HMS Argus (I49)
Z Multimediaexpo.cz
.jpg)
Argus v roce 1918 | |
| Základní údaje | 
|
|---|---|
| Typ: | letadlová loď |
| Třída: | |
| Číslo trupu: | I49 |
| Jméno podle: | |
| Objednána: | |
| Zahájení stavby: | 1914 |
| Spuštěna na vodu: | 2. prosince 1917 |
| Uvedena do služby: | 16. září 1918 |
| Osud: | sešrotována 1947 |
| Poloha vraku: | |
| Cena: | |
| Předchůdce: | |
| Následovník: | |
| Poznámka: | |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 14 450 tn (standardní) 15 775 tn (plný) |
| Délka: | 172,3 m |
| Šířka: | 20,7 m |
| Ponor: | |
| Pohon: | 4 turbínová soustrojí, 12 kotlů 21 000 hp |
| Palivo: | |
| Rychlost: | 20 uzlů |
| Dosah: | |
| Posádka: | 785+196 RAF |
| Pancíř: | |
| Výzbroj: | (1918): 6× 102 mm (6×1) (1938–1940): bez výzbroje (říjen 1942): 4× 102 mm (4×1) 13× 20 mm (13×1) |
| Elektronika: | |
| Letadla: | (1920): 8× Sopwith 1½ Strutter 4× Sopwith Camel 2× Airco D.H.9A a Fairey IIIC (listopad 1942): 18× Supermarine Seafire IIC |
| Ostatní: | |
HMS Argus byla letadlová loď Royal Navy. Původně se jednalo o italský parník Conte Rosso, jehož kýl byl založen v roce 1914 v loděnici William Beardmore and Company v Glasgow. Po vypuknutí války byla loď zabavena a v roce 1917 – ještě před jejím dokončením, bylo rozhodnuto o její přestavbě na letadlovou, přičemž u lodi byly zůročeny zkušenosti s jinou britskou letadlovou lodí – HMS Furious. Přestavba probíhala v letech 1917–1918, přičemž vzniklo hladkopalubové plavidlo s jedním velkým hangárem.
Do služby byla přijata krátce před koncem první světové války a v meziválečné době sloužila zejména k výcviku, přičemž v roce 1932 byla načas poslána do rezervy. Za druhé světové války si nedostatek letadlových lodí vynutil její opětovné nasazení v první linii, přičemž sloužila zejména k přepravě letadel (až 70 kusů) a doprovodu konvojů. V červnu 1942 se Argus účastnil ochrany konvoje plujícího na Maltu v rámci Operace Harpoon a listopadu 1942 se podílel na ochraně spojeneckého vylodění v Severní Africe. Od roku 1943 byl Argus převeden zpět k výcviku a ještě před koncem války skončil v rezervě jako ubytovací loď. Po válce byl sešrotován.
Související články
Prameny
- Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák, Tomáš Hájek. Válečné lodě 4. Naše vojsko (1993). ISBN 80-206-0357-3
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |