Ve středu 26. března 2025 se podařilo týmu Multimediaexpo.cz
dokončit zcela nový balíček 1 000 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...
FFresh emotion happy.png

Elementární náboj

Z Multimediaexpo.cz

Elementární náboj je nejmenší možný elektrický náboj jedné volné částice, obvykle značený e. Elementární (elektrický) náboj je roven velikosti elektrického náboje protonu (resp. absolutní hodnotě náboje elektronu, jehož náboj je roven 1e). Elektron má záporný elementární náboj, proton má kladný elementární náboj. Elektrický náboj se tak může přenášet nebo měnit pouze po celistvých násobcích této hodnoty. (U kvarků se sice předpokládají hodnoty 13e, resp. 23e, tyto částice ale zatím nebyly pozorovány jako volné.)[1]

Obsah

[skrýt]

Značení a hodnota

  • Značka veličiny: e
  • Po redefinici SI je od r. 2019 jeho hodnota pevně stanovenou konstantou
    • e=1,6021766341019C (přesně)[2]

Vlastnosti

  • Elementární náboj je nejmenší, dále nedělitelný elektrický náboj. Někdy se také hovoří o kvantování elektrického náboje, popř. o zákonu kvantování elektrického náboje.
  • Elektrický náboj každého tělesa je celočíselným násobkem elementárního náboje.
  • U běžných zelektrovaných těles se toto kvantování elektrického náboje neprojeví kvůli velkému množství částic a tedy značné „jemnosti“ celkového náboje.
    To nás opravňuje přiřazovat celkovému náboji makroskopického tělesa hodnoty, které nemusí být celočíselným násobky elementárního náboje.

Zlomkové hodnoty elementárního náboje

  • Hadronové částice jsou v současném pojetí popisovány jak vázané stavy kvarků (antikvarků), které nesou náboj s třetinovou či dvoutřetinovou hodnotou elementárního náboje.
  • Některé kvazičástice (jakožto makroskopický ekvivalent popisu kolektivního kvantového chování) látek, mohou také nést efektivní náboj rovný zlomkové hodnotě (tedy víceméně libovolného racionálního násobku) elementárního náboje. Typickým případem je zlomkové kvantování elektrického proudu při zlomkovém kvantovém Hallovu jevu.

Elementární náboj v kvantové teorii pole

V kvantové teorii pole udává elementární náboj efektivní sílu elektromagnetické interakce. V lagrangiánu interakce

L=ψ¯(iγμDμm)ψ14FμνFμν

vystupuje prostřednictvím kalibrační kovariantní derivace

Dμμ+ieAμ.

Aμ zde značí kovariantní čtyřpotenciál elektromagnetického pole, Fμν=μAννAμ z něj vytvořený tenzor elektromagnetického pole.


Efektivní síla elektromagnetické interakce se častěji udává pomocí vazebné konstanty interakce:

αe=e24πε0c, známé jako konstanta jemné struktury.

Pro elementární náboj resp. konstantu jemné struktury však platí, že představují efektivní elektrický náboj částic s jednotkovým nábojem resp. vazebnou konstantu interakce na makroskopických vzdálenostech, tedy se započtením plného stínění vznikajícího polarizací vakua. Efektivní hodnota síly interakce však roste s předávaným čtyřimpulsem, což lze názorně interpretovat tak, že se výměna virtuálních fotonů odehrává blíže u nabitých částic, kde je polarizace vakua menší. Se zvyšováním hodnoty čtyřimpulsu předávaného při interakci tak vazebná konstanta interakce i efektivní hodnota náboje interagující částice rostou a nejsou již rovny hodnotám konstanty jemné struktury a elementárního náboje.

Příklad

Pro předávanou hybnost mZc (mZ je klidová hmotnost intermediálního bosonu Z) odpovídající vzdálenosti řádově 10−19  m nabývá vazebná konstanta elektromagnetické interakce hodnoty (v tradičním reciprokém vyjádření):[3]

  • αe(mZc)=1/127,916(15).

Odpovídá to efektivnímu elektrickému náboji

  • eef(mZc)=˙137,036127,916e=˙1,035e.

Související články

Reference

  1. ELEMENTÁRNÍ ELEKTRICKÝ NÁBOJ [online]. Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, [cit. 2022-08-26]. Dostupné online.  
  2. Fundamental Physical Constants; 2018 CODATA recommended values. NIST, květen 2019. Dostupné online, PDF (anglicky)
  3. OLIVE, K. A., et al. (Particle Data Group) The Review of Particle Physics. Chinese Physics C [online]. , 21. srpen 2014, svazek 38, čís. 9:090001 [cit. 2017-03-06], kapitola 16. Grand unified theories. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1674-1137. DOI:10.1088/1674-1137/38/9/090001.  ( ) 

Externí odkazy