Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Jokosuka B4Y

Z Multimediaexpo.cz

Jokosuka B4Y1
Yokosuka B4Y.jpg
Základní charakteristika
Určení palubní torpédový bombardér
Výrobce Jokosuka
Konstruktér Sanae Kawasaki
První let 1935 [1]
Zařazen 1937[1]
Vyřazen 1943
Výroba 1935-1938
Vyrobeno 205
Varianty
Uživatel Japonské císařské námořnictvo

Jokosuka B4Y1 byl japonský třímístný jednomotorový palubní bombardovací letoun dvouplošné koncepce. Letoun sloužil v letech 1936–1943 v japonském císařském námořnictvu. Ve službě nahradil bombardér Micubiši B2M. V době svého vyřazení to byl poslední palubní dvouplošník, který japonské námořnictvo provozovalo. Spojenci letounu přidělili označení Jean, zatímco japonské námořnictvo letoun označilo Námořní palubní útočný letoun typ 96 (japonsky: 九六式艦上攻撃機, Kjúroku šiki kandžó kógekiki).

Obsah

Vývoj

V roce 1932 japonské námořnictvo vydalo specifikace 7-Ši na stavbu nového palubního bombardéru. Do soutěže se přihlásily továrny Aiči, Micubiši a Nakadžima, které postavily po jednom prototypu. Žádný z nich ale nebyl přijat a v roce 1934 byla vyhlášena nová soutěž (podle specifikací 9-Ši) na výkonnější letoun, který už by nahradil zastaralý bombardér Jokosuka B3Y1. Osloveny byly firmy Micubiši, Nakadžima a Jokosuka. Jako nejlepší byl vyhodnocen prototyp B4Y1 firmy Jokosuka, který navrhl konstruktér Sanae Kawasaki. Nový letoun poprvé vzlétl na konci roku 1935. Typ byl považován za dočasné řešení, protože námořnictvo požadovalo torpédový bombardér s daleko vyššími výkony, srovnatelnými s jednoplošnou stíhačkou Micubiši A5M. Letoun byl klasicky uspořádaný dvouplošník s pevným podvozkem a celokovovou konstrukcí místy potaženou plátnem. Měl stejná křídla jako typ Kawaniši E7K. Posádka byla třímístná. Pilot seděl vpředu v otevřené kabině, zatímco navigátor a střelec seděly za ním v kryté kabině.

Operační služba

Přestože byl B4Y1 především palubní bombardér, byl používán i z pozemních základen. Ze svých palub ho provozovaly letadlové lodě Akagi, Hóšó, Kaga, Rjúdžó, Sórjú a Unjó a několik pozemních jednotek. Typ ve službě nahradil jednoplošný letoun Nakadžima B5N Kate. Stalo se to v roce 1940. Od té doby až do roku 1943 letoun létal už jen z palub menších lodí Hóšó a Unjó.

B4Y1 byl nasazen v Čínsko-japonské válce a na počátku druhé světové války. V bitvě u Midway létalo 8 letounů B4Y1 z letadlové lodi Hóšó. Jeden z nich 5. června pořídil známý snímek hořící letadlové lodě Hirjú.

Výroba

Vzhledem k tomu, že firma Jokosuka neměla vlastní výrobní závody, podělily se o sériovou výrobu B4Y konkurenční dodavatelé. Micubiši Džúkógjó vyrobila 135 kusů, Nakadžima Hikóki 37 kusů a Daidžúiči Kaigun Kókúšó (11. námořní arzenál) v Hiro 28 kusů.[1]

Hlavní technické údaje

  • Posádka: 3
  • Rozpětí: 15,0 m
  • Délka: 10,15 m
  • Výška: 4,36 m
  • Nosná plocha: 50 m2
  • Plošné zatížení: 72 kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2 000 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 3 600 kg

Pohonná jednotka

Výkony

  • Nejvyšší rychlost: 278 km/h
  • Dostup: 6 000 m
  • Stoupavost: 3,6 m/s
  • Dolet: 1 580 km

Výzbroj

  • 1× 7,7 mm pohyblivý kulomet
  • 1× 800 kg torpédo, nebo 500 kg pum

Literatura

  • VEJŘÍK, Lubomír. Vzestup a pád orlů Nipponu - Prolog. 1. vyd. Cheb : Svět křídel, 1994. ISBN 80-85280-26-4. S. 38-40.  

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 VEJŘÍK, Lubomír. Vzestup a pád orlů Nipponu - Prolog. 1. vyd. Cheb : Svět křídel, 1994. ISBN 80-85280-26-4. S. 39.  

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jokosuka_B4Y“