Giuseppe Garibaldi (letadlová loď)
Z Multimediaexpo.cz
| |
| Základní údaje | 
|
|---|---|
| Typ: | letadlová loď |
| Třída: | Giuseppe Garibaldi |
| Číslo trupu: | 551 |
| Jméno podle: | |
| Objednána: | 1975 |
| Zahájení stavby: | březen 1981 |
| Spuštěna na vodu: | červen 1983 |
| Uvedena do služby: | 30. září 1985 |
| Osud: | stále ve službě |
| Poloha vraku: | |
| Cena: | |
| Předchůdce: | |
| Následovník: | |
| Poznámka: | domácí přístav Taranto |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 10 100 t (standardní), 13 250 t (plný) |
| Délka: | 180,2 m |
| Šířka: | 33,4 m |
| Ponor: | 6,5 m |
| Pohon: | 4× plynová turbína General Electric/Avio LM2500 80 000 hp |
| Palivo: | |
| Rychlost: | 30 uzlů |
| Dosah: | 7 000 mil při 20 uzlech |
| Posádka: | 550 (+ asi 225 členů leteckého personálu) |
| Pancíř: | |
| Výzbroj: | 8× Otomat-Teseo 2× 8 PLŘS Albatros Aspide 6× 324 mm protiponorkový torpédomet (2×3) 3× 40 mm kanón. |
| Elektronika: | |
| Letadla: | 16× AV-8B Harrier II, nebo 18× vrtulník Agusta |
| Ostatní: | |
Giuseppe Garibaldi (551) je italská letadlová loď, která je už roku 1985 do současnosti vlajkovou lodí italského námořnictva. Je tradičně pojmenována po italském vlastenci Giuseppem Garibaldim a je vpořadí čtvrtou lodí tohoto jména. Uvažovalo se ještě o stavbě druhé lodi této třídy, pojmenované Guiseppe Mazzini, ale nakonec nebyla nikdy objednána. V roce 2008 by se měla stát novou vlajkovou lodí italského námořnictva nová letadlová loď Cavour (550).
Vývoj
Diskuse o potřebě nové letadlové lodě se v Itálii vedla už od 70. let. Nakonec bylo rozhodnuto postavit lehkou letadlovou loď, která by byla kompromisem mezi požadavky armády a ekonomickou silou země.
Loď byla objednána v roce 1975 a postavena v loděnici Fincantieri ve městě Monfalcone. Kýl byl založen v březnu 1981, loď byla spuštěna na vodu v červnu 1983 a do služby vstoupila 30. září 1985. Jelikož mírová smlouva, uzavřená Itálií po prohrané druhé světové válce, zakazovala operace letounů s pevnými křídly z palub lodí, operovaly z paluby Guiseppe Garibaldi až do roku 1988 pouze vrtulníky. Zákaz byl zrušen až v roce 1989 a od té doby z lodi operují kolmostartující letouny McDonnell Douglas AV-8B Harrier II, které výrazně zvýšily její bojovou hodnotu.
Konstrukce
.jpg)
Giuseppe Garibaldi byla projektována především pro protiponorkové operace. Koncepce lodi je klasická s velitelským ostrovem na pravoboku. Přímá, průběžná letová paluba, která má rozměry 174 m x 30 m, je v ose lodi. Na přídi lodi se navíc nachází skokanský můstek s úhlem 6°, který usnadňuje snadnější start letounů V/STOL. Podpalubní hangár má rozměry 110 m x 15,6 m, výšku 6,3 m a přístup z paluby je do něj pomocí dvou šestiúhelníkových výtahů.
Nese na palubě osm odpalovacích zařízení protilodních střel Otomat-Teseo s doletem 145 km, doplněných dvěma trojhlavňovými 324mm protiponorkovými torpédomety. Protiletadlovou obranu tvoří dvě osminásobná odpalovací zařízení pro protiletadlové řízené střely Albatros Aspide s doletem 19 km. Další výzbroj se skládá ze tří kanónů Breda ráže 40 mm a je vybavena i protitorpédovým systémem AN/SLQ-25 Nixie.
Guiseppe Garibaldi může nést až 16 letounů AV-8B Harrier II, nebo 18 helikoptér Agusta, což jsou licenční vrtulníky firmy Bell, přičemž jsou možné i různé kombinace.
Prameny
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |