Emerson Fittipaldi
Z Multimediaexpo.cz
| Emerson Fittipaldi | |
|---|---|
 | |
| F1 Record | |
| Národnost | Brazílie |
| Narozen | 12. prosinec 1946 |
| Team | Lotus, McLaren, Fittipaldi |
| Grand Prix | 149 |
| Mistr světa | 2x 1972 a 1974 |
| Vítězství | 14 |
| Podium | 35 |
| Pole position | 6 |
| Nej. kolo | 6 |
| Body | 281 |
| První GP | Grand Prix Velké Británie 1970 |
| První vítězství | Grand Prix USA 1970 |
| Sezóny v F1 | 1970 - 1980 |
Emerson Fittipaldi (* 12. prosince 1946, São Paulo) je bývalý brazilský automobilový závodník. Jako pilot Formule 1 je dvojnásobným mistrem světa z let 1972 a 1974, dokázal také dvakrát vyhrát titul v sérii CART a v závodě Indianapolis 500.
Jeho synovec Christian Fittipaldi je také pilotem F1.
Obsah |
Život a kariéra
Nejmladší potomek z motoristické rodiny byl veden k tomuto sportu už od útlého věku, nakonec měl ve svém okolí dostatek vzorů. Jeho otec Wilson Fittipaldi sr. a matka Juzy Fittipaldi byli aktivními závodníky, otec se stal v 60. letech propagátorem motoristického sportu v Brazílii a stal se všeobecně známou postavou. Emersonův bratr Wilson Fittipaldi jr. v roce 1966 vyrazil do Evropy sbírat zkušenosti a Emerson ho po třech letech následoval. Mohl si to dovolit díky finančním prostředkům, které Wilson ve Formuli Ford a F3 vydělal. I díky slušným výsledkům Wilsona měl Emerson poněkud pootevřené dveře, během tří měsíců si vybudoval patřičné renomé a získal místo u Jima Russella v jeho týmu F3. V roce 1970 dochází v holandském Zandvoortu při závodě F1 k tragédii. Brit Piers Courage vylétl z trati a ve vraku svého vozu de Tomaso zahynul. Majitel týmu Frank Williams se poohlížel po náhradě a talentovaného Brazilce už měl v hledáčku několik týdnů. Emerson se však před podpisem smlouvy šel poradit s šéfem týmu Lotus Colinem Chapmanem. Ten ho okamžitě angažoval. Své kvality potvrdil Emerson už ve druhém závodě v nejprestižnější kategorii - dojel čtvrtý. Po tragické smrti Jochena Rindta byl Chapman obviněn z neúmyslného zabití, aby otupil hrot mnohdy hysterických výčitek, poslal na trať v USA identické vozy s Rindtovým - Emerson závod vyhrál a další nováček na stejném voze Reine Wissell dojel třetí.
Rok 1971 byl pro Emersona spíše hledáním vlastní identity v novém prostředí, navíc tým experimentoval s turbínovým vozem, a tak se potenciál týmu zbytečně tříštil. Vše si Brazilec vynahradil v sezóně 1972 - vyhrál pět závodů a s přehledem porazil v té době už dvojnásobného mistra světa Jackie Stewarta. Odborníci cenili jeho dravě dynamický závodnický projev a nejednou se objevil názor, že Emerson může atakovat rekord v počtu mistrovských titulů, který držel Juan Manuel Fangio. Jenže rok obhajoby titulu nevyšel. Především tým trochu usnul na vavřínech po úspěšné první třetině šampionátu, v týmu se navíc objevil ambiciózní Švéd Ronnie Peterson a v neposlední řadě se poněkud zhoršily vztahy mezi Fittipaldim a Chapmanem. Výsledkem byl Emersonův odchod ke konkurenci - nejen po stránce týmové, ale i sponzorské. Od Lotusu v černozlatých barvách John Player Special přešel mladší Fittipaldi k McLarenu a červenobílému koncernu Marlboro, kde uzavřel tříletou smlouvu.
Rok 1974 znamenal pro Emersona daleko obtížnější boj o mistrovskou korunu s týmem Ferrari. Dramatickou bitvu s Clayem Regazzonim rozhodl až v posledním závodě a zvítězil o tři body. Jak tvrdili odborníci, bylo to zejména proto, že dokázal uplatnit své zkušenosti a nehnal se slepě za výhrami - oproti roku 1972 vyhrál jen tři závody. Nástupu Ferrari se však neubránil - v roce 1975 ho rozdílem třídy porazil Niki Lauda.
Před sezónou 1976 došlo k největší přestupové bombě v 70. letech - Emerson Fittipaldi se smluvně vyvázal od McLarenu a po domluvě se svým bratrem Wilsonem se upsal brazilské stáji Copersucar-Fittipaldi. Prakticky tím skončily jeho úspěchy v F1, protože ani jeho zkušenosti nedokázaly dovést tým k tolik vytouženému vítězství. Za pět let svého působení v týmu pouze dvakrát vystoupil na stupně vítězů (2. v GP Brazílie 1978 a 3. v GP USA-západ 1980). Po roce 1980 se rozloučil s kokpitem a další dva roky vedl potápějící se tým k hořkému konci. Bylo to i jinak velice nepříjemné životní období - v týmu utopil většinu svého jmění, jeho manželka nepřenesla přes srdce mizející peníze a Emersonův neúspěch, a požádala o rozvod.
Ačkoliv se mluvilo o tom, že se v roce 1984 vrátí do F1 (uvažoval o týmu Spirit), nakonec se však uchytil v americkém seriálu IndyCars. S velkou slávou tu vyhrál prestižní závod 500 mil Indianapolis (1989 a 1993), ale také těžce havaroval na oválu v Michiganu, čímž jeho jezdecká kariéra skončila. Ale ještě jednu ránu osudu musel překonat - o rok později se zřítil se svým soukromým letadlem do bažinatého kraje a se svým synem čekal několik hodin na záchranu. Bral to jako osudové znamení, takže upustil od jakékoli myšlenky na návrat do kokpitu.
Emerson Fittipaldi byl v roce 2001 uveden do americké motoristické síně slávy. V roce 2003 se vrátil na půdu amerického seriálu Champcars jako vlastník týmu, v roce 2006 se ale přesunul do seriálu A1 GP, kde vede brazilský národní tým.
Formule 1
- 1970 Lotus - 10. místo, 12 bodů
- 1971 Lotus - 6. místo, 16 bodů
- 1972 Lotus - Mistr světa, 61 bodů
- 1973 Lotus - 2. místo, 55 bodů
- 1974 McLaren - Mistr světa, 55 bodů
- 1975 McLaren - 2. místo, 45 bodů
- 1976 Fittipaldi - 17. místo, 3 body
- 1977 Fittipaldi - 12. místo, 11 bodů
- 1978 Fittipaldi - 10. místo, 17 bodů
- 1979 Fittipaldi - 21. místo, 1 bod
- 1980 Fittipaldi - 15. místo, 5 bodů
Formule 3
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |