Internet Protocol
Z Multimediaexpo.cz
Internetové protokoly |
Aplikační vrstva |
---|
Transportní vrstva |
Síťová vrstva |
Linková vrstva |
Fyzická vrstva |
IP (anglicky Internet Protocol) je datový protokol používaný pro přenos dat přes paketové sítě. Tvoří základní protokol dnešního Internetu.
Obsah |
Funkce protokolu
Data se v IP síti posílají po blocích nazývaných datagramy. Jednotlivé datagramy putují sítí zcela nezávisle, na začátku komunikace není potřeba navazovat spojení či jinak „připravovat cestu“ datům, přestože spolu třeba příslušné stroje nikdy předtím nekomunikovaly.
IP v doručování datagramů poskytuje nespolehlivou službu, označuje se také jako best effort – „nejlepší úsilí“; tj. všechny stroje na trase se datagram snaží podle svých možností poslat blíže k cíli, ale nezaručují prakticky nic. Datagram vůbec nemusí dorazit, může být naopak doručen několikrát a neručí se ani za pořadí doručených paketů. Pokud aplikace potřebuje spolehlivost, je potřeba ji implementovat v jiné vrstvě síťové architektury, typicky protokoly bezprostředně nad IP (viz TCP).
Pokud by síť často ztrácela pakety, měnila jejich pořadí nebo je poškozovala, výkon sítě pozorovaný uživatelem by byl malý. Na druhou stranu příležitostná chyba nemívá pozorovatelný efekt. Navíc se obvykle používá vyšší vrstva, která ji automaticky opraví.
Adresování a směrování
Každé síťové rozhraní komunikující prostřednictvím IP má přiřazeno jednoznačný identifikátor, tzv. IP adresu. V každém datagramu je pak uvedena IP adresa odesilatele i příjemce. Na základě IP adresy příjemce pak každý počítač na trase provádí rozhodnutí, jakým směrem paket odeslat, tzv. směrování (routing); na starosti to mají hlavně specializované stroje označované jako směrovače (routery).
Verze IP
Dnes se nejčastěji používá verze označovaná číslem 4, nazývaná IPv4. IPv6 je navrhovaný a chystaný nástupce IPv4. Internetu pozvolna docházejí adresy (přesněji nebýt NATu a organizačních opatřeních zpřísňujících přidělování adres, zavedených v polovině 90. let, už by došly), a IPv6 má kromě jiného adresy 128bitové, které poskytují větší adresní prostor než 32bitové adresy v IPv4 (IPv4 má miliardy adres, IPv6 stovky sextiliónů).
Verze 0 až 3 jsou buď rezervované nebo nepoužité. Verze 5 (IPv5) byla použita pro experimentální proudový protokol (stream protocol). Některá další čísla verzí byla přiřazena pro experimentální protokoly, které se v praxi neobjevují. Nejnovější verze IPv6 nahradí stávající vzhledem k faktu, že adresy IPv4 i přes provedená úsporná opatření díky rozvoji internetu stále ubývají a mezi lety 2010 až 2011 by se mohly všechny vyčerpat. Nový protokol bude klást určité nároky směrem na vybavenost osobních počítačů i jiných zařízení. Moderní operační systémy (Windows XP, Windows Vista, Mac OS X, Linux) jsou již na implementaci připravené, upravit je ale nutné i všechny síťové aplikace.
Související články
Externí odkazy
- RFC 791 – Internet Protocol
- RFC 1819 – Internet Stream Protocol Version 2 (ST2) Protocol Specification - Version ST2+ („IPv5“)
- www.iana.org – Internet Assigned Numbers Authority (IANA)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |