Jakovlev Jak-9

Z Multimediaexpo.cz

Letadlo Jak-9
Yak9d.jpg
Jak-9 v roce 1944
Základní charakteristika
Určení stíhací a bombardovací letadlo
Výrobce
Konstruktér A. S. Jakovlev
První let 1942
Zařazen 1942
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 16 700
Varianty
Uživatel SSSR

Jakovlev Jak-9 navazoval na poslední varianty stíhačky Jak-7, na Jak-7B a pouze v prototypu postavený Jak-7DI. Jeho vznik umožnila mnohem lepší situace sovětského metalurgického průmyslu, který dokázal zvýšit dodávky deficitních materiálů do té míry, že se mohlo uvažovat o využití hliníkových slitin nejen pro výrobu bombardovacích a bitevních strojů, ale i pro stíhací letouny. Výsledkem byla konstrukce Jaku 7DI, který měl smíšenou konstrukci křídla — původní dřevěné nosníky byly nahrazeny nosníky duralovými, což jednak vedlo k určité úspoře hmotnosti draku letounu, jednak uvolnilo vnitřní konstrukci křídla, takže bylo možno zvýšit objem vnitřních palivových nádrží letounu.

Obsah

Vývoj

Jak-9

Na letadle Jak-9 se kladně projevila změna konstrukce s využitím deficitních hliníkových slitin. Konstrukce draku vycházející z Jaku-7 byla lehčí, což se projevilo na zvýšení užitečného nákladu (zejména zvýšením zásoby paliva). První prototypy vzlétly v roce 1942, poté byla ihned zahájena sériová výroba a na podzim se stroje zapojily do bojové činnosti. Na přelomu let 1942 a 1943 byla stíhačka dále zdokonalena. Byl instalován nový protitankový kanón 11-P-37 ráže 37 mm, což si vyžádalo posunutí kabiny Jaku-9 o 0,4 m dozadu. Později se montovaly i zbraně jiné ráže, například dvacetimilimetrový kanón MPŠ-20, třiadvacetimilimetrový MP-23-VV či jen velkorážový kulomet UBS. Naopak v roce 1944 byl do stíhačky instalován protitankový kanón ráže 45 mm. Mezi četnými verzemi byl i bombardovací Jak-9B, vyzbrojený jen kulomety, přičemž do trupu byla umístěna pumovnice, v níž mohlo být zavěšeno až 400 kg pum (maximálně buď čtyři 100kg pumy, nebo až 128 kusů kumulativních PT pumiček PTAB).

Bojové nasazení

Stíhací letadla Jak-9 poprvé zasáhla do vzdušných soubojů na stalingradskou frontou na podzim 1942. Pro Němce se tento stroj stal velice nepříjemným překvapením. Jaky-9 převyšovaly v rychlosti ve vodorovném letu nové německé stíhačky Messerschmitt Bf 109G, ve výškách do 4000 m, o 10 až 30 km/h. Od 6000 m výše byly sovětské stroje sice o 40 až 60 km/h pomalejší, avšak boje na sovětské frontě se vedly v podstatně nižších hladinách, kde se mohla převaha Jaků 9 uplatnit lépe. Jak-9 se vyznačoval také vyšší rychlostí ve vertikálním manévru, tj. ve stoupavosti. Do výšky 5000 metrů vystoupal za 4 minuty 54 sekund, zatímco Bf 109G-2 k tomu potřeboval 5 minut 18 sekund. Typ Jak-9 byl velmi všestranný, používal se jako stíhací, dálkový stíhací a přepadový letoun, ve verzi Jak-9B sloužil dokonce i jako stíhací bombardér, který se užíval pro boj s tanky. V roce 1944 byl uveden typ Jak-9DD, s palivovými nádržemi zvětšenými na 850 litrů, což dovolilo podnikat doprovodné lety dlouhé 2000 až 2200 km. Toho bylo využíváno např. při doprovodu amerických dálkových bombardovacích letadel, která si při mezipřistání doplňovala palivo na sovětských letištích. Použití Jaků 9 však druhou světovou válkou ještě neskončilo, tento typ se zúčastnil ještě bojů v korejské válce.

