Limburg (nizozemská provincie)

Z Multimediaexpo.cz

Poloha provincie v rámci Nizozemska

Limburg je jedna z dvanácti nizozemských provincií, nachází se na jihovýchodě Nizozemska. Provincie má 1.122.702 obyvatel (31. prosince 2008, zdroj: CBS, nizozemský Centrální úřad pro statistiku).

Obsah

Geografie

Provincie Limburg se nachází v jižním Nizozemsku mezi Německem (západ) a Belgií, (jih a východ). Jižní výběžek Limburgu je vklíněn mezi obě sousední země a v nejužším místě u obce Roosteren měří pouhých 6 km. V místě Drielandenpunt (Bod tří zemí) u Vaalsu se stýkají hranice Nizozemska, Belgie a Německa. Severní část Limburgu (Noord-Limburg) sousedí s nizozemskou provincií Brabant a malou částí s provincií Gelderland. Západní hranice středního a severního Limburgu vede částečně slatinovou oblastí Peel, která vytváří přirozenou bariéru mezi Limburgem a západním Nizozemskem. Oblast Peel je v současné době zkulturněna. Limburg se rozprostírá od jihu až po sever podél řeky Mázy, která spojuje provincii s rotterdamským přístavem. Kopcovitá krajina v jižním Limburgu, zeleň a vodné plochy Maasvallei (úžlabina Más) ve středním Limburgu, a oblast Peel a rozsáhlé lesnaté a vřesové oblasti v severním Limburgu vytvářejí v Nizozemsku unikátní kombinaci rozličných oblastí vhodných pro turistiku a rekreaci.

Podnebí

Limburg má mezi nizozemskými provinciemi zvláštní klimatologickou pozici. Písčitá půda na severu a ve střední oblasti a spraš na jihu, stejně tak jako vrcholy kopců, roviny a nížiny u řek a potoků mají svoje vlastní mikroklima, což často způsobuje velké rozdíly v povětrnostních podmínkách. Kromě toho se v Limburgu nachází také nejvyšší a zároveň na déšť a sníh nejbohatší vrchol Nizozemska hora Vaalsberg (322m nad NAP¹) Jih Limburgu se nachází na severní straně Arden a za určitých okolností sem proudí fén, který způsobuje vyšší teploty. Oblasti středního Limburgu patří k jedné z nejsušších oblastní Nizozemska a panuje zde typické vnitrozemské podnebí.

¹) průměrná výška vodní hladiny v Amsterodamu, která slouží jako základ měření

Historie

Limburg je pojmenován podle vévodství "Limbourg" a stejnojmenného přilehlého města, které se nachází u řeky Vesdre v Ardenách (Belgie). Vévodství Limbourg bylo sídlem středověkých panovníků, k jejichž panovnictví patřila také část země u Mázy na sever od města Lutych. Po napoleonské době přičlenily velké mocnosti tuto oblast k novému Království Nizozemskému, ke kterému patřila také Belgie, a v roce 1815 dal král Vilém I. této provincii, která se do té doby skládala z kousků malých oblastí, jméno Limburg. Po oddělení Belgie byl Limburg v roce 1839 rozdělen mezi obě země. Svoji strategickou polohou byl Limburg po dlouhé věky kontroverzní oblastí pro evropské velmoce. U moci se tu vystřídali Římani, Španělé, Prusové, Rakušani a Francouzi. V roce 1673 byl obléhán Maastricht francouzskými jednotkami pod osobním vedenim Ludvíka XIV.- (řečeným Král Slunce.) Při tomto obléhání přišel o život jeden z jeho adjudantů, hrabě Charles d'Artagnan, který se stal známý jako jeden ze tří mušketýrů ve stejnojmenném románu Alexandra Dumase (1802-1870). Také v Osmdesátileté válce (1568–1648), kdy se Nizozemsko osvobodilo od Španělské nadvlády, byl Limburg často scéništěm krvavých bojů. Při bitvě o Mookerhei (14. dubna 1574) přišli o život dva bratři prince Viléma I. Oranžského a tisíce holandských žoldáků. Ve druhé světové válce padlo v Limburgu mnoho civilních obětí. Velký počet vesnic a měst byl zničen nálety a dělostřelectvem. Tuto černou stránku historie Limburgu připomínají rozličné hřbitovy. Na čestném hřbitově u Margraten je pochováno 8 400 amerických vojáků, kteří padli při osvobozování Nizozemska. Pro 31 000 německých padlých je zřízen centrální hřbitov v Ijsselsteijnu u Venray.

