Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Ledviníkovité
Z Multimediaexpo.cz
Ledvinovníkovité (Anacardiaceae), někdy také ledviníkovité, je čeleď rostlin z řádu mýdelníkotvarých.
Obsah |
Rozšíření
Rostou převážně v tropech a subtropech, řidčeji v mírném pásu, severní i jižní polokoule. Nerostou v Severní Evropě a na severu Ameriky, v mírné i suché Austrálii, na Novém Zélandu, v pouštích a v nadmořské výšce nad 3 500 m.[1]
V Evropě rostou čtyři původní druhy: ruj, řečík, škumpa a pepřovec,[2] v České republice jen dva: ruj a škumpa.[3]
Popis
Jsou to především stromy nebo keře, zřídka liány, jednodomé i dvoudomé. V kůře a lýku mají obvykle kanálky s pryskyřicí a lysigenní nebo schizolysigenní nádržky se silicí, její hlavní součásti jsou monoterpeny a množství tříslovin. Dřevo i listy mnoha druhů obsahují pro člověka nebezpečné látky, které po styku s lidskou pokožkou způsobují vážnou dermatitidu. Mnohdy stačí i delší pobyt v blízkost výparů z poraněného stromu nebo kouře při spalování jejich dřeva. Nejvíce to platí pro rody škumpa (dříve rod Toxicodendron) a Semecarpus.
Listy jsou většinou vstřícné, bez palistů, jednoduché nebo zpeřené. Oboupohlavné, méně jednopohlavné, pravidelné nenápadné květy 4 až 7četné jsou nahloučeny do latnatých květenství. Kališních lístků, obvykle na bázi srostlých, mívají 5, stejný počet jako volných korunních plátků. Tyčinek je stejně nebo dvojnásobně, ve dvou kruzích, u samičích květů jsou občas patyčinky, prašníky jsou nežláznaté. Blizen je 1 až 12, čnělek 1 až 3, vejcovité semeníky, svrchní nebo spodní, jsou až pětipouzdré, vajíčka jsou uložena jednotlivě.
Plody jsou pukavé i nepukavé, bývají to peckovice, někdy se zvětšeným dužnatým květním obalem, tobolky, oříšky nebo nažky. Obsahují 1 až 12 semen.[4][5][6][7]
Využití
Některé druhy poskytují jedlé plody rozšířené celosvětově, např. ledvinovník (kešu ořechy), mangovník (mango), řečík (pistáciové oříšky), pepřovec (růžový pepř). Plody jiných druhů nesnesou dlouhodobý transport a konzumují se jen v místě výskytů, např. Antrocaryon v Brazílii, Sclerocarya (marula) v Africe, Spondias (mombin) celosvětově v tropech, některé poskytují kvalitní dřevo.[8]
U některých druhů, např. škumpa a Gluta se využívá jejích pryskyřic na výrobu nejkvalitnějších malířských olejů a laků. Některé druhy, např. ruj, řečík, škumpa, pepřovec a Schinopsis jsou důležitými zdroji tříslovin.
Jiné se často pěstují v parcích a zahradách pro svůj ozdobný vzhled podzimních listů, např. ruj.
Taxonomie
Čeleď ledvinovníkovité, která obsahuje pohyblivě okolo 70 rodů s asi 600 druhy, je rozdělena do dvou podčeledí:
* Podčeleď Anacardioideae Link, 1831 | |
Actinocheita F. A. Barkley, 1937 | Malosma Nutt. ex Abrams, 1917 |
Amphipterygium Schiede ex Standl., 1923 | mangovník (Mangifera) L., 1753 |
ledvinovník (Anacardium) L., 1753 | Mauria Kunth, 1824 |
Androtium Stapf 1903 | Melanochyla Hook. f., 1876 |
Apterokarpos Rizzini, 1975 | Metopium P. Browne, 1756 |
Astronium Jacq., 1760 | Micronychia Oliv., 1881 |
Baronia Baker, 1882 | Mosquitoxylum Krug et Urb., 1895 |
Blepharocarya F. Muell., 1878 | Nothopegia Blume, 1850 |
Bonetiella Rzed., 1957 | Ochoterenaea F. A. Barkley, 1942 |
Bouea Meisn., 1837 | Orthopterygium Hemsl., 1907 |
Buchanania Spreng., 1801 | Ozoroa Delile, 1843 |
Campnosperma Thwaites, 1854 | Pachycormus Coville ex Standl., 1923 |
Campylopetalum Forman, 1954 | Parishia Hook. f., 1860 |
Cardenasiodendron F. A. Barkley, 1954 | Pentaspadon Hook. f., 1860 |
Comocladia P. Browne, 1756 | pepřovec (Schinus) L., 1753 |
Dobinea Buch.-Ham. ex D. Don, 1825 | Protorhus Engl., 1881 |
Drimycarpus Hook. f., 1862 | Pseudosmodingium Engl., 1881 |
Euleria Urb., 1925 | Rhodosphaera Engl., 1881 |
Euroschinus Hook. f., 1862 | ruj (Cotinus) Mill., 1754 |
Faguetia Marchand, 1869 | řečík (Pistacia) L., 1753 |
Fegimanra Pierre, 1892 | Semecarpus L. f., 1782 |
Gluta L., 1771 | Schinopsis Engl., 1876 |
Haplorhus Engl., 1881 | Smodingium E. Mey. ex Sond. in Harv. et Sond., 1860 |
Heeria Meisn., 1837 | Sorindeia Thouars, 1806 |
Holigarna Buch.-Ham. ex Roxb., 1820 | Swintonia Griff., 1846 |
Laurophyllus Thunb., 1792 | škumpa (Rhus) L., 1753 |
Lithraea Miers ex Hook. et Arn., 1833 | Thyrsodium Salzm. ex Benth., 1852 |
Loxopterygium Hook. f., 1862 | Trichoscypha Hook. f., 1883 |
Loxostylis A. Spreng. ex Rchb., 1830 | |
. | |
* Podčeleď Spondiadoideae Link, 1831 | |
Antrocaryon Pierre, 1898 | Pegia Colebr., 1827 |
Cyrtocarpa Kunth, 1824 | Pleiogynium Engl., 1883 |
Dracontomelon Blume, 1850 | Poupartia Comm. ex Juss., 1789 |
Haematostaphis Hook. f., 1860 | Poupartiopsis Capuron ex J. D. Mitch. et D. C. Daly, 2006 |
Harpephyllum Bernh. ex C. Krauss, 1844 | Pseudospondias Engl., 1883 |
Choerospondias B. L. Burtt et A. W. Hill, 1937 | Sclerocarya Hochst., 1844 |
Koordersiodendron Engl., 1898 | mombín (Spondias) L., 1753 |
Lannea A. Rich., 1831 | Tapirira Aubl., 1775 |
Operculicarya H. Perrier, 1944 |
Reference
- ↑ tolweb.org
- ↑ rbg-web2.rbge.org.uk
- ↑ http://botany.cz
- ↑ delta-intkey.com
- ↑ databaze.dendrologie.cz
- ↑ www.kvetena.com
- ↑ www.biotox.cz
- ↑ www.cds.ed.cr
- ↑ www.mobot.org
- ↑ www.ars-grin.gov
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |