Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Geografie Ázerbájdžánu
Z Multimediaexpo.cz
Poloha | Západní Asie, Východní Evropa |
Souřadnice | 40° 30' s. š., 47° 30' v. d. |
Rozloha – souš – vodní plochy | 86 600 km² 86 100 km² 500 km² |
Délka hranic – Írán – Arménie – Gruzie – Rusko – Turecko | 2648 km 756 km 1007 km 480 km 390 km 15 km |
Pobřežní čára | 800 km |
Nejvyšší bod | Bazardüzü dağı (4485 m) |
Nejnižší bod | Kaspické moře (−28 m) |
Nejdelší řeka | Kura (906 km) |
Tento článek pojednává o geografických podmínkách Ázerbájdžánu.
Obsah |
Poloha
Ázerbájdžán je země ležící na jižní straně Kavkazu, v Eurasii.
Hranicemi Ázerbájdžánu tvoří Kaspické moře na východě, Gruzie a Rusko na severu, Írán na jihu a Arménie na jihozápadě a západě. Částí Nachičevanu sousedí Ázerbájdžán také s Tureckem na severozápadě.
Hlavní a zároveň největší město Ázerbájdžánu je historické město Baku, které má největší a nejlepší přístav v Kaspickém moři a je největším střediskem ropného průmyslu v zemi.
Mezi základní dominanty Ázerbájdžánu patří:
- Kaspické moře, jehož břeh je přírodní hranicí s východem
- horské pásmo Velkého Kavkazu na severu
- rozsáhlá rovina ve středu země
Ázerbájdžán má celkovou rozlohu asi 86,600 km2, což činí méně než 1% rozlohy Sovětského svazu, jehož byl po dlouhou dobu součástí. Mezi třemi Kavkazskými státy (Ázerbájdžán, Gruzie, Arménie) je Ázerbájdžán největší.
Zvláštními správní pododděleními jsou:
- Nachičevanská autonomní republika, která je oddělena od zbývající části Ázerbájdžánu kouskem Arménského území
- autonomní oblast Náhorní Karabach, která je podle mapy plně součástí Ázerbájdžánu, ale v současné době je násilně okupována Arménií
Rozloha a hranice
- celkem: 86 600 km²
- souš: 86 100 km²
- vodní plochy: 500 km²
Poznámka: údaje jsou uvedeny včetně exklávy Nachičevanská autonomní republika a regionu Náhorní Karabach.
Srovnání rozlohy:
- srovnání se zeměmi EU: o něco menší než Portugalsko a větší než Rakousko
- srovnání se Spojeným královstvím: o něco větší než Skotsko
- srovnání s USA: o něco menší než Maine
- srovnání s Austrálií: o něco menší než Tasmánie
- srovnání s Kanadou: větší než New Brunswick
Délka hranic:
- celkem 2 648 km
- hranice zemí: Írán 756 km, Arménie 1007 km, Gruzie 480 km, Rusko 390 km, Turecko 15 km[1]
- 0 km (uzavřených pevninou)
- 800 km hranice s Kaspickým mořem
Krajní body:
- nejnižší bod: Kaspické moře (−28 m n. m.)
- nejvyšší bod: Bazardüzü dağı (4485 m n. m., na hranici s Ruskem)
- nejvyšší bod uvnitř ázerbájdžánského území: Shah dağı (4243 m n. m.)
Ostrovy
Vodstvo
V Ázerbájdžánu se nachází 1 250 řek, z nichž jen 21 má délku větší než 100 km. Horské oblasti (nadmořská výška - 1 000 až 2 500 m) jsou charakteristické velmi hustou říční sítí (0,4 až 0,5 km/km²), zatímco v rovinách je to výrazně méně (0,05 až 0,1 km/km²). Největší řeka Kavkazu Kura protéká republikou ze severozápadu na jihovýchod a ústí do Kaspického moře. Hlavní přítok Kury Araks teče podél jižní hranice Ázerbájdžánu. Většina řek patří do povodí Kury, jen řeky na severovýchodě (Samur) a v pohoří Talyš (Bolgarčaj) ústí přímo do Kaspického moře. Z jihovýchodních svahů Velkého Kavkazu stékají řeky Belokančaj, Muchachčaj, Talačaj, Kurmuchčaj aj. K severovýchodu od rozvodí tečou Samur, Kudialčaj aj. Z jihovýchodní části Malého Kavkazu stékají pravé přítoky Kury (Šamchorčaj, Agstafa, Gjandžačaj, Terter) a levý přítok Araksu Akera. Na většině řek jsou nejvyšší vodní stavy v létě (duben až září), jen v Talyši v zimě (říjen až březen). V rovinách se řeky využívají na zavlažování. Na Kure byla vybudována velká Mingečaurská hydroelektrárna a vodní nádrž (rozloha 605 km² a objem 16 km³), ze které jsou rozvedeny zavodňovací kanály (Hornokarabašský a Hornoširvanský). Pod přehradou je na Kure rozvinuta místní lodní doprava.
V republice je 250 jezer většinou nevýznamných. Největší jezera jsou Gadžikabul (15,5 km²) a Bejukšor (10,3 km²). Jezera vznikla přehrazením dolin popř. jsou ledovcového původu a nachází se v horách Velkého a Malého Kavkazu. Největší z nich je Velký Alagjol (rozloha 5 km², hloubka 8 m) na Karabašské sopečné plošině. Na severovýchodním svahu hřbetu Murovdag se rozkládá skupina překrásných jezer, vzniklých sesuvy. Mezi nimi je jedno z nejkrásnějších jezer Kavkazu Modré jezero. Mnoho jezer je také v Kuro-arakské nížině.
Velká města
- Baku – 2 074 300
- Gandža – 500 000
- Sumqayıt – 357 900
- Mingačevir – 95 200
- Garadžuchur – 72 200 (předměstí Baku)
- Širvan – 71 125
- Bakichanov – 66 300 (předměstí Baku)
- Nachičevan – 64 500
- Šeki – 62 100
Přírodní zdroje
Zemědělství
- orná půda: 18 %
- trvalé plodiny: 5 %
- trvalé pastviny: 25 %
- lesy a zalesněná krajina: 11 %
- ostatní: 41 % (1993)
Zavlažovaná půda: 10 000 km² (1993)
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref>
bez příslušné značky <references/>
.