Libkova Voda

Z Multimediaexpo.cz


Obec Libkova Voda (německy Libekswasser) se nachází v okrese Pelhřimov, kraj Vysočina.
Ke dni 20. 2. 2009 zde žilo 210 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352 a její název pochází z vlastního jména Lubek (Libek), které je doloženo již roku 1186, a podle vody (potoka), na němž obec později ležela.
Osud vesnice byl vždy spjat s panstvím – dvorem. Kdo byl majitelem panství, byl i majitelem celé vesnice, a to až do zrušení roboty. Vesnice Libkova Voda nebyla od svého vzniku až do 19. století samostatným panstvím (až na několik málo výjimek). Od roku 1355 do roku 1584 patřila vesnice k panství božejovskému. Od tohoto roku pak patřila k panství hornocerekvickému.
Od božejovského panství byla vesnice oddělena roku 1810, kdy ji koupil Leopold Srnka, který ji v roce 1816 spojil s velkostatkem Vlásenice-Drbohlavy. Po jeho smrti obě panství vystřídala mnoho majitelů; posledním vlastníkem byl Eduard Slavík, jenž libkovodský statek vlastnil od roku 1936 až do jeho zestátnění v roce 1949.

Pamětihodnosti

Jak se uvádí, dnes klasicistní zámek byl vystavěn na místě bývalé tvrze – což by svědčilo pro jeho veliké stáří. Ve skutečnosti není vůbec známo, kdy byl zámek postaven, a dokonce ani zda v Libkově Vodě stávala zmiňovaná tvrz – většina majitelů měla svá sídla v jiných panstvích, jiní Libkovu Vodu drželi příliš krátkou dobu na to, aby zde stihli vybudovat tak rozsáhlou stavbu, a první majitel, který by přicházel v úvahu – Leopold Srnka, se do již stojícího zámku nastěhoval.
S místním zámkem se pojí také jméno Bedřicha Smetany, který zde ve svých 17 letech právě u Leopolda Srnky pobýval.

  • Socha svatého Jana Nepomuckého u zámku
  • Kostel svatého Petra a Pavla

Místní kostel byl nejpravděpodobněji založen roku 1340. Po několika požárech byl roku 1873 přestavěn do dnešní konečné barokní podoby. Zařízení je pseudogotické, v sakristii se nachází původní kamenná křtitelnice a ve vybavení kostela se dochovala cínová křtitelnice ze 16. století, gotická monstrance a svícny ze 17. století.

Externí odkazy


  Města a obce okresu Pelhřimov  

Arneštovice • Bácovice • Bělá • Bohdalín • Bořetice • Bořetín • Božejov • Bratřice • Budíkov • Buřenice • Bystrá • Cetoraz • Čáslavsko • Častrov • Čejov • Čelistná • Černov • Černovice • Červená Řečice • Čížkov • Dehtáře • Dobrá Voda • Dobrá Voda u Pacova • Dubovice • Důl • Eš • Hojanovice • Hojovice • Horní Cerekev • Horní Rápotice • Horní Ves • Hořepník • Hořice • Humpolec • Chýstovice • Chyšná • Jankov • Ježov • Jiřice • Kaliště • Kámen • Kamenice nad Lipou • Kejžlice • Koberovice • Kojčice • Komorovice • Košetice • Krasíkovice • Křeč • Křelovice • Křešín • Leskovice • Lesná • Lhota-Vlasenice • Libkova Voda • Lidmaň • Litohošť • Lukavec • Martinice u Onšova • Mezilesí • Mezná • Mladé Bříště • Mnich • Moraveč • Mysletín • Nová Buková • Nová Cerekev • Nový Rychnov • Obrataň • Olešná • Ondřejov • Onšov • Pacov • Pavlov • Pelhřimov • Píšť • Počátky • Polesí • Pošná • Proseč • Proseč pod Křemešníkem • Putimov • Rodinov • Rovná • Rynárec • Řečice • Salačova Lhota • Samšín • Sedlice • Senožaty • Staré Bříště • Stojčín • Střítež • Střítež pod Křemešníkem • Svépravice • Syrov • Těchobuz • Těmice • Ústrašín • Útěchovice pod Stražištěm • Útěchovice • Útěchovičky • Včelnička • Velká Chyška • Velký Rybník • Veselá • Věžná • Vojslavice • Vokov • Vyklantice • Vyskytná • Vysoká Lhota • Vystrkov • Zachotín • Zajíčkov • Zhořec • Zlátenka • Želiv • Žirov • Žirovnice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Libkova_Voda“