Libňatov
Z Multimediaexpo.cz
Obec Libňatov se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 365 obyvatel.
Obsah |
Poloha
Libňatov se nachází nejen v údolí říčky Maršovky, která ústí na katastru obce Havlovice do Úpy, ale i ve svazích nad ní a na východě hraničí s Havlovicemi a Slatinou nad Úpou, na jihu s Hořičkami (místní části Křížanov, Mečov) a Mezilečím (Posadov), na západě s Brzicemi (Proruby) a Maršovem u Úpice a na severu s Radčí, která je dnes součástí Úpice.
Rozloha
Obec se rozkládá na ploše 581,91 ha a skládá se ze dvou částí - Libňatova a Svobodného. Využití půdy (stav z roku 2007)
Celková výměra (ha) | Lesní půda | Louky | Orná půda | Ostatní plochy | Ovocné sady | Vodní plochy | Zahrady | Zastavěné plochy | Zemědělská půda |
582 | 200 | 141 | 177 | 27 | 0 | 1 | 29 | 7 | 347 |
Pramen: Český statistický úřad
Geologie a geomorfologie
Tento jižní až jihovýchodní konec Krkonošského podhůří, resp. Kocléřovského hřbetu, který v blízkém okolí obce vytváří svůj dílčí celek - Hořičský hřbet, je budován především ze svrchnokřídových permských, vzácněji z triasových sedimentů. Většinu obce tvoří klasická hnědozem, která je z velké části písčitá, na jihu s příměsemi jílu a mnohdy se zbarvuje do červena (Krblice, Zada).
Fauna a flóra
Fauna i flóra jsou zastoupeny typickými druhy obvodu hercynskosudetského) a na katastru obce se nenacházejí žádné významné krajinné prvky ani chráněná území. Za zmínku snad jen stojí zvětšující se podíl zavlečené borovice vejmutovky v přilehlém lese Barchoviny.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel (podle sčítání lidu v roce 2001)
Místní část | Celkem obyvatel | Z toho žen | Ekonomicky aktivních |
Libňatov | 364 | 186 | 177 |
Libňatov | 315 | 162 | 149 |
Svobodné | 49 | 24 | 28 |
Pramen: Český statistický úřad Národnostní složení (podle sčítání lidu v roce 2001)
Národnost | Česká | Slovenská | Polská |
---|---|---|---|
Počet | 358 | 4 | 1 |
Pramen: Český statistický úřad
Historie
Obec byla založena v první polovině 13. století vymýcením místních hlubokých lesů a její název Libňatov (dříve Ljubnatóv, Libnětov) se nejspíše odvozuje od osobního jména Libňata. Od počátku obec patřila Litobořským ze Chlumu, např. Václav ze Chlumu zapsal své manželce Kateřině věno nejen na Hořičkách, ale i v Libňatově (1433-1448), což dokazuje společnou všeobecně se prolínající historii celého okolí (Hořičky, Litoboř). Roku 1461 prodal Jiřík z Chlumu, seděním na tvrzi v Litoboři, Pavlovi v Libnětově šest prutů rolí svobodných s rychtou a krčmou. Libňatov potom náležel k panství ryzmburskému i s pustou vsí Výrovem, jež se nacházela na území dnešního lesa Vejroviny, který dnes leží na katastru Křižanova, místní části obce Hořiček. V rozmezí let 1516-1519 byla obec Petrem Adršpachem z Dubé a z Náchoda prodána spolu s okolními obcemi a pustým hradem Vízmburkem Janu Špetlovi z Janovic. Při prodeji zboží rýzmburského roku 1534 připadl Libňatov Janovi z Pernštejna, který po desetiletém špatném hospodaření prodal celá panství Rýzmburk a Skály Bernartovi Žehušickému z Nestajova, čímž se obec dostala do panství náchodského. Katastr obce byl postupem času měněn. Roku 1773 bylo od smiřického panství odkoupeno okolí kopce Kopna (582,4 m n. m.) a právě odtud pochází pojmenování dalšího kopce - Smiřické stráně (569,4 m n. m.). Pod náchodským panstvím se obec rozvíjela rychleji než v předchozích obdobích a nedala se ve srovnání s okolními vesnicemi nikterak zahanbit. Již roku 1773 zde byla založena škola, pro níž byla o 16 let později vystavěna nová budova. Protože tamní místo zv. Ohrada bylo nesmírně vlhké a tehdy nebyly známé dnešní stavební postupy i materiály, tak tamní škola brzy zchátrala a musela být v roce 1808 vybudována nová, v níž se učilo až do roku 1891, kdy byla vystavěna úplně nová budova, která existuje dodnes. Z Libňatova pocházel i dopadený člen lupičské bandy bratří Špetlů - Wayhl, díky němuž byla pochytána celá banda a tři její členové u Mezilečí zlynčováni. A Libňatov se vyskytuje i v Poštovské pohádce Karla Čapka, v níž pošťák Kolbaba najde adresátku zamilovaného dopisu bez adresy - Mařenku - právě v Libňatově.
Pamětihodnosti
- Zvonice z roku 1835
- Hasičská zbrojnice z roku 1907
- Drobná sakrální architektura
Průmysl
Místní průmysl je zastoupen zejména celostátně známou firmou DAKO (truhlárna a kamnářství, od roku 1992), která navazuje na tradici rodinného Kamnářství Dušička z roku 1938.
Zemědělství
Rostlinná i živočišná výroba je obdobná jako v okolních obcích (obilniny, okopaniny, hovězí dobytek).
Doprava
Libňatov leží na hlavní silniční trase mezi Hořičkami, Hajnicí a Úpicí. Nejbližší železniční stanice je až v Malých Svatoňovicích a autobusovou dopravu zajišťuje firma OSNADO, a to linkami Úpice-Havlovice-Libňatov-Hořičky a Úpice-Havlovice-Libňatov-Maršov.
Literatura
August Sedláček, Zámky a tvrze království českého 5 - Podkrkonoší, Praha 1887 Jaroslav Veteška, Úpicko : tenkrát a dnes : Úpice, Batňovice, Havlovice, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Odolov, Petrovice, Rtyně v Podkrkonoší, Strážkovice, Suchovršice, Velké Svatoňovice, Praha 2004, ISBN 80-86289-34-6 Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |