Harmonie
Z Multimediaexpo.cz
Slovo harmonie znamená obecně soulad, souzvuk, souznění. Jeho nejčastější užití spočívá v akustice při studiu současně znějících tónů a akordů v hudbě, jedná se tedy o název pro nauku zabývající se hudební harmonií po teoretické stránce. V praxi se pak o harmonii hovoří jako o „vertikálním“ aspektu hudby, zatímco „horizontálním“ aspektem je melodie. Harmonie je považována za určitý protipól polyfonie, která je založená na současném znění několika melodických linek nebo motivů.
Obsah |
Původ slova
Slovo harmonie pochází z řečtiny ἁρμονία (harmonía), které znamená „hodit se k sobě nebo spojovat“. Koncept harmonie pochází od Pythagora. Harmonie je nejčastěji výsledkem současného souznění dvou nebo více tónů, přesto je možné tvořit harmonii i s použitím pouze jediné melodické linky. Existuje mnoho skladeb pro sólové nástroje (např. housle), kde je použití akordů velmi vzácné, přesto vytvářejí dojem plné harmonie.
Literatura
- Jaroslav Kofroň - Učebnice harmonie
Poznámky
- dechová harmonie - zastaralý název pro soubor dechových nástrojů (číli pro dechovku)
- antonymem resp. opakem je disharmonie
Odkazy
Související články
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |