Hebron

Z Multimediaexpo.cz


Hebron (hebrejsky: zvuk חֶבְרוֹן, Chevron, arabsky: لخليل' al-Chalíl) je město v oblasti Západního břehu Jordánu pod palestinskou správou. Nachází se ve starověké oblasti Judsko, v hornaté krajině 30 km na jih od Jeruzaléma (930 m n. m.). V současnosti zde žije asi 120 000 palestinských Arabů a 600 - 800 židovských osadníků. V předměstí Kirjat Arba žije dalších 7 000 Izraelců. Pro Židy je toto město druhým nejsvětějším na světě (po Jeruzalémě). Má velký význam i pro muslimy a také pro křesťany (jako město Abrahama, otce všech věřících). Město je sídlem Hebronské univerzity a Palestinské technické univerzity.

Obsah

Původ jména

Hebrejský název Chevron pochází ze slova חבר chaver znamenající druh, přítel. V arabštině لخليل al-Chalíl znamená rovněž přítel, což se vztahuje se k biblickému praotci Abrahamovi - Abraham jako přítel Boží.

Historie

Město je jedním z nejstarších na Blízkém východě. V biblických dobách zde sídlili Chetejci, mezi nimiž žil praotec Abraham. Zde v místě zvaném Kirjat Arba (Město čtyř) pochoval svou manželku Sáru v hrobě, který koupil od Chetejců (Genesis 23,2). Za času krále Davida byl Hebron hlavním městem izraelského království po dobu 7 let (až do Davidova dobytí Jeruzaléma). Po zániku Judského království a babylónském zajetí byl Hebron pod vládou Idumejců. Idumejský vládce Herodes nechal nad jeskyní patriarchů postavit mauzoleum, které existuje dodnes. Poté přešlo město pod panství římské a později byzantské říše. Roku 638 byl Hebron dobyt Araby. Jeskyně patriarchů v byzantských časech kostel, bylo změněno na mešitu. Roku 1099 Hebron dobyli křižáci a svatyně se stala opět kostelem a na krátký čas od roku 1168 i katedrálou biskupství hebronského. Od roku 1187 patřilo město opět muslimům. V roce 1267 byl vstup do svatyně zakázán Židům i křesťanům po trestem smrti. Tento zákaz zde platil 700 let. Od roku 1517 bylo město součástí Osmanské říše, od roku 1917 pod britskou okupací a mandátní správou. Roku 1929 zavraždili hebronští Arabové během Hebronského pogromu 67 Židů a dalších 60 zranili. Zbylí židovští obyvatelé poté opustili město. V roce 1931 se Židé na krátkou dobu vrátili, ale britská správa se rozhodla vystěhovat je, „aby předešla dalším masakrům“. Během první arabsko-izraelské války byl Hebron obsazen Arabskou legií a v letech 1948 - 1967 se stal součástí Jordánska. Od šestidenní války v červnu 1967 je město pod izraelskou kontrolou a byla opět obnovena židovská komunita ve městě. Teprve v roce 1967 byl také zrušen zákaz vstupu do svatyně pro Židy a křesťany. V současnosti město patří do oblasti palestinské autonomní správy. V únoru 1994 radikální izraelský rabín Baruch Goldstein střelbou usmrtil ve svatyni 29 přítomných muslimů a 125 jich zranil.

Pamětihodnosti

  • Mauzoleum patriarchů - svatyně Židů a muslimů. Židovské označení מערת המכפלה Ma'arat ha-Machpela (Jeskyně dvojitých hrobů), muslimské označení الحرم الإبراهيمي al-Haram al-Ibrahimi (Abrahamova svatyně) nebo také al-Haram al-Chalīl. Podle tradice stojí nad místem jeskyně Machpela, v níž byli pochováni nejvýznamnější židovští patriarchové Starého zákona, kteří jsou uctíváni také v islámu, a jejich manželky (Adam a Eva, Abraham a Sára, Izák a Rebeka, Jákob a Lea). Toto místo je po staletí předmětem mimořádné úcty. Budovu mauzolea nechal postavit idumejský vládce Herodes. Za muslimského panství byly uvnitř mauzolea postaveny symbolické náhrobky patriarchů (v 8. - 14. století). Od roku 1967 je svatyně je rozdělena na větší část židovskou - synagogu (s náhrobky Abrahama a Sáry, Jakuba a Ley) a menší část muslimskou - Abrahamovu mešitu (s náhrobky Izáka a Rebeky; náhrobky Adama a Evy ve svatyni nejsou).
  • Abrahamův dub v Mamre - stojí na místě, kde podle tradice Abraham postavil svůj stan. Jeho stáří se odhaduje na 5 000 let.
  • Hroby Jišaje, otce krále Davida, Rút a Abnera.
  • Archeologické muzeum s předměty z období kananejského až z období islámského.

Související články


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hebron


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hebron“