Karajtín

Z Multimediaexpo.cz

Klášter Mar Elian (1500 let starý)
Město Karajtín
Město Karajtín
Mapa polohy města Karajtín

Karajtín (arabsky: القريتين‎‎, anglicky: Al-Qaryatayn) nebo také Karjatajn je město ležící na jihovýchodě syrského guvernorátu Homs, nacházející se v jedné z oáz Syrské pouště. Nedaleko se nachází antické město Palmýra (severovýchodně) nebo města Mahín a Sadad (západně). Město leží na silnici č. 7 spojující historickou Palmýru s pohořím Antilibanon na syrsko-libanonské hranici. Název bývá z arabštiny překládán jako "Dvě vesnice". V roce 2004 žilo ve městě asi 14 tisíc obyvatel, kteří většinou vyznávají sunnitský islám, nebo křesťanství.

Obsah

Historie

V době vlády etnika Amoritů bylo město známé pod jménem Nazala a složilo jako sídlo korunního prince z Qatny (západně od Karajtínu, jižně od Homsu). Zmíněno bylo též v Achetatonském archivu.

Antika

V Karajtínu se nachází množství nejrůznějších řecko-římských staveb včetně rozsáhlých lázní, zvané Hamaam Balkis. Ty během římské nadvlády sloužily jako lidové zdravotnické středisko a základna pro oddíly legionářské jízdy zvané Equites Promoti Indigenae. Kromě toho zde stojí také řada korintských sloupů a mramorových ornamentů a to z doby kdy byla hlavním městem regionu Palmýra. Ve městě se dokonce našly nápisy vytvořené obyvateli Palmýry a zasvěcené "Velkému bohu Nazalovi". Před islámskou nadvládou měli ve městě základnu křesťanští Ganasidé (Arabové, kteří uprchli z arabského poloostrova a přijali křesťanství).

Islámské období

Během muslimského dobývání Levanty vzdorovali obyvatelé města armádě generála Chálida ibn al-Valída (léto 634). Později byli ale poraženi a arabská armáda město dobyla a řádně vyplenila. Během vlády Abdulmalika, chalífy z rodu Umajjovců, užíval město jeho syn Al-Valíd I. jako výchozí základnu pro vojenské operace. Al-Valíd II., který proslul jako neschopný vládce, vlastnil během své krátké vlády (743–744) části Umajjovského paláce, nacházejícím se v Karajtínu.

Ke konci roku 1104 zemřel ve městě Seldžucký emír Suqman ibn Artuq při své cestě do Damašku, kam byl předvolán vládcem města Zahírem ad-Dín Tugtekinem. Arabský zeměpisec řeckého původu Yaqut al-Hamawi ar-Rumi navštívil Karajtín začátkem 13. století a popsal jej jako velkou vesnici náležící k Homsu a ležící na pouštní stezce mezi městy Homs, Palmýra, Arak a Suchna. Zaznamenal též, že obyvatelstvo je křesťanské. Roku 1260 přepadlo 10 000 mongolských válečníků město a celou oblast obklíčilo. Později téhož roku mamlúcké jednotky pod velením emíra Salara zahnaly Mongoly zpět ke Karajtínu.

Osmanská nadvláda

V 19. století ekonomika města závislá hlavně na příjmu obchodu velbloudích karavan prudce klesla. K tomuto jevu došlo hlavně kvůli novým technickým pokrokům a novým vynálezům, v tomto případě hlavně železnice a parní lodě. Tato skutečnost zapříčinila, že počty poutníků do Mekky, kteří procházeli přes Karajtín značně klesly a lidé z města, které poutníci využívali jako průvodce neměli dostatečné příjmy. V polovině století během vlády egyptského guvernátora Ibrahima Paši byl Karajtín malou vesnicí s domy z blátěných cihel. V roce 1838 tvořili obyvatelstvo sunničtí muslimové a křesťané.

V padesátých letech 19. století bylo město popisováno jako velká vesnice, kde zhruba dvě třetiny obyvatel tvořili muslimové a zbytek pak křesťané. Většina zdejších křesťanů se hlásila k Syrské pravoslavné církvi (jakobité), ale někteří z nich konvertovali ke katolictví, což byl v této době rozšířený trend. Během své návštěvy v roce 1913 popsal americký cestovatel Lewis Gatson Leary Karajtín jako "špinavou díru". Na začátku 20. století britská spisovatelka Gertrude Bellová zaznamenala, že v té době sídlil v Karajtínu jeden z největších syrských banditů, Fajjád Aga.

Syrská občanská válka

Po většinu války si město zachovalo neutrální postoj. Rada starších se dohodla jak se syrskou vládou, tak s povstalci, že město nebude předmětem bojů. Město má, ale důležitou strategickou pozici, protože leží na křižovatce mezi severní a jižní částí země. Karajtín tedy sloužil jako jakési "potrubí", přes které povstalci pašovali zbraně z Damašku a přes které syrská armáda zásobovala přeskupovala své jednotky na severu a západě. Karajtín využívali také zběhové, kteří tudy přecházeli "na druhou stranu".

Současnost

Okupace Islámským státem

5. srpna 2015 dobyli město teroristé z Islámského státu. Pro Islámský stát bylo město důležité, protože leží na dálnici Damašek-Homs. 6. srpna ISIS unesl z města 230 civilistů, včetně nejméně 60 křesťanů. Teroristům se dokonce podařilo podniknout několik ofenzív a přerušovaně ovládnout město Mahín na západ od něj. 21. srpna IS zveřejnil fotografie zničeného Klášteru svatého Juliána. Některé z částí této památky byly přes 1500 let staré.

Osvobození

3. dubna 2016 se syrským vládním jednotkám podařilo po několikaměsíční ofenzívě město osvobodit.

Závěrečnou útočnou operaci syrských vládních jednotek, která ve čtyřech hlavních směrech prolomila obranu islamistů, podpořilo také několik ruských bitevních vrtulníků a vůbec poprvé nejmodernější ruský stroj – Kamov Ka-52.

YouTube

First Footage of Russian Ka-52 in Syria
Battle of al-Qaryatayn April 3, 2016
International Military Review – Syria & Iraq, Apr. 4, 2016


Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Karajt%C3%ADn“