Kalendářní měsíc
Z Multimediaexpo.cz
Měsíc je časová jednotka v mnoha kalendářích. V našem gregoriánském kalendáři má 28 až 31 dní. Původně byl odvozený od délky synodického měsíce, který trvá asi 29,5 dne. Protože ale rok není synodickým měsícem beze zbytku dělitelný, muselo se přikročit k jeho úpravám. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců.
Obsah |
Průměry
- Průměr nepřestupného roku = 30.41666...(30.4167) = 30 dní 10 hodin
- Průměr přestupného roku = 30.5 = 30 dní 12 hodin
- Průměr v juliánském kalendáři = 30.4375 = 30 dní 10 hodin 30 minut
- Průměr v gregoriánském kalendáři = 30.436875 = 30 dní 10 hodin 29 minut 06 sekund
Měsíce v gregoriánském kalendáři
- Leden — 31 dní
- Únor — 28 nebo 29 dní, podle přestupného roku
- Březen — 31 dní
- Duben — 30 dní
- Květen — 31 dní
- Červen — 30 dní
- Červenec — 31 dní
- Srpen — 31 dní
- Září — 30 dní
- Říjen — 31 dní
- Listopad — 30 dní
- Prosinec — 31 dní
Pro zapamatování počtu dní existuje jednoduchá pomůcka – zatnutím pěstí v obou rukách a jejich přiložení k sobě vzniknou pomyslné vrcholy a prohlubně, kde vrcholy všech kloubů symbolizují měsíc s 31 dny a prostory mezi klouby (prohlubně) symbolizují měsíc s 30 nebo 28/29 dny (u únoru). Měsíce se vyjmenovávají zleva takže:
- Leden – 31 dní, protože je to vrchol kloubu levého malíčku
- Únor – méně než 31 dní (28/29), protože je to mezera mezi klouby levého malíčku a prsteníku
- Březen – 31 dní, protože je to vrchol kloubu levého prsteníku
- Duben – 30 dní, protože je to mezera mezi klouby levého prsteníku a prostředníku
- Květen – 31 dní, protože je to vrchol kloubu levého prostředníku
- Červen – 30 dní, protože je to mezera mezi klouby levého prostředníku a ukazováku
- Červenec – 31 dní, protože je to vrchol kloubu levého ukazováku
- Srpen – 31 dní, protože je to vrchol kloubu pravého ukazováku
- Září – 30 dní, protože je to mezera mezi klouby pravého ukazováku a prostředníku
- Říjen – 31 dní, protože je to vrchol kloubu pravého prostředníku
- Listopad – 30 dní, protože je to mezera mezi klouby pravého prostředníku a prsteníku
- Prosinec – 31 dní, protože je to vrchol kloubu pravého prsteníku
Etymologie českých názvů měsíců
název | etymologie |
---|---|
leden | od slova led |
únor | od slova nořit (při tání ledu se na řekách ponořují ledové kry do vody) |
březen | od slova bříza (měsíc bříz; raší břízy a začátek březosti zvířat) |
duben | od slova dub (měsíc, kdy raší duby) |
květen | od slova kvést (rostliny kvetou) |
červen | 1. červenost (červenání ovoce a jahod v tomto měsíci); 2. červi (v tomto období dělají škody zvláště na štěpích a ovoci); 3. červec (hmyz, ze kterého se vyrábělo barvivo) |
červenec | viz červen |
srpen | od slova srp |
září | ze staročeského označení tohoto měsíce zářuj, což znamená za říje; se slovem zářít nemá nic společného |
říjen | odvozeno od jelení říje |
listopad | odvozeno od padání listí |
prosinec | 1. ze staročeského prosiněti (tzn. problesknout), (slunce probleskuje mezi mraky); 2. ze staročeského siný (tzn. modravý, šedivý); 3. od slova prase (čas zabijaček) |
Označování dne v měsíci
Den v měsíci se v češtině označuje řadovou číslovkou, a to buď samostatně („Dnes je patnáctého“) nebo ve spojení s názvem měsíce („Patnáctého srpna“). Je-li ve větě označení dne v pozici podmětu nebo předmětu, používá se někdy i tvar, v němž se název měsíce dostává do základního tvaru, jako by řadová číslovka označovala pořadí měsíce a ne pořadí dne v měsíci („Patnáctý srpen je den mého narození. Proto se těším na každý patnáctý srpen.“) Datum se v češtině zapisuje ve tvaru podle vzoru „15. srpna 2000“ nebo „15. 8. 2000“, přičemž za tečkami se podle typografických pravidel mají psát mezery, ale v praxi se často vynechává. V tabulkových a databázových výstupech se často používají formáty v opačném pořadí (např. 2000-08-15) usnadňují řazení (tzv. třídění) do chronologické posloupnosti. Pořadová čísla dne a měsíce se případně doplňují nulami na dvojciferný formát. V USA je běžný zápis v pořadí měsíc, den měsíce a rok (např. 08-15-2000), ale v angličtině se obecně používají různé způsoby zápisu.
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |