Hloh
Z Multimediaexpo.cz
Hloh (Crataegus L.) je početný rod keřů a stromů z čeledi růžovité, které rostou v mírném pásmu severní polokoule. Květy jsou pětičetné, bílé, růžové nebo červené, plody jsou červené malvice (hložinky).
Obsah |
Systematika
Počet druhů, které se mezi sebou snadno kříží, je odhadován na 200 až několik tisíc, v závislosti na přísnosti kritérií pro uznání samostatného druhu.
Hlohy v České republice
V České republice roste celkem jedenáct druhů hlohů:
- hloh obecný - (Crataegus laevigata) (Poir.) DC.
- hloh měkký - (Crataegus mollis) (Torr. et A. Gray) Scheele
- hloh jednosemenný - (Crataegus monogyna) Jacq.
- hloh břekolistý - (Crataegus pedicellata) Sarg.
- hloh pětisemenný - (Crataegus pentagyna) Waldst. & Kit. ex Willd.
- hloh slivoňolistý - (Crataegus persimilis) Sarg.
- hloh křivokališný - Crataegus praemonticola Holub
- hloh kališný - (Crataegus × calycina) Peterm.
- hloh tuholistý - (Crataegus × fallacina) Klokov
- hloh velkoplodý - (Crataegus × macrocarpa) Hegetschw.
- hloh prostřední - (Crataegus × media) Bechst.
Použití
Hlohy patří mezi léčivé rostliny. Z planě rostoucích domácích druhů (k léčení lze použít všechny druhy) se sbírají květy (Flos crataegi), listy (Folium crataegi) anebo méně často i plody (Fructus crataegi). Z pěstovaných okrasných hlohů s růžovými a červenými květy se droga nesbírá. Hlavními obsahovými látkami hlohových drog jsou flavonoidy a triterpenické kyseliny. Dále jsou obsaženy aminopuriny regulující krevní oběh, třísloviny, saponiny, v plodech také karoteny, sacharidy a vitamíny C a B. Hlohové drogy se používají hlavně v léčivech ke snížení krevního tlaku a majících uklidňující účinek na nervovou soustavu. V lidovém léčitelství se hloh používá proti skleróze, vysokému krevnímu tlaku, nespavosti, předrážděnosti, bušení srdce, arytmiích, srdeční neuróze, klimakterických potížích, migrénách apod. Příznivě působí zejména při dlouhodobém užívání ve stáří svým tonizujícím účinkem při srdeční slabosti. Dřevo hlohu je velmi tvrdé, rodový název je odvozen z řeckého krataiós, což znamená "silný", "pevný" a sloužilo k výrobě topor seker. Některé druhy lze použít jako okrasné rostliny. Okrasné je olistění, trny, barevné kvetení, podzimní plody.[L 1]
Zdroje
Literatura
- ↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- GRUBCOV, V. G., BENEŠ K. Zelená lékárna. 1. vyd. Praha : Lidové nakladatelství, 1984.
- JANČA, Jiří, ZENTRICH Josef A. Herbář léčivých rostlin 2. 1. vyd. Praha : Eminent, 1995. ISBN 80-85876-04-3.
- PŘÍHODA, Antonín. Léčivé rostliny. 2. vyd. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1980.
- THURZOVÁ, Ludmila, a kol. Malý atlas liečivých rastlín. 2. vyd. Martin : Obzor, 1965.
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |