Iljušin Il-4
Z Multimediaexpo.cz
| Il-4/DB-3f | ||
| ||
| Bombardovací letadlo DB-3 | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | bombardovací letoun | |
| Výrobce | Iljušin | |
| Konstruktér | Sergej Vladimirovič Iljušin | |
| První let | 31. března 1936 | |
| Zařazen | 1937 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 6 890 | |
| Varianty | ||
| Uživatel | SSSR | |
Iljušin Il-4 (před rokum 1941 označovaný DB-3f, v kódu NATO: Bob) byl ve Velké vlastenecké válce hlavním strojem sovětského dálkového bombardovacího letectva. Lze jej považovat za jedno z nejlepších letadel Sovětského svazu v druhé světové válce i za stroje, který mohly konkurovat zahraničním letadlům této kategorie.
Obsah |
Vývoj
Bombardovací letadlo Il-4 vzniklo v konstrukční kanceláři S. V. Iljušina, který se od roku 1934 zabýval vývojem nového dálkového bombardéru. Byl sestrojen prototyp CKB-26 a roku 1936 další prototyp CKB-30. Ten se při zkouškách ukázal jako velice obratný stroj, takže upoutal pozornost lectva Rudé armády i námořního letectva, které ho chtělo používat jako torpédonosný letoun. Výroba tohoto letadla, které dostalo označení DB-3 byla sice ještě roku 1936 schválena, ale její realizace byla odkládána kvůli výrobě typu DB-2, která však byla záhy zastavena. A tak se stroj DB-3 začal dostávat do výzbroje Rudé armády až roku 1937. Mezitím uskutečnil zkušební pilot V. K. Kokkinaki s tímto letadlem několik světových výškových rekordů, kdy např. jeden z nich byl překonán až roku 1946 čtyřmotorovým strojem Boeing B-29 „Superfortress“. Výškové výkony jasně dokazovaly velký kvalitativní skok letounu DB-3 proti těžkopádným DB-l a DB-2. V letech 1937 až 1939 byla s CKB-30 (DB-3) též ukutečněna řada dálkových letů, které si vysloužily pozornost na celém světě. Roku 1939 prošla zkouškami nová verze letadla, označená jako DB-3f, která měla nové motory, zlepšenou aerodynamiku a s tím související lepší parametry. Dodávky těchto strojů k armádě vzrostly v roce 1940, ale stále nedokázaly plně pokrýt skutečnou potřebu pozemního i námořního letectva. Na začátku roku 1941 došlo ke změně označení sovětských letadel, takže stroj DB-3f byl přejmenován na Iljušin Il-4.
Bojové nasazení
V noci na 8. srpna 1941 vzlétla skupina letounů Il-4 a Jer-2 Baltského loďstva z ostrova Saaremaa v Baltském moři a podnikla neočekávaný nálet na Berlín. Tento nálet byl později opakován, avšak kvůli evakuaci ostrovů, ležících blízko estonského pobřeží, bombardování Berlína ze strany Sovětského svazu ustalo. Letadla byla úspěšně nasazována k bombardování strategických cílů, byla však také používána k bombardování ve frontové oblasti.
Celkem bylo vyrobeno 6890 kusů.
Technické údaje
- Charakteristika: troj- až čtyřmístný střední dálkový bombardovací letoun.
- Pohonné jednotky: dva hvězdicové motory M-88B, každý o výkonu 810 kW.
- Výzbroj: tři kulomety ráže 12,7 mm nebo 7,62 mm, max. 2 500 kg bomb v pumovnici a na závěsnících, nebo 1000 kg v pumovnici a torpédo 940 kg na závěsníku.
- Rozpětí: 21,44 m
- Délka: 14,8 m
- Nosná plocha: 66,7 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 5 490 kg
- Vzletová hmotnost: 10 300 kg
- Maximální rychlost: 445 km/h
- Dostup: 9700 m
- Dolet: 3800 / 4260 km
Literatura
- Miroslav Šnajdr, Operace Barbarossa – letecká válka 22. června 1941
Externí stránky
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |