Ford 4-AT Tri-Motor
Z Multimediaexpo.cz
Ford 4-AT Tri-Motor | ||
Základní charakteristika | ||
---|---|---|
Určení | dopravní letoun | |
Výrobce | Ford Motor Company | |
Konstruktér | Harold Hicks | |
První let | 11. června 1926[1][2] | |
Zařazen | 1926 | |
Vyřazen | ||
Výroba | 1926-1931 | |
Vyrobeno | 78 | |
Varianty | ||
Uživatel | USA | |
Ford 4-AT Tri-Motor byl americký dopravní letoun, který se vyráběl od roku 1926. Stroj byl znám pod přezdívkou Tin Goose (Plechová husa).
Šlo o první skutečně obchodně úspěšnou konstrukci dopravního letounu Ford, po jednomotorových Air Sedan, Air Pullman a 2-AT Air Transport, a třímotorovém Stout 3-AT Air Pullman (vysloveně nezdařený stroj, který si vysloužil přízvisko Monstrosity — prototyp shořel při požáru, který vypukl v továrně za neobjasněných okolností).
Konstrukce nového letounu se ujal šéfkonstruktér Harold Hicks a jedním z členů jeho týmu byl i mladý James McDonnell. Prototyp třímotorového celokovového hornoplošníku pro deset cestujících, s prozatím ještě otevřenou kabinou dvoučlenné osádky, poprvé vzlétl 11. června 1926 v Dearbornu. Prvních třináct sériových strojů (již měly plně zakrytou pilotní kabinu) verze Ford 4-AT-A poháněly motory Wright J-4 o výkonu po 200 hp (149 kW).
Patrně nejznámějším strojem Ford 4-AT se stal letoun verze 4-AT-B (nesoucí imatrikulaci NX4542) Byrdovy antarktické expedice pokřtěný Floyd Bennett, se kterým Richard Evelyn Byrd a pilot Bernt Balchen, spolu s dalšími třemi muži na palubě, dosáhli mezi 28. a 29. listopadem 1929 poprvé letecky jižní točny.
Poslední byl vyroben v červenci 1931, šlo o jediný kus v provedení 4-AT-F, vyrobený pro madridskou společnost CLASSA.
Specifikace (4-AT-E)
Data podle: Němeček, Týc[1]
Technické údaje
- Osádka: 2
- Počet pasažérů: 11-12
- Rozpětí: 22,54 m
- Délka: 15,18 m
- Výška:
- Nosná plocha: 72,92 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 2 950 kg
- Vzletová hmotnost: 5 000 kg
- Pohonná jednotka: 3x hvězdicový motor Wright J-6
- Výkon motoru: 300 hp (224 kW)
Výkony
- Maximální rychlost: 209 km/h
- Cestovní rychlost: 172 km/h
- Dostup: 5 000 m
- Dolet: 917 km
Reference
- ↑ 1,0 1,1 NĚMEČEK, Václav; TÝC, Pavel. Třímotorová dopravní letadla. 2., doplněné vyd. Praha : Nakladatelství dopravy a spojů, 1981.
- ↑ U.S. Centennial of Flight Commission - Ford Trimotor
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |