Dozimetrie
Z Multimediaexpo.cz
Dozimetrie je oblast fyziky zabývající se vlastnostmi ionizujícího záření, veličinami charakterizujícími procesy vzniku a interakce ionizujícího záření s látkou a metodami měření těchto veličin[1].
V biologických a lékařských vědách se soustředí se na interakci ionizujícího záření s živou hmotou a jeho účinky na organismy a uplatňuje se v oboru radiologie (radiodiagnostika a radioterapie).
V technických vědách, lékařství i vojenství se uplatňuje v oblasti ochrany před zářením - zabývá se monitorováním a usměrňováním rizik pro obyvatelstvo i pracovníky se zářením.
Obsah |
Důležité veličiny a pojmy
- Expozice (dávka záření) je elektrický náboj, který získá 1 kg hmoty při průchodu ionizujícího záření. Jednotkou expozice je coulomb na kilogram (C·kg-1).
- Expoziční rychlost je expozicí vztaženou na jednu sekundu. Jednotkou je coulomb na kilogram na sekundu (C·kg-1·s-1).
- Absorbovaná dávka je energie dodaná jednomu kilogramu hmoty průchodem příslušného záření. Jednotkou absorbované dávky záření je gray (Gy), rozměrově jde o joule na kilogram. Starší jednotkou je rad, platí 100 rad = 1 Gy.
- Biologický ekvivalent (Dávkový ekvivalent) je biofyzikální veličinou, která vedle fyzikálních účinků zohledňuje i biologický účinek záření. Dávkový ekvivalent se z dávky spočítá vynásobením údaje faktorem kvality záření. Poněvadž se faktor kvality u rentgenového, beta a gama záření rovná jedné, je v těchto případech 1 Gy roven 1 Sv. Starší jednotkou je rem, platí 100 rem = 1 Sv.
- Radiační ochrana je činnost, které se snaží minimalizovat rizika spojená s pobytem člověka na místech nějakým způsobem zasaženými ionizujícím zářením. Jejím úkolem je tedy nalezení a popis zdroje záření, určení případné zdravotní újmy a vytvoření pravidel pro pobyt v monitorovaném prostoru nebo pro práci s příslušným zdrojem ionizujícího záření.
Úplný přehled mezinárodně doporučovaných veličin, jejich definic a jednotek podává ČSN ISO 31-10.[2] Připravuje se její nové vydání v řadě ČSN EN ISO/IEC 80000.
Působení ionizujícím záření na živé organismy
Ionizující záření, ve formě jak dlouhodobého slabého, tak i krátkodobého intenzivního ozáření, má negativní účinky na člověka a ostatní živé organismy. Působí-li na biologický materiál, dochází k absorpci ionizujících částic nebo vlnění atomy daného materiálu. To způsobuje vyrážení elektronů z jejich orbit a tvorbu negativně nabitých aniontů. Ionizované části molekul se stávají vysoce reaktivními a vedou k řadě chemických reakcí, které buňku buď rovnou usmrtí, nebo vedou ke změnám genetické informace (reakce radikálů s DNA způsobuje porušení fosfodiesterových vazeb a tím zpřetrhání jejího řetězce).
Související články
Reference
- ↑ ČSN 01 1308, část I. Neveličinové pojmy, položka 1.03. Str. 3. Vydavatelství ÚNM, Praha, 1986.
- ↑ ČSN ISO 31-10 Veličiny a jednotky. Část 10: Jaderné reakce a ionizující záření. Český normalizační institut, prosinec 1996
Externí odkazy
- Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – Klinická dozimetrie
- Chemicke-listy.cz – PASIVNÍ DOZIMETRIE (PDF)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |