Libňatov

Z Multimediaexpo.cz


Obec Libňatov se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 365 obyvatel.

Obsah

Poloha

Pohled na úpickou stranu

Libňatov se nachází nejen v údolí říčky Maršovky, která ústí na katastru obce Havlovice do Úpy, ale i ve svazích nad ní a na východě hraničí s Havlovicemi a Slatinou nad Úpou, na jihu s Hořičkami (místní části Křížanov, Mečov) a Mezilečím (Posadov), na západě s Brzicemi (Proruby) a Maršovem u Úpice a na severu s Radčí, která je dnes součástí Úpice.

Pohled na hajnickou stranu

Rozloha

Obec se rozkládá na ploše 581,91 ha a skládá se ze dvou částí - Libňatova a Svobodného. Využití půdy (stav z roku 2007)

Celková výměra (ha) Lesní půda Louky Orná půda Ostatní plochy Ovocné sady Vodní plochy Zahrady Zastavěné plochy Zemědělská půda
582 200 141 177 27 0 1 29 7 347

Pramen: Český statistický úřad

Geologie a geomorfologie

Tento jižní až jihovýchodní konec Krkonošského podhůří, resp. Kocléřovského hřbetu, který v blízkém okolí obce vytváří svůj dílčí celek - Hořičský hřbet, je budován především ze svrchnokřídových permských, vzácněji z triasových sedimentů. Většinu obce tvoří klasická hnědozem, která je z velké části písčitá, na jihu s příměsemi jílu a mnohdy se zbarvuje do červena (Krblice, Zada).

Fauna a flóra

Fauna i flóra jsou zastoupeny typickými druhy obvodu hercynskosudetského) a na katastru obce se nenacházejí žádné významné krajinné prvky ani chráněná území. Za zmínku snad jen stojí zvětšující se podíl zavlečené borovice vejmutovky v přilehlém lese Barchoviny.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel (podle sčítání lidu v roce 2001)

Místní část Celkem obyvatel Z toho žen Ekonomicky aktivních
Libňatov 364 186 177
Libňatov 315 162 149
Svobodné 49 24 28

Pramen: Český statistický úřad Národnostní složení (podle sčítání lidu v roce 2001)

Národnost Česká Slovenská Polská
Počet   358   4   1

Pramen: Český statistický úřad

Historie

Obec byla založena v první polovině 13. století vymýcením místních hlubokých lesů a její název Libňatov (dříve Ljubnatóv, Libnětov) se nejspíše odvozuje od osobního jména Libňata. Od počátku obec patřila Litobořským ze Chlumu, např. Václav ze Chlumu zapsal své manželce Kateřině věno nejen na Hořičkách, ale i v Libňatově (1433-1448), což dokazuje společnou všeobecně se prolínající historii celého okolí (Hořičky, Litoboř). Roku 1461 prodal Jiřík z Chlumu, seděním na tvrzi v Litoboři, Pavlovi v Libnětově šest prutů rolí svobodných s rychtou a krčmou. Libňatov potom náležel k panství ryzmburskému i s pustou vsí Výrovem, jež se nacházela na území dnešního lesa Vejroviny, který dnes leží na katastru Křižanova, místní části obce Hořiček. V rozmezí let 1516-1519 byla obec Petrem Adršpachem z Dubé a z Náchoda prodána spolu s okolními obcemi a pustým hradem Vízmburkem Janu Špetlovi z Janovic. Při prodeji zboží rýzmburského roku 1534 připadl Libňatov Janovi z Pernštejna, který po desetiletém špatném hospodaření prodal celá panství Rýzmburk a Skály Bernartovi Žehušickému z Nestajova, čímž se obec dostala do panství náchodského. Katastr obce byl postupem času měněn. Roku 1773 bylo od smiřického panství odkoupeno okolí kopce Kopna (582,4 m n. m.) a právě odtud pochází pojmenování dalšího kopce - Smiřické stráně (569,4 m n. m.). Pod náchodským panstvím se obec rozvíjela rychleji než v předchozích obdobích a nedala se ve srovnání s okolními vesnicemi nikterak zahanbit. Již roku 1773 zde byla založena škola, pro níž byla o 16 let později vystavěna nová budova. Protože tamní místo zv. Ohrada bylo nesmírně vlhké a tehdy nebyly známé dnešní stavební postupy i materiály, tak tamní škola brzy zchátrala a musela být v roce 1808 vybudována nová, v níž se učilo až do roku 1891, kdy byla vystavěna úplně nová budova, která existuje dodnes. Z Libňatova pocházel i dopadený člen lupičské bandy bratří Špetlů - Wayhl, díky němuž byla pochytána celá banda a tři její členové u Mezilečí zlynčováni. A Libňatov se vyskytuje i v Poštovské pohádce Karla Čapka, v níž pošťák Kolbaba najde adresátku zamilovaného dopisu bez adresy - Mařenku - právě v Libňatově.

