Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Kanafas
Z Multimediaexpo.cz
Kanafas (angl.: bed sheeting, něm.: Züchen)[1] je bavlnářská tkanina střední hmotnosti, ze středně hrubých přízí (barvených), tkaná v plátnové vazbě, která je na povrchu zřetelná. Vzory kanafasu jsou tvořeny podélnými a příčnými pruhy, které spolu tvoří kostky a kára. Notoricky známý vzor jsou drobné červené či modré kostičky o velikosti cca 1 cm, ale možnosti vzorů tvořených pruhy jsou daleko širší. Navíc bývá kanafas zdoben drobnými vazebnými efekty. Používá se na ložní a stolní prádlo, některé vzory se uplatňují na oděvy.
Historický pohled
V 15. a 16. století v horských oblastech Čech pracovali tkalci, kteří zhotovovali pro vlastní potřebu tkaniny z lněné i konopné hrubé příze. Vznikl tehdy zřejmě i název KANAFAS
| Neověřená tvrzení (vlastní výzkum) poškozují tento článek ! Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných referencí. |
|
, pro barevně vzorovanou tkaninu, která v barevných pruzích a později i kostkách ovládla venkov. Slovo kanafas je odvozeno z latinského "canabis sativum" a "canebatium", označující barevně pruhovanou konopnou látku různé kvality, z níž se šily povlaky, plachty, ale i ženský oděv. Koloristickým základem českých kanafasů v lidové kultuře je na bílém nebo režném základu indigově modrá a turecká červená, ke které přibyla žlutá, černá a méně často zelená, či fialová. Na přelomu 19. a 20. století se přešlo z tuzemské suroviny - lnu - na snáze zpracovatelnou dováženou bavlnu, přibývala barevnost a bohatost členění pruhů. Nové barevnosti se objevovaly v manufakturách a tradiční místní barevnosti zcela rozrušila tovární výroba s masovým odbytem. Od roku 1954 přebrala státem zřízená instituce Ústředí lidové umělecké výroby - ÚLUV dohled nad „lidovou výrobou“ kanafasu.[2] Charakteristika tkaniny, číslo příze, dostava, osnovní i útková a gramáž se „usadila“ na cca 140g/m2.
Artikl, který si povinně musel zachovat jisté prvky lidovosti, se přesto vyvíjel. V rámci vývoje textilního průmyslu v druhé polovině 20. století, se „vylepšoval“ technologicky. Byl vyráběn nikoli ručně, ale mechanicky a použitý materiál, 100% bavlněná příze, byla také zpracovávána strojově. Kromě tradičních – klasických vzorů, pravidelných bílo-barevných pruhů a kostek, byly vyráběny i vzory podle návrhů výtvarníků profesionálně školených na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, obor textilní výtvarnictví (ak. mal. Jaroslava Bloudková[3] do roku 1981, od roku 1981 ak. mal. Eva Jandíková[4]). Z tradice tedy zůstal vlastní charakter tkaní (základem bylo barevné snování), omezená barevná škála (ještě v roce 1985 bylo k dispozici pouze 12 barev včetně bílé a černé) a prodej látky bez jakýchkoliv dalších úprav. Přesto vznikaly vzory, které se řadí do současného interierového i oděvního designu. V devadesátých letech došlo k rozšíření barevné škály a dodatečnému zušlechťování mercerací a sanforizací.[5] Tkanina tím získávala mnohem příjemnější uživatelské vlastnosti, nesrážela se tolik, byla splývavá, snadno se prala a žehlila, byla barevně výraznější, nebyla matná, ale pololesklá. Nově se v kanafasu objevil projev šanžánování[6] známý dosud jen z hedvábných tkanin. Od roku 2000 dochází v konstrukci kanafasu ke změnám, které rozvětvují tradiční kvalitu do více různých provedení: Gramáž 140g/m2 a více je vhodná pro ubrusy, polštáře, chňapky, zástěry apod. Gramáž pod 120g/m2 je při použití jemnější příze a větší dostavy vhodná pro ložní povlečení a blíží se jemností, hustotou a měkkým omakem perkálu (percale), který je používán pro kvalitní ložní povlečení. Na rozdíl od perkálu není vzorována tiskem, ale barevným snováním a házením, a dále je 100% bavlněná, proto i tato tkanina, která se vyšvihla svou kvalitou, nese název kanafas. Gramáž 300g/m2 je zachována ve sbírce historických kanafasů PhDr. Jitky Staňkové a dnes se vyrábí repliky této tkaniny používané k čalounění.
Reference
- ↑ http://cz.texsite.info/Kanafas textilní výkladový slovník
- ↑ http://www.czechdesign.cz/index.php?lang=1&clanek=1571&status=c Krásná Jizba a vše kolem, Lenka Žižková, czech design
- ↑ http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=osobanavystavach&IDosoby=372 Jaroslava Bloudková
- ↑ http://www.kanafas.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2008122311&nazev=O-autorce-About-the-designer Eva Jandíková
- ↑ Kanafas je i pro mladé, Miroslava Krausová, časopis Living 6/ 2008, strana 16
- ↑ Kanafas je i pro mladé, Miroslava Krausová, časopis Living 6/2008, strana 19
Externí odkazy
- kanafas.cz - Co je kanafas a jak se vyvíjel - úvodní slovo PhDr. Jitky Staňkové a prof. Ludvíka Barana k výstavě kanafasu v Jílovém u Prahy
- T.Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 378
- Designcabinet Barevný absťák Evy Jandíkové
- [1] Krásná jizba byla a je pojmem
- Adlerová Alena, České užité umění 1918–1938, Odeon, 1983
- Privatizační projekt ing. Jiřího Růžičky na ÚLUV, a. s., k 1. 1. 1992
- Privatizační projekt spol. s r. o. Krásná jizba, 1993
- Švácha Rastislav, Od moderny k funkcionalismu, Odeon, 1985
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |