Lhasa

Z Multimediaexpo.cz

Pohled na Lhasu z Paláce Potála
Rušná ulice v Lhase
Rušná ulice v Lhase

Lhasa (tibetsky: ལྷ་ས་ [l̥ásə] nebo [l̥ɜ́ːsə], wylie: lha sa; čínsky: 拉薩; pinyin: lāsà) je tradiční hlavní město Tibetu, v současné době je hlavním městem Tibetské autonomní oblasti Čínské lidové republiky. Lhasa je tradičním centrem tibetského buddhismu a do roku 1959 byla sídlem dalajlámů.

Ve Lhase se nachází palác Potála a Norbulingka, které tvoří součást kulturních památek světového dědictví. Podle sčítání lidu z roku 2004 zde žije okolo 257 400 lidí.

Obsah

Historie

Když se pátému dalajlámovi Ngawang Lozang Gjamcchovi (1617–1682) podařilo podrobit si Tibet, ustanovil Lhasu administrativním centrem Tibetské říše. Ve Lhase zahájil stavbu Potály, která byla dokončena pár let po jeho smrti. V této době získala Lhasa nepochybné postavení coby politické hlavní město Tibetu.

Ngawang Lozang Gjamccho, který v 17. století ustanovil Lhasu administrativním tibetským centrem Tibetu

Lhasa byla po mnoho staletí „zakázané město“ a její brány byly uzavřeny všem lidem ze Západu. V 19. století se do Lhasy marně snažil dostat např. Sven Hedin a Nikolaj Prževalskij. Naopak s úspěchem se na území města dostali např. Alexandra David-Néelová a Heinrich Harrer, na počátku 20. století Lhasu načas obsadil britský expediční sbor vedený Francisem Younghusbandem v rámci tzv. Younghusbandovy expedice. Jelikož se jednalo o významné centrum tibetského buddhismu, téměř polovina obyvatelstva Lhasy byli mniši. Obyvatelstvo Lhasy bylo v roce 1951 odhadováno na 25 000 a dalších 15 000 mnichů v žilo klášterech. Dnes má město okolo 250 tisíc obyvatel, velká část z nichž jsou Číňané (Chanové nebo Chuejové).

Geografie

Lhasa leží v oblasti známé jako „údolí Lhasa“, v provincii Ü, jejímž je hlavním městem. Třebaže průměrná nadmořská výška údolí je vyšší než 3 000 m, hory kolem města dosahují výšek kolem 5 500 m. Městem protéká řeka Kyi, levostranný přítok Brahmaputry.

Lhasa patří mezi nejvýše položená města na světě, její průměrná nadmořská výška je asi 3 650 m n. m.

Ekonomika

Velmi významný pro tuto oblast je turistický ruch, turisty přitahuje palác Potála, velkolepá himálajská krajina a mnoho planě rostoucích rostlin a zvířat ve vysokých polohách střední Asie. Pro mnoho let v této oblasti nebyly žádné chemické a automobilové továrny a bylo zde dobré životní prostředí. To se však v posledních letech změnilo. V blízkosti se těží měď, olovo a zinek a čínská vláda experimentuje s novými metodami těžby minerálů a energie.

Kultura

Mapa Lhasy před druhou světovou válkou

Lhasa má mnoho významných staveb jako jsou kláštery Sera a Däpung. K významným buddhistickým chrámům Lhasy patří Džókhang, ve kterém jsou podle tradice uchovány sochy Buddhy, které do Tibetu přinesly manželky Söngcana Gampa Wen-čcheng a Bhrkutí Déví. Lhasa má i památky na seznamu světového dědictví, totiž „Historický soubor paláce Potály“,[1] který zahrnuje několik staveb v čele s Potálou a Norbulingkou. Mnoho důležitých míst bylo poškozeno nebo zničeno během kulturní revoluce.

Turistika

Podle regionálních úřadů navštívil Tibet v roce 2004 1 milion návštěvníků. Čínské úřady plánují v regionu ambiciózní růst turistiky až na 10 milion návštěvníků do roku 2020; většinou by mělo jít o etnické Číňany. Zastánci větší tibetské autonomie doufají, že zvýšení turistiky bude vést k zlepšení původní kultury v Tibetu.

Doprava

Díky své odlehlé poloze byla Lhasa v minulosti obtížně přístupná. Historické cesty vedoucí vysoko položenými průsmyky spojovali Tibet s Čínou, Indií a Nepálem. Horské silnice sjízdné pro motorová vozidla byly postaveny převážně až v období po roce 1945. Asi 100 km jižně od města bylo vybudováno letiště Lhasa Gonggar (IATA: LXA, ICAO: ZULS), jehož vletová/přistávací dráha měří díky vysoké nadmořské výšce celých 4000 m. V roce 2006 byla dokončena Železniční trať Golmud - Lhasa spojující Tibet s Čínou. Dopravu po této trati zajišťují speciálně upravené vlakové soupravy, které mají např. dvojitá okna chránící před UV zářením nebo kyslíkové masky, jež cestujícím pomáhají vyrovnat se s řídkým vysokohorským vzduchem.

Lhasa a umění

Život v Lhase byl popsán rakouským horolezcem Heinrichem Harrerem v jeho knize Sedm let v Tibetu a ve filmu stejného jména, ve kterém hráli Brad Pitt a David Thewlis. Kniha pojednává o životě ve Lhase během 40. let 20. století.

Reference

  1. UNESCO World Heritage Center – Historic Ensemble of the Potala Palace, Lhasa (anglicky)

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lhasa
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lhasa