Letov Š-328

Z Multimediaexpo.cz

Základní charakteristika
Letov Š-328
Soubor:Letov S-328.jpg
Letov Š-328
Určení	bombardovací a pozorovací letoun
Výrobce	Letov
Konstruktér
První let	19. července 1933^[1]
Zařazen	1935
Vyřazen	1944
Výroba	1933 - 1939
Vyrobeno	412 ks
Varianty
Uživatel	Československo

Letov Š-328 byl v předválečném Československu nejrozšířenějším bombardovacím letounem.

Vývoj

Již v roce 1928 nabídla letecká firma Letov čs. ministerstvu národní obrany (MNO) nový typ průzkumného dvouplošníku Letov Š-28. Kvůli nevyhovujícímu motoru však byla produkce tohoto letadla zamítnuta. Proto došlo k dalším pracím ve vývoji, takže v roce 1931 byl představen letoun Letov Š-128. MNO si objednalo 16 kusů, přičemž výkony stroje nebyly nijak valné. Dalším vývojovým typem byl Letov Š-228, který byl představen ve Finsku a v Pobaltí, přičemž Finové požadovali na stroji některé úpravy. Roku 1933 vzlétl další následovník této řady Letov Š-328, který byl reakcí na finské připomínky. Z obchodu nakonec sešlo a firma Letov nabídla letadla čs. MNO. Čs. armáda letadla po zkouškách vrátila a požadovala některé úpravy. První sérii těchto letadel si objednala v prosinci 1934 v počtu 62 ks. Letoun měl podle nových specifikací plnit čtyři úlohy: pozorovací, zvědnou, bombardovací a stíhací. Došlo k přepracování jeho konstrukce - byl prodloužen trup, zvětšena plocha směrovky, instalovány čtyři kulomety, kulomet pozorovatele byl zapuštěn. Roku 1935 objednalo MNO sérii dalších 75 kusů Š-328. Tyto letouny neměly kulomety v horním křídle, ale měly zvětšenou olejovou nádrž a přídavnou palivovou nádrž v trupu. V další sérii došlo k instalaci závěsníků pro pumy pod křídly, později byly do letadel instalovány silnější motory Walter Pegas III-M2 o startovním výkonu 545 kW (740 k). Celkem bylo vyrobeno 412 kusů letadel Letov Š-328. Roku 1933 byl předveden další typ Letov Š-428, o který však neprojevila armáda zájem. O rok později vznikl prototyp Letov Š-528. Ten si objednalo v počtu 6 ks ministerstvo veřejných prací pro četnické hlídky, ale letadla nakonec skončila u vojenského letectva.

Technické údaje

Letov Š-328 byl víceúčelový dvoumístný jednomotorový dvouplošník s pevným záďovým podvozkem. Do roku 1939 bylo vyrobeno kolem 440 kusů letounů řady Š-28, z toho 412 Š-328. Trup letounu měl celokovovou příhradovou konstrukci z chrommolybdenových trubek. Přední část trupu byla snýtovaná a sešroubovaná, zbytek byl svařovaný. Karosérie měla vršek z duralového plechu a spodek pokrýval plátěný potah. Prostory pilota i pozorovatele/střelce byly otevřené. Křídla měla celokovovou konstrukci, sestávající ze dvou nosníků, žeber, rozpěrných trubek a výztužných drátů. Podvozek byl pevný, záďový o rozchodu 2,6 m. Hlavní podvozek měl pneumatické tlumiče a byl opatřen pneumatickými brzdami. Pohonnou jednotkou letadla byl vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Walter Pegas II-M2 o výkonu 427 kW, popř. silnější Pegas III-M2 o výkonu 545 kW. Motor poháněl dvoulistou dřevěnou vrtuli o průměru 3,55 m.

Výzbroj tvořily dva kulomety vz. 30 (ráže 7,92 mm) ve spodním křídle a pohyblivý dvojkulomet stejné ráže na lafetě Škoda Šu-31, který ovládal pozorovatel/střelec. Výbavu pro bombardování tvořilo zpočátku 6 závěsníků pod dolním křídlem a jeden větší pod trupem. Později se dvojice závěsníků pro těžší pumy objevily i pod křídly, přičemž náklad pum mohl dosáhnout až 500 kg. Pro pozorování byl letoun vybaven ruční kamerou A-I-25 (popř. A-I-34), a pevnou kameru A-II-30 (A-III-30).

Bojové užití

V době Mnichovské krize mělo naše letectvo k dispozici celkem 314 letounů Letov Š-328. 87 kusů se nacházelo ve skladech. Do boje se Š-328 prvně dostaly v říjnu 1938 na jižním Slovensku, kde Maďaři začali vyvolávat pohraniční šarvátky, které posléze přerostly v nevyhlášenou válku. Po obsazení zbytku republiky 15. března 1939 Němci ukořistili celkem 338 sestavených letounů Letov Š-328 a dalších 20 ve výrobě. Po vyhlášení nezávislosti Slovenského štátu (14. března 1939) byly letouny Š-328 dislokované na Slovensku zařazeny do výzbroje slovenského letectva. Jednalo se asi o 70 letadel, další stroje získali Slováci od Němců, takže jich měli celkem asi 100 ks. 23. a 24. března 1939 byly Š-328 prvně bojově nasazeny proti maďarským jednotkám pronikajícím na východní Slovensko. Slovenští letci se se svými letouny Letov Š-328 zúčastnili i německého vpádu do SSSR, avšak od konce července 1941 byli postupně odesíláni zpět do vlasti. V červnu 1942 byla na východní frontu odeslána pozorovací letka s šesti Š-328, která tam působila do 1943. Dne 29. srpna 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, do kterého zasáhly i letouny Letov Š-328. Stroje byly používány jako pozorovací, bitevní a bombardovací, přičemž Němcům působily ztráty zejména u pozemního vojska a zásobování. Ukořistěná letadla používaly též německé jednotky a to zejména pro výcvik v pilotních školách. Roku 1939 prodali Němci 62 kusů Š-328 carskému Bulharsku, kde dostaly pojmenování „Vrana“.

Specifikace

Technické údaje

Posádka: 1 pilot, 1 pozorovatel/střelec
Délka: 10,36 m
Rozpětí: 13,71 m
Výška: 3,45 m
Plocha křídel: 39,40 m²
Plošné zatížení: kg/m²
Prázdná hmotnost: 1680 kg
Vzletová hmotnost : 2750 kg
Pohonná jednotka: 1x vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Walter Pegas II-M2 nebo Pegas III-M2
Výkon pohonné jednotky: 427 kW (Pegas II-M2) nebo 545 kW (Pegas III-M2)

Výkony

Maximální rychlost: 328 km/h
Cestovní rychlost: 250 km/h
Dolet: 1280 km
Dostup: 7200 m
Stoupavost: m/min
Poměr výkon/hmotnost: kW/kg

Výzbroj

2x kulomet vz. 30 ráže 7,92 mm ve spodním křídle
pohyblivý dvojkulomet ráže 7,92 mm na lafetě Škoda Šu-31
náklad bomb až do celkové hmotnosti 500 kg

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]