The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 27, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Kijev (letadlová loď)

Z Multimediaexpo.cz

Letadlový křižník Kijev (1985)

Letadlový křižník Kijev (1985)

Základní údaje Letadlový křižník Kijev (1985)
Typ:
Třída:
Číslo trupu:
Jméno podle:
Objednána:
Zahájení stavby: 21. července 1970 Nikolayev
Spuštěna na vodu: 26. prosince 1972
Uvedena do služby: 28. prosince 1975
Osud: Zábavní park
Poloha vraku:
Cena:
Předchůdce:
Následovník:
Poznámka:
Takticko-technická data
Výtlak: 42 000 tun při plném naložení
Délka: 273,1 m celkem
Šířka: 31,0 m
Ponor: 8,2 m
Pohon: 4 turbíny
8 kotlů
125 000 kW
Palivo: 7000 tun
Rychlost: 32 uzlů
Dosah: 4000 nám. mil při 30 uzlech
13 500 nám. mil při 18 uzlech
Posádka: ~1700
Pancíř:
Výzbroj: 2× RBU-6000
1× SUW-N-1
4× 76 mm (2×2)
8× Bazalt
2× Štorm
2× 9K33M Osa-M
8× 30mm kanón AK-630
2× pětihlavňový 533mm torpédomet
Elektronika:
Letadla: 14 × Kamov Ka-25, Kamov Ka-27
14 × Jakovlev Jak-38
Ostatní:

Kijev byla letadlová loď z třídy Kijev, která byla využívána sovětskými a ruskými námořními silami v letech 19751993. Práce na ní započaly 21. července 1970 a na vodu byla spuštěna 26. prosince 1972. Byla dokončena a zařazena do služby 28. prosince 1975. Oficiálně se tak však stalo až v únoru 1977 po dokončení všech zkoušek. V roce 1976 se přesunula z Černého moře do Severomorsku, kde se stala součástí Severní flotily. Loď měla sesterské lodě Minsk, Novorossijsk a Baku, u kterého byly využity zkušenosti z provozu předchozí trojice a loď doznala řady změn.

Vzhledově neobvyklá loď byla jakýmsi hybridem mezi raketovým křižníkem a letadlovou lodí (v ruské terminologii ji nazývali letadlový křižník). Důvodem bylo to, že plnohodnotnou letadlovou loď v té době Sověti nebyli schopni postavit a provozovat (stal se jí až později Admirál Kuzněcov). Trup lodi byl 273,1 metrů dlouhý, přičemž vyosená letová paluba měla délku 189 metrů. Na pravoboku lodi se nacházel mohutný ostrov s velitelským můstkem a elektonickými systémy. V jeho zadní části byl komín. Zatímco zadní dvě třetiny paluby byly určeny pro provoz palubních letounů a vrtulníků, přední část lodi sloužila pro umístění rozličných raketových komplexů a hlavňové výzbroje.

Letový park se zpravidla skládal ze 14 vrtulníků (typy Kamov Ka-25 a Kamov Ka-27) a 14 stíhacích bombardérů Jakovlev Jak-38. Ty byly v hangáru dopravovány dvojicí výtahů (jeden se nacházel za ostrovem a druhý vlevo od něj). Další výzbroj byla velice pestrá. Na přídi se nacházely dva dvanáctihlavňové vrhače hlubinných raketových bomb RBU-6000. Za nimi byl protiponorkový komplex SUW-N-1 (v kódu NATO), používající rakerová torpéda FRAS-1 o dosahu přibližně 30 km. Za tímto systémem byla umístěna dvouhlavňová věž s kanóny ráže 76 mm (druhá stejného typu byla v zadní části ostrova). Po stranách věže a za ní byly čtyři dvojice kontejnerů protilodních letounových střel Bazalt (SS-N-12 Sandbox) s dosahem přibližně 500 km (loď nesla dalších 16 rezervních kusů těchto střel). Mezi zadním párem kontejnerů bylo odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Štorm (v kódu NATO SA-N-3 Goblet) (druhé bylo v zadní části ostrova) o dosahu 55 km a dostupu 25 km. Zásoba střel činila 72 kusů. Tento protiletadlový systém doplňovala dvě dvojitá sila protiletadlových střel krátkého dosahu (6 km) 9K33M Osa-M (SA-N-4 Gecko) se zásobou 36 kusů střel. Loď také nesla osm šestihlavňových rotačních kanónů AK-630 ráže 30 mm a dva pětihlavňové torpédomety ráže 533 mm.

V průběhu let 19771987 podstoupila loď 10 cest po Atlantském oceánu a Středozemním moři. Mezi prosincem 1982 a listopadem 1984 podstoupila modernizaci v loděnici Nikolajev. Od roku 1987 stála v Severomorsku a v prosinci 1987 byla přesunuta do zálohy. Po rozdělení Sovětského svazu loď připadla Rusku. Z důvodu malého vojenského rozpočtu a horšícímu se stavu lodi dosloužila 30. června 1993. V roce 1996 byla prodána čínské společnosti, která z ní udělala zábavný park v Tianjin. Ten byl otevřen 1. května 2004.

Galerie

Související články

Prameny

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš: Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
  • PEJČOCH, Ivo: Letadlové lodi třídy Kijev. HPM, 1993, roč. 3, čís. 4, s. 29–32. ISSN 1210-1427

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kijev (letadlová loď)