Hynčice pod Sušinou

Z Multimediaexpo.cz

Podzimem vybarvený pohled na Hynčice pod Sušinou

Hynčice pod Sušinou je bývalá německá vesnice, dnešní katastrální území o rozloze 433 ha[1], která se rozkládá 4 km od Starého Města pod Sněžníkem, pod které spadá, na jihovýchodním úbočí Sušiny (1321 m). Vesnicí protéká Jalový potok, někdy nazývaný též Chrastický potok. Na západ od vsi se tyčí Šindelná neboli Velká Šindelná (1230 m) a Černý vrch (1275 m), na severu Černé hony (860 m).

Obsah

Název

Původní název Heinzendorf Gold (Zlaté Hynčice, Zlatá Hynkova Ves) byl pro svou polohu a rozlišení doplněn na Heinzendorf unter der Dürren Koppe (slovo Gold v názvu bylo odstraněno na popud českého krajského hejtmana a nahrazeno „Sušinou“). Češi ji nadále měli v patrnosti jako Hynčinu, nebo Hynčice.

Historie

Založení a doba nejstarší

Na území mezi Hynčicemi pod Sušinou a Štěpánovem se podle darovací listiny z roku 1325 nacházela neznámá obec Niklausdorf, která byla zničená v době husitských válek a již nikdy nebyla obnovena. Hynčice pod Sušinou byly založeny v polovině šestnáctého století pány z Vrbna. V r. 1557 podle zachované listiny dosadil pán ze Zvole Ondřeje (Alberta, Andrease) Lachnita (pravděpodobně pocházel z Vysokých Žibřidovic) na nové rychtářství v Hynčicích pod Sušinou a přidělil mu dva lány půdy za to, že bděl nad jeho majetkem v okolí Hynčic. Okolo Lachnitova příbytku vyrostla během doby osada, která vzrostla do velikosti rychty. Pojmenovali ji pravděpodobně na počest Hynka (Heinz) ze Zvole. Darem dostal pilu, mlýn a právo volně nalévat nápoje v rychtě, péci a zabíjet dobytek, držel si v područí kováře, ševce a krejčího. V roce 1558 vydal Václav ze Zvole písemné povolení čtrnácti svým poddaným založit obec Hynčice a osvobodil je od všech poddanských povinností až do roku 1564. Po této lhůtě byli povinni vyplácet se z roboty 18 zlatými a o každé Velké noci dodat vrchnosti úroky a naturálie (tele a kopu vajec). V roce 1654 žilo v obci 110 obyvatel. V roku 1677 žilo v obci 24 usedlíků (13 velkých sedláků, 6 malých sedláků a 5 chalupníků). Rychtářem byl mlynář Kašpar Lachnit. Počet obyvatel v r. 1785 byl 273, v r. 1791 jich bylo 310 a v roce 1930 zde žilo 280 Němců a 2 Češi. Od r. 1770 byla v obci zřízena jednotřídní německá obecná škola.

19. století

V letech 1866 – 1869 byla vystavěna Kaplička svatého apoštola Petra a Pavla (dnes Hotel pod zvonem) a pila. Koncem 90. let 19. století byla dokončena nová, „jednotřídka“ a k radosti učitele Petra Mosera a jeho žáků došlo k stěhování. Stará škola sloužila jako chudobinec do června 1900, kdy vyhořela. Tento požár urychlil založení Dobrovolného hasičského spolku s 24 členy, jejich velitelem se stal výše zmíněný učitel Petr Moser. Pan učitel byl přeložen v r. 1907 do chrastické školy. V Hynčicích po něm vyučovali Hubert Zelinka, H. Fischer, Karl Drescher.

20. století

Léta Páně 1916 obdržel velkopodnikatel pan Hermann Buhl ze Starého Města povolení od Ministerstva války k zahájení prací v hynčickém důlním závodě, na nichž se podílelo 50 horníků, kterým bylo zajištěno ubytovaní po místních domech. Zanedlouho potom bylo všechno zničeno výbuchem dynamitové patrony v dílně. 23. června 1919 došlo v důsledku vytrvalého hustého deště k velmi rozsáhlé a zlé potopě. V roku 1931 nechal hospodský a hospodář Thon zbourat svůj starý domek a postavil místo něj velký hostinec se sálem a pokoji pro hosty. 1. února 1934 přišel do Hynčic nový učitel Schwarzer. Se staršími žáky založil Zpěváckou a hereckou skupinu pro divadlo v sále hostince Thon. V r. 1936 byla postavená cesta z Chrastic do Hynčic. V r. 1937 proběhla elektrifikace obce. 20. června 1937 byla v kostelíku vysvěcená při slavnostní mši motorová stříkačka od firmy Fritzch z Krnova. 21. června 1937 se začala stavět lanová dráha na Sušinu, aby se mohl dopravovat nahoru stavební materiál pro kasárna a bunkry. V srpnu 1937 začala výstavba lesní cesty od zatáčky v údolí Prudkého potoka až na Sušinu, do zimy byla lesní cesta, stejně jako i některé bunkry na Sušině i v polích hotové.

2. světová válka a zánik obce

24. září 1938 – mobilizace. 1. září 1939 vypukla 2. světová válka – 24 obětí z Hynčic (10 úředně padlo, 14 zůstalo nezvěstných). V roce 1946 byli všichni obyvatelé obce vykázáni ve 4 transportech (polovina července, polovina srpna, 24. 9. a 4. 10. 1946) do místa svého původu – do západního Německa. 4. října 1946 – obec Hynčice pod Sušinou, která měla 274 obyvatel, zanikla.

Současnost

V dnešní době jsou Hynčice pod Sušinou součástí rekreační oblasti Staroměstska, kromě soukromých chat zde narůstá počet penzionů a hotelů, podporujících celoroční sportovní aktivitu, příznivci obce založili sportovní klub SK Hynčice.

Reference

  1. ↑ http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=65392 územně identifikační regist
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hyn%C4%8Dice_pod_Su%C5%A1inou“