Geografie Ázerbájdžánu

Z Multimediaexpo.cz

Geografie Ázerbájdžánu
Poloha	Západní Asie, Východní Evropa
Souřadnice	40° 30' s. š., 47° 30' v. d.
Rozloha – souš – vodní plochy	86 600 km² 86 100 km² 500 km²
Délka hranic – Írán – Arménie – Gruzie – Rusko – Turecko	2648 km 756 km 1007 km 480 km 390 km 15 km
Pobřežní čára	800 km
Nejvyšší bod	Bazardüzü dağı (4485 m)
Nejnižší bod	Kaspické moře (−28 m)
Nejdelší řeka	Kura (906 km)

Tento článek pojednává o geografických podmínkách Ázerbájdžánu.

Obsah 1 Poloha 2 Rozloha a hranice 3 Ostrovy 4 Vodstvo 5 Velká města 6 Přírodní zdroje 7 Zemědělství 8 Externí odkazy

Poloha

Ázerbájdžán je země ležící na jižní straně Kavkazu, v Eurasii.

Hranicemi Ázerbájdžánu tvoří Kaspické moře na východě, Gruzie a Rusko na severu, Írán na jihu a Arménie na jihozápadě a západě. Částí Nachičevanu sousedí Ázerbájdžán také s Tureckem na severozápadě.

Hlavní a zároveň největší město Ázerbájdžánu je historické město Baku, které má největší a nejlepší přístav v Kaspickém moři a je největším střediskem ropného průmyslu v zemi.

Mezi základní dominanty Ázerbájdžánu patří:

• Kaspické moře, jehož břeh je přírodní hranicí s východem
• horské pásmo Velkého Kavkazu na severu
• rozsáhlá rovina ve středu země

Ázerbájdžán má celkovou rozlohu asi 86,600 km², což činí méně než 1% rozlohy Sovětského svazu, jehož byl po dlouhou dobu součástí. Mezi třemi Kavkazskými státy (Ázerbájdžán, Gruzie, Arménie) je Ázerbájdžán největší.

Zvláštními správní pododděleními jsou:

• Nachičevanská autonomní republika, která je oddělena od zbývající části Ázerbájdžánu kouskem Arménského území
• autonomní oblast Náhorní Karabach, která je podle mapy plně součástí Ázerbájdžánu, ale v současné době je násilně okupována Arménií

Rozloha a hranice

Rozloha:

• celkem: 86 600 km²
• souš: 86 100 km²
• vodní plochy: 500 km²

Poznámka: údaje jsou uvedeny včetně exklávy Nachičevanská autonomní republika a regionu Náhorní Karabach.

Srovnání rozlohy:

• srovnání se zeměmi EU: o něco menší než Portugalsko a větší než Rakousko
• srovnání se Spojeným královstvím: o něco větší než Skotsko
• srovnání s USA: o něco menší než Maine
• srovnání s Austrálií: o něco menší než Tasmánie
• srovnání s Kanadou: větší než New Brunswick

Délka hranic:

• celkem 2 648 km
• hranice zemí: Írán 756 km, Arménie 1007 km, Gruzie 480 km, Rusko 390 km, Turecko 15 km^[1]

Pobřežní čára:

• 0 km (uzavřených pevninou)
• 800 km hranice s Kaspickým mořem

Krajní body:

• nejnižší bod: Kaspické moře (−28 m n. m.)
• nejvyšší bod: Bazardüzü dağı (4485 m n. m., na hranici s Ruskem)
• nejvyšší bod uvnitř ázerbájdžánského území: Shah dağı (4243 m n. m.)

Ostrovy

• Bulla
• Çikil
• Çilov
• Gil
• Glinyaniy
• Nargin
• Pirallahı
• Qara Su
• Qum
• Səngi Muğan
• Vulf
• Zənbil

Vodstvo

V Ázerbájdžánu se nachází 1 250 řek, z nichž jen 21 má délku větší než 100 km. Horské oblasti (nadmořská výška - 1 000 až 2 500 m) jsou charakteristické velmi hustou říční sítí (0,4 až 0,5 km/km²), zatímco v rovinách je to výrazně méně (0,05 až 0,1 km/km²). Největší řeka Kavkazu Kura protéká republikou ze severozápadu na jihovýchod a ústí do Kaspického moře. Hlavní přítok Kury Araks teče podél jižní hranice Ázerbájdžánu. Většina řek patří do povodí Kury, jen řeky na severovýchodě (Samur) a v pohoří Talyš (Bolgarčaj) ústí přímo do Kaspického moře. Z jihovýchodních svahů Velkého Kavkazu stékají řeky Belokančaj, Muchachčaj, Talačaj, Kurmuchčaj aj. K severovýchodu od rozvodí tečou Samur, Kudialčaj aj. Z jihovýchodní části Malého Kavkazu stékají pravé přítoky Kury (Šamchorčaj, Agstafa, Gjandžačaj, Terter) a levý přítok Araksu Akera. Na většině řek jsou nejvyšší vodní stavy v létě (duben až září), jen v Talyši v zimě (říjen až březen). V rovinách se řeky využívají na zavlažování. Na Kure byla vybudována velká Mingečaurská hydroelektrárna a vodní nádrž (rozloha 605 km² a objem 16 km³), ze které jsou rozvedeny zavodňovací kanály (Hornokarabašský a Hornoširvanský). Pod přehradou je na Kure rozvinuta místní lodní doprava.

V republice je 250 jezer většinou nevýznamných. Největší jezera jsou Gadžikabul (15,5 km²) a Bejukšor (10,3 km²). Jezera vznikla přehrazením dolin popř. jsou ledovcového původu a nachází se v horách Velkého a Malého Kavkazu. Největší z nich je Velký Alagjol (rozloha 5 km², hloubka 8 m) na Karabašské sopečné plošině. Na severovýchodním svahu hřbetu Murovdag se rozkládá skupina překrásných jezer, vzniklých sesuvy. Mezi nimi je jedno z nejkrásnějších jezer Kavkazu Modré jezero. Mnoho jezer je také v Kuro-arakské nížině.

Velká města

1. Baku – 2 074 300
2. Gandža – 500 000
3. Sumqayıt – 357 900
4. Mingačevir – 95 200
5. Garadžuchur – 72 200 (předměstí Baku)
6. Širvan – 71 125
7. Bakichanov – 66 300 (předměstí Baku)
8. Nachičevan – 64 500
9. Šeki – 62 100

Přírodní zdroje

• ropa
• zemní plyn
• železná ruda
• neželezné kovy
• oxid hlinitý
• zlato
• podzemní voda

Zemědělství

• orná půda: 18 %
• trvalé plodiny: 5 %
• trvalé pastviny: 25 %
• lesy a zalesněná krajina: 11 %
• ostatní: 41 % (1993)

Zavlažovaná půda: 10 000 km² (1993)

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Geografie Ázerbájdžánu

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.