická trasa směr chatová osada Poříčko, hrad Český Šternberk nebo ČD zastávka Domašín a po silnici 111 prochází Divišovem i cyklotrasa č. 0072[4] ze zámku Jemniště na hrad Český Šternberk. Žáci základní školy v roce 1997 obnovili již téměř zapomenutou naučnou stezku z Divišova do Českého Šternberka a nazvali jí Stezka rytíře Jana Kryštofa Šice. Naučná stezka začíná na návsi v Divišově, má celkem 10 zastavení s informačními tabulemi o myslivosti, o židovském náboženství, přírodě kolem Divišova či o hradu Český Šternberk a končí křížovou cestou.
Památky
Křesťanské památky
- Související informace můžete najít také v článku: Kostel svatého Bartoloměje (Divišov)
Divišovský kostel sv. Bartoloměje, který byl poprvé v literatuře uveden v roce 1350, byl původně klasickou gotickou stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. V roce 1742 vyhořel a požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony.
Druhou památkovou budovou je barokní děkanství naproti kostelu, obytná patrová budova s mansardovou střechou, střední část průčelí má bosované lizény. Celkový tehdejší pohled na městečko z ptačí perspektivy od jihu zachytil v kresbě Antonín F. Zástěra v roce 1753. Nyní je zde pochována Eliška, dcera krále Jiřího z Poděbrad, protože její matka Kunhuta, první manželka Jiřího z Poděbrad byla rozená ze Šternberka. V kostele se nachází i populární kopie obrazu Panny Marie Divišovské z římského kostela Ara coeli.
Židovské památky
Vedle křesťanského a převažujícího protestantského lidu žili do 20. století v Divišově i Židé, kteří si postavili svoji modlitebnu - Divišovskou synagogu. První zmínky o židech nalezneme v roce 1685, podle soupisu z roku 1724 pouze 2 rodiny a na konci 18. století zde žilo 10 rodin a nejvíce v roce 1888 - již celkem 133 osob. Za první republiky počet židů klesl na 20 osob žijících převážně v dnešní Šternberské ulici kolem synagogy vystavěné v pozdně klasicistním stylu s půlválcovou apsidou. Bohoslužby se konaly cca do 30. let 20. století. Interiér osvětluje menší mosazný a zajímavý velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Hlavní prostor zaujímají dvě řady s 10 lavicemi pro 5-6 osob (celkem 120 mužských sedadel). Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do třicátých let 20.století, před druhou světovou válkou pouze o hlavních svátcích. V roce 1935 bylo veškeré zařízení synagogy převezeno do Benešova. Po roce 1950 byla budova adaptována na kadeřnictví, vnější vzhled byl zachován. V dnešní době je kompletně opravená a sídlí zde muzeum mapující život židovského osídlení v regionu Divišovsko. Při obnově divišovské synagogy byl proveden archeologický a restaurátorský průzkum, dále zjištěna původní keramická dlažba, v sutích uvnitř nalezena část původního železného lustru. Stavba je velmi dobře zachována, patrně chybí pouze Davidovy hvězdy na střeše a původní nápis nad vstupem. Rabíni a správcové synagogy:
- 1852 - 1860 - Lazar Freund
- 1893 - 1905 - Jindřich Schwarzkopf
- 1906 - 1912 - Rudolf Glaser z Ledče
- 1913 - 1917 - Mojžíš Reither
poté nepravidelně zajížděli do obce rabíni:
- Adolf Loewy z Uhlířských Janovic
- Alois Schircus z Uhlířských Janovic a
- Rudolf Blán
Starostové židovské náboženské obce:
Své mrtvé pochovávali na židovském hřbitově za městem od roku 1776. Dnes je možné tento hřbitov s barokními a klasicistními náhrobky nalézt u dálničního sjezdu Šternov. Druhá světová válka znamenala konec židovského obyvatelstva v Divišově.
Obchod a průmysl
Na konci 19.století zde vznikla továrna na výrobu a zpracování sametu, jejichž plyše a samety byly na světové výstavě ve Francii na přelomu století vysoko oceněny. Tři roky po II. světové válce založil Jaroslav Simandl továrnu na závodní motocykly značky Jawa (původně ESO). Dále v Divišově sídlí od roku 1990 společnost FRAM s.r.o., která se zabývá lisováním tvarových gumových výrobků. V letech 1995 začala další etapa výstavby rodinných domů na východním okraji obce v lokalitě Vrcha (Vrchy). V roce 2004 došlo v souvislosti s výstavbou logistického areálu u Měchnova k plynofikaci a ke stavbě kanalizace v celé obci.
Související články
Reference
- ↑ http://www.chocerady.cz/clanek.asp?id=7 Historie Chocerad
- ↑ http://www.ceskedalnice.cz/d1.htm
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ http://www.3.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=136944&id_obce_2=73974 Cyklotrasa č. 0072 Český Šternberk - Postupice
Externí odkazy
|
Městys Divišov |
---|
Dalovy • Divišov • Křešice • Lbosín • Měchnov • Radonice • Šternov • Zdebuzeves |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |