Handley Page Typ E
Z Multimediaexpo.cz
Handley Page Type E byl dvoumístný středo-křídlý vyztužený jednoplošník celodřevěné konstrukce, poháněný jedním hvězdicovým rotačním motorem.
Letoun Type E navázal na předchozí – Type D. Byl však větší, dvoumístný a s úplně novými ocasními plochami.
Letoun Type E poprvé letěl 26. dubna 1912. Při přistání v Barkingu byl letoun mírně poškozen, ale brzy byl opraven. V srpnu 1912 se účastnil vojenských zkoušek, ale přijat nebyl. Přesto dál pokračoval v úspěšném létání.
V roce 1913 létal téměř každý den při různých akcích po celé Británii. Nalétal přes 3 000 kilometrů a na jeho palubě se vystřídalo přes 100 cestujících.
Obsah |
Technický popis
Trup
Trup měl příhradovou konstrukci s plátnem v ocasní části. Potah tvořila mahagonová překližka a plech kolem motoru. Trup měl téměř trojúhelníkový průřez se zaoblenými hranami. V trupu byly dvě oddělené kabiny – vpředu pro pilota a vzadu pro jednoho cestujícího. Řízení letounu bylo již klasické pákou s volantem. Pohybem vpřed / vzad se ovládala výškovka, otáčením volantu kroucení křídel (později křidélka) a pedály pak směrovka. Trup letounu byl zpočátku ponechán v barvě materiálu. Po přestavbě byl natřen modrou barvou. Veškerá kování byla černá.
Křídlo
Dvounosníková konstrukce křídla byla opatřena ptačím profilem, odvozeným od profilu Nieuport. Mělo srpovitý půdorys a konce zvednuté do "negativu". V původním provedení byly konce krouceny, později je nahradila křidélka. Křídlo se k trupu připojovalo pomocí kování na prvních žebrech a nosnících a na trupu. Výztužný systém sestával ze dvou trupkových pylonů na horní straně trupu a ze dvou párů podvozkových noh. K pylonům a k podvozkovým nohám vedla výztužná lana (piánové struny). Vnějškem byla rovněž vedena lana kroucení konců či ovládání křidélek. Nosníky i žebra křídla byly dřevěné, stejně tak i náběžná a odtoková hrana.
Křídlo bylo potaženo nenatřeným pogumovaným plátnem (balónovým hedvábím), po přestavbě bavlněným plátnem s aplikovanou novinkou - vypínacím nitrocelulózovým lakem firmy Cellon. Vrchní nátěr tvořila žlutá barva.
Ocasní plochy
Ocasní plochy měly klasické uspořádání. Kýlovka byla dlouhá obdélníková, později trojúhelníková. Jednalo se o dřevěnou konstrukci s překližkovým potahem. Směrové kormidlo mělo kostru z dřevěných žeber a nosníků – oválný tvar mu dávala náběžná a odtoková hrana ohnutá z jednoho kusu rákosu. Celek byl potažen a natřen jako křídlo. Osa směrovky tvořila též nosník ostruhy. Vodorovná ocasní plocha měla podobnou konstrukci a potah jako směrovka.
Podvozek
Podvozek ostruhového typu s hlavními koly nesenými systémem vzpěr byl opatřen pomocnou lyží. Hlavní podvozkové nohy byly teleskopické a měly jednoduché odpružení silným gumovým lanem. Dřevěná ostruha pod směrovkou měla ocelovou kluznou botičku.
Pohonná jednotka
Použitý francouzský motor Gnôme byl rotační hvězdicový, vzduchem chlazený, sedmiválec. Jeho výkon 37 kW byl předáván dvoulisté dřevěné vrtuli typu Chauviére o průměru 2,40 m. Palivová nádrž byla v trupu hned za motorem.
Hlavní technické údaje
- Osádka: 2 (1)
- Délka: 8,60 m
- Rozpětí křídel: 14,0 m
- Plocha křídla: 22,30 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 363 kg
- Vzletová hmotnost: 590 kg
- Maximální rychlost: 97 km/h
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|