Pískovcový kříž

Pamětihodnosti

  • Zvonice z roku 1835
  • Hasičská zbrojnice z roku 1907
  • Drobná sakrální architektura

Průmysl

Místní průmysl je zastoupen zejména celostátně známou firmou DAKO (truhlárna a kamnářství, od roku 1992), která navazuje na tradici rodinného Kamnářství Dušička z roku 1938.

Zemědělství

Rostlinná i živočišná výroba je obdobná jako v okolních obcích (obilniny, okopaniny, hovězí dobytek).

Doprava

Libňatov leží na hlavní silniční trase mezi Hořičkami, Hajnicí a Úpicí. Nejbližší železniční stanice je až v Malých Svatoňovicích a autobusovou dopravu zajišťuje firma OSNADO, a to linkami Úpice-Havlovice-Libňatov-Hořičky a Úpice-Havlovice-Libňatov-Maršov.

Literatura

August Sedláček, Zámky a tvrze království českého 5 - Podkrkonoší, Praha 1887 Jaroslav Veteška, Úpicko : tenkrát a dnes : Úpice, Batňovice, Havlovice, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Odolov, Petrovice, Rtyně v Podkrkonoší, Strážkovice, Suchovršice, Velké Svatoňovice, Praha 2004, ISBN 80-86289-34-6 Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Libňatov
  Města a obce okresu Trutnov  

Batňovice • Bernartice • Bílá Třemešná • Bílé Poličany • Borovnice • Borovnička • Čermná • Černý Důl • Dolní Branná • Dolní Brusnice • Dolní Dvůr • Dolní Kalná • Dolní Lánov • Dolní Olešnice • Doubravice • Dubenec • Dvůr Králové nad Labem • Hajnice • Havlovice • Horní Brusnice • Horní Kalná • Horní Maršov • Horní Olešnice • Hostinné • Hřibojedy • Chotěvice • Choustníkovo Hradiště • Chvaleč • Janské Lázně • Jívka • Klášterská Lhota • Kocbeře • Kohoutov • Královec • Kuks • Kunčice nad Labem • Lampertice • Lánov • Lanžov • Libňatov • Libotov • Litíč • Malá Úpa • Malé Svatoňovice • Maršov u Úpice • Mladé Buky • Mostek • Nemojov • Pec pod Sněžkou • Pilníkov • Prosečné • Radvanice • Rtyně v Podkrkonoší • Rudník • Stanovice • Staré Buky • Strážné • Suchovršice • Svoboda nad Úpou • Špindlerův Mlýn • Trotina • Trutnov • Třebihošť • Úpice • Velké Svatoňovice • Velký Vřešťov • Vilantice • Vítězná • Vlčice • Vlčkovice v Podkrkonoší • Vrchlabí • Zábřezí-Řečice • Zdobín • Zlatá Olešnice • Žacléř