Infrastruktura, průmysl a zemědělství

V minulosti byl Limburg jediná provincie bohatá na těžbu uhlí. Rozvoj uhelného průmyslu v jižním Limburgu od roku 1910 napomohl k rychlému rozvoji měst Heerlen, Kerkrade a Geleen. Až do doby po druhé světové válce byl Limburg hlavním dodavatelem uhlí pro potřeby nizozemské energetiky. V letech 1965–1975 byla těžba uhlí ukončena. V padesátých letech byly rozvinuty průmyslové programy pro vytvoření pracovních příležitostí v zemědělství. Střední a severní Limburg se staly centry intenzivního chovu dobytka a skleníkové výroby. V dnešní době je v Limburgu těžištěm průmyslu chemický a automobilový sektor, a kancelářské stroje. V současné době se také Limburg stal jednou z hlavních evropských křižovatek. Vedou zde dálnice A2, A67, A73 a A77, a rušný železniční spoj mezi Západním Nizozemskem a oblastí Rýna-Porůří, a centrální Evropou. Po řece Máze a průplavem Juliana má vnitrozemská plavba přístup do velkých evropských průplavů. Pro hospodářskou infrastrukturu Limburgu je také velice důležité evropské oblastní letiště Maastricht-Aachen Airport, které tvoří důležitý článek pro pravidelnou přepravu cestujících, speciální turistické lety a pro mezinárodní nákladní dopravu.

Kultura a identita

Limburg se vyznačuje svojí vlastní identitou, jejímž hlavním znakem je vlastní jazyk limburština. Tímto jazykem hovoří zhruba 2 miliony lidí v Nizozemsku, Belgii a Německu. Nizozemská limburština se skládá z četných příbuzných regionálních dialektů. Každé město, nebo vesnice má svůj vlastní dialekt. Oficiální jazyk je nizozemština. Limburg je známý spoustou amatérských dechovek a dechových orchestrů, střeleckých spolků a kulinářskými specialitami jako je například limburgský koláč. Limburg slaví také každý rok karneval a to několik dnů za sebou. Limburg se dále vyznačuje svými četnými pivovary z nichž jsou nejznámější např. Alfa, Brand, Lindeboom, Gulpener a Hertog Jan.

Správní obvody

Důležitá města

Souřadnice

Reference a zdroje


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Limburg (nizozemská provincie)
Nizozemské království – Koninkrijk der Nederlanden – (NL)
Země a jejich hlavní města

Nizozemsko Nizozemsko (Amsterdam) • Curaçao Curaçao (Willemstad) • Aruba Aruba (Oranjestad) • Flag of Sint Maarten.png Svatý Martin (Philipsburg)

Administrativní dělení Nizozemska

Drenthe (Assen) • Flevoland (Lelystad) • Frísko (Leeuwarden) • Gelderland (Arnhem) • Groningen (Groningen) • Jižní Holandsko (Haag) • Limburg (Maastricht) • Overijssel (Zwolle) • Severní Brabantsko ('s-Hertogenbosch) • Severní Holandsko (Haarlem) • Utrecht (Utrecht) • Zeeland (Middelburg)

Karibské Nizozemsko

Bonaire BonaireSaba SabaFlag of Sint Eustatius.png Svatý Eustach