Dolín
Z Multimediaexpo.cz
Dolín (lidově Dolejn) je vesnice v okrese Kladno, dnes jedna z deseti částí města Slaný. Ves leží asi 3 km severovýchodně od Slaného na horní hraně návrší nad údolím Byseňského potoka.
Obsah |
Historie
Vesnici založili někdy na samém počátku 14. století benediktini ze slánského proboštství ostrovského kláštera. První písemná zmínka o Dolínu (Dolin) pochází z roku 1325, kdy byla část vsi v majetku vyšehradské kapituly. V roce 1337 pražský biskup Jan IV. z Dražic tento díl Dolína spolu s dalšími statky v okolí převedl novému augustiniánskému klášteru v Roudnici nad Labem. Klášter pak přikoupil ještě jiný díl Dolína od vladyk z Blahotic. Ostatek vsi byl v držení měšťanů ze Slaného. Za husitských válek přešla církevní část Dolína do světských rukou a Slánským tak patřila většina vsi, menší díl pak měšťanům z Prahy. V 16. století patřil Dolín k panství Vraný a střídal šlechtické majitele: nejprve Jan III. Zajíc z Hazmburka, dále od roku 1550 Petr Chotek z Vojnína, který roku 1561 zdědil také Žerotín, po něm jeho zeť Jindřich Brozanský z Vřesovic a dále Doupovcové z Doupova. Dle urbáře, pořízeného za Fridricha Doupovce roku 1592 víme, že tehdy měla ves 12 osedlých. Sňatkem Kristiny Doupovcová přešel Dolín na hraběte Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic, za třicetileté války však ves zcela zpustla - Berní rula zde roku 1654 uvádí jedenáct prázdných statků a dvě chalupy. Ve druhé polovině 17. století koupili Dolín Valkounové z Adlaru a připojili k panství Zlonice. Ves se však vzmáhala jen velmi zvolna, ještě v roce 1696 se počítalo pět statků v Dolíně pustých. Po zbankrotovavším Václavu Janu Vojtěchovi Valkounovi vydražil roku 1707 majetek hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat, jehož syn Norbert Vincenc v roce 1721 zlonické panství prodal hraběti Filipu Kinskému ze Vchynic. V držení Kinských pak Dolín zůstal až do zrušení feudálního zřízení. Od roku 1850 byl Dolín samosprávnou obcí, k níž náležely i sousední Želevčice, a to až do 1. ledna 1990, kdy se obec Dolín stala částí města Slaného.
Pamětihodnosti
- Kostel svatých Šimona a Judy, filiální k farnosti Slaný. Pravidelné bohoslužby se v Dolíně nekonají, kostel je přístupný pouze příležitostně. Jde o Gotickou stavbu ze 14. století, pseudogoticky upravenou ve druhé polovině století 19. (nynější průčelní věž pochází z roku 1863). V letech 1907 až 1908 provedena hodnotná secesní výzdoba (nástěnné malby a okenní vitráže), v exteriéru nad vchodem mozaika Krista - Dobrého pastýře od Viktora Foerstra. Kostel obklopuje starý nepoužívaný hřbitov, na němž je pochován spisovatel Valerián Pejša.
Galerie
 Z průjezdní silnice v horní části vsi odbočuje ulice ke kostelu |
 Kostel sv. Šimona a Judy |
 Mozaika Krista - Dobrého pastýře |
Externí odkazy
|
| Město Slaný |
|---|
|
Blahotice • Dolín • Kvíc • Kvíček • Lotouš • Netovice • Otruby • Slaný • Trpoměchy • Želevčice |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |