Eklekticismus

Z Multimediaexpo.cz

Eklekticismus (nebo eklektismus, z řec. ek-lektos, vybraný) je v obecné rovině způsob tvorby a práce, který čerpá z cizích vzorů nebo děl starších období a mísí je dohromady. Eklektik, česky snad „vyběrač“, je člověk, který si z rozmanitých filosofických systémů vybírá to, co se mu právě hodí, a z toho skládá vlastní stanovisko. Důvodem může být nedostatek vlastní invence, ale také skeptický názor, že žádná filosofie není ideální. Vznikl v raném helénismu a v Římě, kde se střetávaly různé kulturní a filosofické proudy - např. řecké, římské, židovské a orientální. Římané si z nich vybírali to, co se jim jevilo správné a prakticky použitelné. Podobně postupují některé moderní směry filosofické i umělecké.

Eklektismus tedy nemusí být nutně špatný, záleží ovšem na tom, jaké prvky si vybírá a jak s nimi zachází. Protože se často jedná o výběr bez porozumění, bez historického rozlišení nebo bez vkusu, mívá slovo eklektický pejorativní význam. Něco podobného platí i pro eklektickou, literaturu a podobně. V architektuře se jako eklektismus označuje umělecký směr vzniklý v druhé polovině devatenáctého století. Jako styl odkazuje k historickým obdobím, a umožňuje spojovat formální znaky jednotlivých neostylů společně na jedné stavbě. Zároveň porušuje do té doby obvyklou harmonii a proporce, ověřené historickými poznatky. Architektura v této podobě přežívá až do prvních let dvacátého století, i když souběžně se už formuje odlišná koncepce i výraz, který u ní bývá označován jako secese. == Představitelé ==

  • Epiktétos
  • Marcus Tullius Cicero
  • Filón Alexandrijský
  • Marcus Terentius Varro
  • Marcus Aurelius

Eklektické proudy