Celkem bylo vyrobeno na 16 700 strojů typu Jak-9.

Základní technické údaje

Jakovlev Jak-9 byl jednomístný jednomotorový stíhací dolnoplošník smíšené konstrukce, vybavený záďovým zatahovacím podvozkem.

Technická data typu Jak-9

  • Rozpětí: 9,74 m
  • Délka: 8,50 m
  • Nosná plocha: 17,15 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2 277 kg
  • Vzletová hmotnost: 2 873 kg
  • Maximální rychlost —
    • u země: 520 km/h
    • ve výšce 4300 m: 599 km/h
  • Praktický dostup: 11 100 m
  • Čas výstupu do výšky 5000 m: 5,1 minuty
  • Dolet: 875 km
  • Pohonná jednotka: motor Klimov VK-105PF
  • Maximální bojový výkon: 1260 k (927 kW)
  • Výzbroj: kanón ŠVAK ráže 20 mm střílející osou vrtule a jeden synchronizovaný kulomet UBS ráže 12,7 mm nad motorem, asymetricky umístěný na levé straně

Technická data typu Jak-9M

  • Rozpětí: 9,74 m
  • Délka: 8,50 m
  • Nosná plocha: 17,15 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2428 kg
  • Vzletová hmotnost: 3095 kg
  • Maximální rychlost —
    • u země: 518 km/h
    • ve výšce 3750 m: 573 km/h
  • Praktický dostup: 9400 m
  • Čas výstupu do výšky 5000 m: 6,1 minuty
  • Dolet: 950 km
  • Pohonná jednotka: motor Klimov VK-105PF
  • Maximální bojový výkon: 1260 k (927 kW)
  • Výzbroj: kanón ŠVAK ráže 20 mm střílející osou vrtule a jeden synchronizovaný kulomet UBS ráže 12,7 mm nad motorem, asymetricky umístěný na levé straně

Technická data typu Jak-9DD

  • Rozpětí: 9,74 m
  • Délka: 8,50 m
  • Nosná plocha: 17,15 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2346 kg
  • Vzletová hmotnost: 3387 kg
  • Maximální rychlost —
    • u země: 522 km/h
    • ve výšce 3900 m: 584 km/h
  • Praktický dostup: 9400 m
  • Čas výstupu do výšky 5000 m: 6,8 minuty
  • Dolet: 1330 km
  • Maximální dolet: 2200 km
  • Pohonná jednotka: motor Klimov VK-105PF
  • Maximální bojový výkon: 1260 k (927 kW)
  • Výzbroj: kanón ŠVAK ráže 20 mm střílející osou vrtule a jeden synchronizovaný kulomet UBS ráže 12,7 mm nad motorem, asymetricky umístěný na levé straně (část strojů, alespoň na počátku výroby, byla vyzbrojena pouze jedním 20mm kanónem)

Technická data typu Jak-9U

  • Rozpětí: 9,74 m
  • Délka: 8,55 m
  • Výška: 3,20 m
  • Nosná plocha: 17,15 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2512 kg
  • Vzletová hmotnost: 3204 kg
  • Maximální rychlost —
    • u země: 575 km/h
    • ve výšce 5000 m: 672 km/h
  • Praktický dostup: 10 650 m
  • Čas výstupu do výšky 5000 m: 5 minut
  • Dolet: 675 km
  • Pohonná jednotka: motor Klimov VK-107A
  • Výzbroj: jeden kanón ráže 20 mm střílející osou vrtule a dva synchronizované kulomety ráže 12,7 mm nad motorem

Literatura

  • Zbyněk Válka, Stíhací letadla
  • Olaf Groehler, Letecká válka 1939–1945

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Yakovlev Yak-9
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jakovlev_Jak-9“