Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Hamíd Karzáí

Z Multimediaexpo.cz

Hamíd Karzáí v roce 2006

Hamíd Karzaí (* 24. prosince 1957, Kandahár) je afghánský politik a současný afghánský prezident. Stal se první hlavou státu v éře po vládnutí hnutí Tálibán. Od prosince 2001 byl v čele prozatímní vlády, od roku 2002 dočasným prezidentem; v roce 2004 vyhrál prezidentské volby a od 7. prosince téhož roku je řádným prezidentem Afghánistánu.

Život

Narodil se ve vlivné paštunské rodině, která patřila k příznivcům posledního krále Muhammada Záhir Šáha. Vystudoval politologii na Himáčalpradéšské univerzitě v indickém městě Šimla. Kromě rodné paštunštiny ovládá i peršitnu, urdštinu, hindštinu, angličtinu a francouzštinu.[1] Od roku 1999 je ženatý a má jednoho syna.[2]

Politika

V osmdesátých letech během sovětské války v Afghánistánu sháněl peníze pro mudžáhidy, po pádu poslední Sověty podporované vlády v roce 1992 se stal náměstkem ministra zahraničí ve vládě Burhánuddína Rabbáního a posléze ministrem pro plánování. Neschopnost vlády dohodnout se na nejzákladnějších věcech ho znechutila a stal se stoupencem hnutí Tálibán, slibujícího sjednotit zemi. Když Tálibán dobyl Kábul a svrhl Rabbáního vládu, Karzáí ho plně podporoval, hlavně při shnánění peněz a zahraničních kontaktů. Později však Tálibán začal kritizovat za jeho násilné praktiky. V roce 1997 mu vůdce Tálibánu Muhammad Umar nabídl post diplomatického zástupce při OSN, Karzáí tuto nábídku odmítl a odjel do pákistánské Kvéty.

Tam pokračoval v kritice Tálibánu, a když byl v roce 1999 zavražděn jeho otec, obvinil z vraždy Tálibán a definitivně se s ním rozešel. V roce 2001 byl blízkým spolupracovníkem generála Masúda, velitele Severní aliance. Po začátku Operace Trvalá svoboda se postavil do čela polních protitálibánských velitelů a začal spolupracovat s americkou armádou.[3] 5. prosince 2001 na pozice jeho skupiny nedaleko Kandaháru omylem raketami zaútočila americká armáda, následkem útoku zemřely 3 američtí vojáci, 5 jeho spolubojovníků a dalších 18 bylo zraněno, včetně samotného Karzáiho.[4] Krátce po útoku mu bylo oznámeno, že ho afghánští kmenoví vůdcové na konferenci v Bonnu zvolili předsedou prozatímní vlády.[5]

Zatím se stal objektem již pěti atentátů, poslední se uskutečnil v dubnu 2008. Ze všech zatím vyvázl nezraněn.[6]

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
حامد کرزي

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.