Frances Tiafoe

Z Multimediaexpo.cz

Frances Tiafoe (* 20. ledna 1998, Hyattsville, Maryland) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal do listopadu 2017 pět titulů ve dvouhře.^[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2017 na 60. místě a ve čtyřhře pak v červnu téhož roku na 280. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v dubnu 2014, kdy mu patřila 2. příčka. Trénují ho Nicolás Todero a Robby Ginepri.^[2]

V patnácti letech se stal historicky nejmladším vítězem dvouhry juniorů floridského Orange Bowlu po výhře nad Kozlovem.^[2][3] Jako 17letý obdržel divokou kartu do dvouhry French Open 2015, čímž se stal nejmladším Američanem v hlavní soutěži od Michaela Changa a roku 1989. Stal se také juniorským mistrem Spojených států a v teenagerovském věku vyhrál čtyři challengery.

V americkém daviscupovém týmu neodehrál k lednu 2018 žádné utkání.

Soukromý život

Narodil se roku 1998 v marylandském Hyattsville do rodiny Francese^[4] a Alphiny Tiafoeových, kteří na americký kontinent imigrovali ze Sierry Leone. Má dvojče Franklina Tiafoea. V roce 1999 se jejich otec stal pomocným dělníkem na stavbě nového juniorského tenisového centra v College Parku, v němž později pracoval na pozici správce areálu. Frances Tiafoe pak jako tříletý začal v daném centru s tenisem.^[2][5]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval v červnu 2013, když na turnaj ve floridském Innisbrooku obdrželi s Thomasem Mayronnem divokou kartu do čtyřhry. V úvodním kole podlehli krajanům Dadamovi a Buchananovi.^[1] Premiérový titul na challengerech si odvezl po sérii pěti finálových porážek z kanadského Granby s dotací 100 tisíc dolarů, kde v srpnu 2016 přehrál ve finále salvadorského hráče Marcela Arévala. Výkonnostní růst zaznamenal během sezóny 2015, jíž zahájil na 1 136. místě, aby se v průběhu roku posunul téměř o 1 000 pozic výše. V závěru roku figuroval na 180. místě. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 10. října 2016 po challengerovém titulu ve Stocktonu, když se na žebříčku ATP posunul ze 117. na 100. příčku.^[2][1]

V kvalifikacích okruhu ATP World Tour debutoval na červencovém BB&T Atlanta Open 2014. Ve druhém kole podlehl Novozélanďanovi Michaelu Venusovi.^[2] Debut v hlavní soutěži zaznamenal o týden později na washingtonském Citi Open 2014, kde mu organizátoři udělili divokou kartu. Na úvod nestačil na ruského hráče Jevgenije Donského. Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl jako postoupivší kvalifikant během srpnového Winston-Salem Open 2015 po vyřazení Australana Jamese Duckwortha. Po ztrátě úvodní sady získal zbylé dvě v tiebreacích. Následně odešel poražen od šestého nasazeného Brazilce Thomaze Bellucciho.^[2][1]

V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na březnovém BNP Paribas Open 2016 v Indian Wells, kam obdržel divokou kartu. Po vítězství nad krajanem Taylorem Fritzem jej vyřadil pozdější belgický semifinalista David Goffin. Během Miami Open 2017 v Key Biscayne pak jako kvalifikant prošel do druhé fáze přes Konstantina Kravčuka, aby mu v zápětí stopku vystavil pozdější vítěz Roger Federer. Z letního Mastersu Western & Southern Open 2017 v Cincinnati si odvezl první výhru nad hráčem elitní světové desítky, když ve druhém kole vyřadil světovou sedmičku Alexandra Zvereva z Německa. V dalším kole jej zastavil Američan John Isner.^[2][1]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na houstonském U.S. Men's Clay Court Championships 2017 poté, co mu byla s Němcem Dustinem Brownem udělena divoká karta do čtyřhry. Ve finále však odešli poraženi od čtvrtého nasazeného chilsko-argentinského páru Julio Peralta a Horacio Zeballos.^[6][2][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu US Open 2014. S krajanem Michaelem Mmohem na úvod vyřadili Víctora Estrellu Burgose s Teimurazem Gabašvilim, aby v další fázi nenašli recept na Scotta Lipského a Rajeeva Rama. V sedmnácti letech pak obdžel divokou kartu do mužské dvouhry French Open 2015, v níž jej hladce vyřadil Martin Kližan. Na US Open 2016 ztratil v prvním kole dvousetové vedení nad Johnem Isnerem.^[2][1]

Tým světa reprezentoval na premiérovém ročníku Laver Cupu 2017 v Praze, kde odehrál historicky první utkání týmové soutěže proti Marinu Čilići. Chorvat jej zdolal po zisku obou tiebreaků.^[7] Výběr světa pak Evropě celkově podlehl 9:15 na zápasy.

Finále na okruhu ATP World Tour

Legenda (před/od 2009) D – dvouhra; Č – čtyřhra Grand Slam (0–0) Tennis Masters Cup / ATP World Tour Finals (0–0) ATP Masters Series / ATP World Tour Masters 1000 (0–0) ATP International Series Gold / ATP World Tour 500 (0–0) ATP International Series / ATP World Tour 250 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	16. dubna 2017	Houston, Spojené státy	antuka	Dustin Brown	Julio Peralta Horacio Zeballos	6–4, 5–7, [6–10]

Finále na challengerech a okruhu Futures

Legenda
Challengery (4–5 D)
Futures (1–2 D; 0–2 Č)

Dvouhra: 12 (5–7)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	2015-01-2525. ledna 2015	Weston, Spojené státy	antuka	Benjamin Balleret	5–7, 4–6
Vítěz	1.	2015-03-2222. března 2015	Bakersfield, Spojené státy	tvrdý	Maxime Tabatruong	6–1, 6–2
Finalista	2.	2015-03-2929. března 2015	Calabasas, Spojené státy	tvrdý	Dennis Novikov	6–7(4–7), 6–7(6–8)
Finalista	1.	2015-05-033. května 2015	Tallahassee, Spojené státy	antuka	Facundo Argüello	6–2, 6–7(5–7), 4–6
Finalista	2.	2015-11-1515. listopadu 2015	Knoxville, Spojené státy	tvrdý (h)	Dan Evans	7–5, 1–6, 3–6
Finalista	3.	2016-04-3030. dubna 2016	Tallahassee, Spojené státy	antuka	Quentin Halys	7–6(8–6), 4–6, 2–6
Finalista	4.	2016-07-099. července 2016	Winnetka, Spojené státy	tvrdý	Jošihito Nišioka	3–6, 2–6
Finalista	5.	2016-07-3131. července 2016	Lexington, Spojené státy	tvrdý	Ernesto Escobedo	2–6, 7–6(8–6), 6–7(3–7)
Vítěz	1.	2016-08-077. srpna 2016	Granby, Kanada	tvrdý	ESA Marcelo Arévalo	6–1, 6–1
Vítěz	2.	2016-10-099. října 2016	Stockton, Spojené státy	tvrdý	Noah Rubin	6–4, 6–2
Vítěz	3.	2017-04-2323. dubna 2017	Sarasota, Spojené státy	antuka	Tennys Sandgren	6–3, 6–4
Vítěz	4.	2017-05-1414. května 2017	Aix-en-Provence, Francie	antuka	Jérémy Chardy	6–3, 4–6, 7–6(7–5)

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	2014-01-1919. ledna 2014	Sunrise, Spojené státy	antuka	William Blumberg	Jason Jung Evan King	7–6(7–4), 4–6, [6–10]

Velká Galerie

• Mnoho fotografií – Frances Tiafoe

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6} , přístup: 2017-10-2727. října 2017
2. ↑ ^{2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8} , přístup: 2017-10-2727. října 2017
3. ↑ . Dostupné online.  
4. ↑ An improbable tennis prodigy. The Washington Post [online]. 2014-05-17 [cit. 2017-10-30]. Dostupné online.  ( ) 
5. ↑ Trevor Pryce. Growing Up With a Home Advantage. The New York Times [online]. 2012-05-23 [cit. 2017-10-30]. Dostupné online.  ( ) 
6. ↑ Matías Alarcón. Peralta y Zeballos se coronan en el ATP de Houston [online]. Latercera, 2017-04-16, [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. (es) 
7. ↑ Laver Cup 2017: Day 1, Singles - Match 1 [online]. Laver Cup, [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

• ATPworldtour.com – Frances Tiafoe (anglicky)
• ITFtennis.com – Frances Tiafoe (anglicky)

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Frances Tiafoe

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Frances Tiafoe

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii