Liberec (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

Pohled na zámek od tramvajové trati na Šaldovo náměstí

Liberecký zámek je klasicistní zámek v centru města Liberce. Jeho současná podoba je z 18. století. Dnes je v něm jedna z největších světových expozic a vzorkovnic skleněných výrobků.

Historie

Jáchym z Bibrštejna, kterému liberecké panství patřilo v letech 1537–1544, koupil od libereckého měšťana Antona Plischkeho rodinnou usedlost (1538). Z té se po dostavění obytného, tzv. panského domu pro správce stal základ dnešního zámku. O přeměnu této usedlosti v sídelní zámek se však zasloužili až Redernové, konkrétně bratři Kryštof a Melchior, kteří roku 1583 začali nedaleko správcova domu budovat renesanční zámek, který měl odrážet jejich stále významnější postavení v politice habsburského císařství. Stavba byla dokončena po čtyřech letech. Předpokládá se, že jejím autorem byl Marcus Antonio de Lancio, působící v té době ve Zhořelci.

Budova tehdy patrně byla jednoduchou, pozdně renesanční dvoupodlažní stavbou se sedlovou střechou. Byla obehnána zdí se (spíše ozdobnými) střílnami a ukončenou v obou rozích baštami oválného půdorysu.

Když 3. září 1591 Kryštof zemřel, přešel veškerý redernský majetek na Melchiora a po jeho smrti 20. září 1600 se stala správkyní rodového majetku jeho manželka Kateřina (hraběnka Šliková), spravující panství jménem svého syna Kryštofa. Právě Kateřina se rozhodla roku 1604 vystavět na severní straně libereckého zámku kapli. Základy této stavby byly položeny 12. května a stavbu provedl Jan Arkon ze Žitavy. Zároveň s kaplí byla zbudována také věž na severním nádvoří. Tato věž, sloužící jako zvonice i bašta, je jedinou věží zachovanou do současnosti. Stavba kaple trvala dva roky. Na ní navázala výstavba druhého, tzv. nosticovského křídla, postaveného pro Kateřininu sestru Mikulášku Nosticovou v roce 1609.

Požár roku 1615 zničil celé redernské křídlo, nikoliv však hradní kapli. Dle tehdejšího mínění měšťanů šlo o boží trest seslaný na Kateřinu za to, že z hejnického kostela odvezla na zámek sošku Panny Marie a tamní obětní svíce nechala přetavit na svíčky pro svou potřebu. Zámek po požáru opravoval opět žitavský Jan Arkon.

V této podobě zůstal zámek až do doby hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Ten nechal k areálu přistavět nové křídlo zvané Nový zámek. To navrhl a postavil clam-gallasovský stavitel Johann Josef Kunze. Tomuto křídlu dal podobu dvoupodlažní klasicistní budovy, zdobené černým štukem s vchodem směřujícím do parku. V letech 1785–86 bylo přestavěno do klasicistní podoby také původní redernské křídlo, které tak získalo mansardovou lomenou valbovou střechu. Z obranných staveb po přestavbě zůstala pouze severní bašta u kaple (zvonice), původní ohrazení bylo strženo.

Další přestavba čekala zámek v letech 1852–54, kdy byl Nový zámek přestavěn v duchu tehdejšího romantismu. Novou podobu navrhl vídeňský architekt Friedrich von Stache a realizoval Heinrich Ferstel. Právě při této přestavbě byla také vybudována nová dominanta objektu – čtyřboká věž, propojující Nový zámek a nosticovské křídlo. Zámek však již v té době přestal sloužit jako šlechtické sídlo. Roku 1850 byl do redernského křídla umístěn okresní soud a Nový zámek se roku 1927 změnil v ubytovnu zámecké zprávy.

Po pozemkové reformě roku 1933 přešel zámek do vlastnictví státu. Ten do něj umístil ředitelství Státních lesů a statků. Za druhé světové války v něm sídlilo posádkové velitelství a Německá pracovní služba. Po osvobození se do zámku vrátily státní lesy, a v padesátých letech převzala redernské křídlo nová vysoká škola – Vysoká škola strojní (dnešní Technická univerzita). Nosticovské křídlo a Nový zámek převzal v sedmdesátých letech Skloexport, který 1. ledna 1986 získal od VSŠT také křídlo redernské.

Skloexport hodlal v zámku zřídit stálou expozici skla. Proto byla podle plánů libereckého Stavoprojektu architektem Pavlem Janouškem provedena nákladná rekonstrukce celého areálu. Všechny objekty byly pod dohledem památkářů upraveny jako reprezentativní prostory pro potřeby firmy. Rozšířením arkádového přízemí vznikla vstupní hala a rozsáhlými úpravami prošly interiéry celého redernského křídla včetně kaple. Neméně rozsáhlými úpravami prošel také park před vchodem do nosticovského křídla a sousední park před budovou Oblastní galerie. Celá rekonstrukce skončila až roku 1990. Díky Skloexportu byla v zámku jedna z nejrozsáhlejších expozic skla na světě, která však nebyla běžně přístupná veřejnosti. Po krachu firmy, vytunelované bývalou herečkou Reginou Rázlovou a jejími společníky, je zámek na prodej.

Reference

  • KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec : Dialog, 1996.

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Liberec_(z%C3%A1mek)“