Eucharistický svatostánek
Z Multimediaexpo.cz
Eucharistický svatostánek nebo také Sanktuárium (případně Sanktuář), je nejposvátnější místo v katolických kostelích určené pro ukládání liturgických nádob s Eucharistií. Do Sanktuária má přístup pouze kněz nebo člověk knězem pověřen, nesmí do něj nic vkládat, brát nebo s ním jakkoli jinak manipulovat nikdo jiný (ministranti, kostelník, návštěvníci kostela atd.)
Ve středověku mělo formu výklenku ve zdi presbytáře (na evangelijní straně), zpravidla výrazně výtvarně zpracovaného, opatřeného dvířky či kovovou mřížkou. V pozdní gotice získává (zřejmě i vlivem utrakvistické teologie) formu velmi zdobné, samostatně stojící věžovité konstrukce zvané pastoforium.
Po tridentském koncilu se svatostánek stává středem hlavního oltáře a nazývá se slovem tabernákl.
Obdobné místo mohl podle některých historických dokladů zaujímat svatostánek také na oltářích utrakvistických kostelů. V takovém případě se ovšem nazýval slovem archa s odvoláním na starozákonní archu úmluvy. Je přitom možné, že zde byly Kalich a patena s hostiemi vystaveny viditelně.
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |