Jurij Malenčenko

Z Multimediaexpo.cz


Jurij Ivanovič Malenčenko (rusky Юрий Иванович Маленченко, * 22. prosince 1961 ve Světlovodsku, Kirovogradská oblasti Ukrajinské SSR) byl původně vojenský letec, od října 1987 do 27. července 2009 sovětský, po rozpadu Sovětského svazu ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Absolvoval čtyři lety do vesmíru – jednou na stanici Mir a třikrát na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) – o celkové délce 514 dní.

Obsah

Život

Mládí

Jurij Malenčenko je ukrajinské[1] národnosti, narodil se ve Světlovodsku, městě v Kirovogradská oblasti Ukrajinské SSR. Po ukončení střední školy vystudoval Charkovskou vojenskou vysokou leteckou školu, poté od roku 1983 sloužil v sovětském vojenském letectvu ve 119. stíhací letecké divizi dislokované v Tiraspolu v Moldávii.[2][1]

Kosmonaut

V polovině osmdesátých let byl vybrán mezi kandidáty na kosmonauta, prošel nezbytnými lékařskými prohlídkami a 26. března 1987 byl státní meziresortní komisí doporučen ke kosmonautickému výcviku. Dne 6. října 1987 byl rozkazem hlavního velitele letectva zařazen do oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (CPK). Asolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu a 21. července 1989 mu byla přiznána kvalifikace „zkušební kosmonaut“. Od dubna 1991 se připravoval na let na Mir.[2]

Byl zařazen do skupiny připravující se na let na orbitální stanici Mir. Od ledna 1993 se připravoval jako velitel rezervní (tedy třetí) posádky Expedice 14 (EO-14), s Gennadijem Strekalovem. Od srpna 1993 byl jmenován velitelem záložní (tedy druhé) posádky Expedice 15 (EO-15), s Talgatem Musabajevem a Germanem Arzamasovem. V lednu 1994 byl určen velitelem hlavní posádky Expedice 16 (EO-16).[2]

První let

Sojuz TM-19 s posádkou Malenčenko, Musabajev, Jurij Baturin odstartoval z Bajkonuru 1. července 1994. Členové nové základní posádky převzali stanici od stávajícího osazenstva (EO-15), které 9. července odletělo domů. Malenčenko s Musabajevem zůstali na stanici do listopadu téhož roku, věnovali se údržbě stanice a vědecké práci. Předali stanici 17. základní posádce (EO-17, Viktor Afanasjev, Jurij Usačov) a 4. listopadu 1994 přistáli na Zemi po 125 dnech 22 hodinách a 54 minutách pobytu ve vesmíru.[3] Roku 1997 byl zařazen do skupiny pro lety na ISS. V srpnu 1998 byl zařazen do posádky letu STS-106.[2]

Druhý let

Podruhé odstartoval Malenčenko do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis 8. září 2000. Cílem letu byla doprava zásob na ISS a příprava stanice na trvalé osídlení. Po 11 dnech a 19 hodinách letu přistál Atlantis 20. srpna.[2]

Třetí let

Od ledna 2001 se jako velitel Expedice 7 připravoval na další výpravu na ISS. Společně s Edwardem Lu vzlétli v Sojuzu TMA-2 z Bajkonuru 26. dubna 2003, nahradili kolegy z Expedice 6 a na půl roku se zabydleli na stanici. V říjnu je vystřídali členové Expedice 8. Malenčenko s Luem přistáli v Kazachstánu 28. října 2003 po 184 dnech 22 hodinách a 46 minutách letu.[2]

Čtvrtý let

V září 2005 byl jmenován palubním inženýrem záložní posádky Expedice 14 (velitel Peggy Whitsonová), od května 2006 byla posádka Whitsonová, Malenčenko stanovena hlavní pro Expedici 16.[2] Whitsonová, Malenčenko a malajsijský kosmonaut Šejch Muszafar Šukor odstartovali 10. října 2007 v Sojuzu TMA-11. Po spojení s ISS během týdne přebrali stanici od Expedice 15. Fjodor Jurčichin a Oleg Kotov se s Šukorem vrátili na Zemi a členové Expedice 16 zůstali na stanici. Whitsonová s Malenčenkem po standardním půlročním letu 19. dubna 2008 přistáli po letu trvajícím 191 dní 19 hodin a 13 minut.[2] Dne 27. července 2009 odešel z oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina.[2]

Reference

  1. 1,0 1,1 OSOVIK, Kirill. Герои Страны [online]. [cit. 2009-05-04]. Kapitola Маленченко Юрий Иванович. Dostupné online. (rusky) 
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva : [cit. 2009-05-02]. Kapitola 8-й набор в отряд ЦПК ВВС. Dostupné online. (rusky) 
  3. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. [cit. 2009-05-02]. Kapitola Sojuz TM-19. [dále jen Holub]. Dostupné online.