Jerlín japonský

Z Multimediaexpo.cz


Pozor, jed !

Jerlín japonský (Sophora japonica L., 1767) je opadavý listnatý strom, výjimečně keř, z čeledi bobovitých.

Obsah

Nomenklatura

Sophora japonica Carl Linné, 1767

Nomenklatorická
synonyma:		≡Styphnolobium japonicum (L.) Schott, 1831
Taxonomická
synonyma:		=Sophora sinica Rosier, 1779
=Sophora pubescens Tausch, 1834
=Sophora japonica L. var. pubescens (Tausch) Besse,
=Sophora korolkowii Dieck ex Koehne, 1893
detail listů a květů

Popis

  • Koruna stromů, rychle rostoucích a dorůstajících výšky 15 , výjimečně až 25 m, je obvykle široce kulovitá, o průměru 30 až 40 m. Existují však válcovité kultivary (např. Columnaris, Fastigiata nebo Princeton Upright), které mají menší šířku než výšku.
  • Strom má šedohnědou kůru s vystouplými hřebeny. Povrch mladších větví a výhonků je olivově zelený.
  • Složené listy jsou lichozpeřené, 12 až 15 cm dlouhé, se 7 až 17 lístky podlouhle eliptickými, vejčitými až vejčitě kopinatými, 2 až 5 cm dlouhé a 1 až 2 cm široké, na vrchu tmavozelené nebo šedozelené, na spodní straně světle zelené.
  • Květenství vytváří koncové laty dlouhé až 30 cm, tvořené velkým množstvím (až 80) drobnými kvítky.
  • Jednotlivé oboupohlavní motýlokvěté kvítky jsou slonovinově bílé až žlutobílé, drobné, 2 až 4 mm dlouhé, slabě vonící. Jsou hmyzosprašné.
  • Kvete v červenci až srpnu. V Evropě kvetou obvykle teprve jedinci starší přibližně 15 let.
  • Plod je stopkatý válcovitý lusk, 5 až 7(20) cm dlouhý, dužnatý, obsahující jedno až pět tmavohnědých až černých zploštěných elipsoidních semen o rozměrech 7–9 &times 4–5 × 3–3,5 mm. Semena jsou dobře klíčivá.

Areál rozšíření

Navzdory svému druhovému jménu není tento druh původní v Japonsku, kam byl jen zavlečen. Původní areál rozšíření zahrnuje oblasti Dálného východu, především Čínu a Koreu. Pěstováním jako okrasný strom se jerlín rozšířil do mírného pásu celého světa. V Evropě je znám a pěstován od 18. století, v Česku od roku 1835. Jeden z nejstarších exemplářů nejen v Česku ale i ve střední Evropě, strom vysazený v roce 1910, roste v zámeckém parku poblíž zámku ve Valticích.

Stanoviště

Vyžaduje slunné stanoviště s dostatkem vláhy a živin, nesnáší však zamokřené těžké půdy. Dospělé stromy vydrží i silné mrazy do −25 °C; mladé semenáčky však může mráz poškodit, proto je dobré je předpěstovávat nejméně 2 roky ve sklenících. Je velmi odolný proti znečištěnému prostředí včetně zasolení půdy a proto se v současné době používá i jako okrasný strom v městských stromořadích. Po zakořenění snáší i déle trvající sucho.

Obsahové látky

Jerlín obsahuje jedovatý cytisin, který může způsobit nevolnosti. Je významným zdrojem rutinu, obsaženým v listech a zejména v nezralých semenících (až 40 %). Semena obsahují škrob.

Použití

Pěstuje se jako okrasný strom v zahradách a parcích jednak pro svůj vzhled ale i pro pěkné květenství. Je medonosnou rostlinou a umožňuje hnízdění ptactva.

Dřevo je pevné a tvrdé a v oblasti svého původu se užívá jako stavební materiál.

Přestože obsahuje cytisin, na Dálném východě se květy a mladé lístky používají k přípravě čaje, vzhledem k velkému obsahu rutinu. Listy, předem několikrát spařené, se ve východní kuchyni užívají podobně jako špenát.

V čínském lékařství patří jerlín k 50 nejvýznamnějším léčivým rostlinám. Užívá se jako antibakteriální, protizánětlivý, antispasmatický, pročišťovací, a protihorečnatý prostředek, jako diuretikum, laxativum, hypotensivum a abortivum. Odvar z listů zvláčňuje a zvlhčuje kůži a snižuje krvácivost, jak z povrchových ran, tak při vnitřním krvácení, pomáhá též při léčbě epileptických záchvatů a všeobecně k uvolňování křečí. Odvar z dřeva se používá k léčení nežidů a hemoroidů.

V minulosti květy a zejména lusky byly zdrojem přírodního žlutého barviva.

Literatura

  • Květena České republiky, díl 4. B. Slavík (Ed.). Praha: Academia, 1995. S. 331. - ISBN 80-200-0384-3

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Styphnolobium japonicum
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jerl%C3%ADn_japonsk%C3%BD“