Lnovité

Z Multimediaexpo.cz


Radiola linoides
Cliococca selaginoides

Lnovité (Linaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpighiotvaré (Malpighiales).

Obsah

Charakteristika

Jednoleté nebo vytrvalé byliny a stromy s jednoduchými střídavými nebo vstřícnými listy s opadavými palisty. U některých bylinných zástupců jsou palisty přeměněny ve žlázky. Květy částečně souměrné (s asymetrickým kalichem a někdy i souborem tyčinek), drobné nebo nápadné, oboupohlavné, ve vrcholových květenstvích. Kalich i koruna je z 5 plátků. Tyčinek je 5, 10 nebo 15, na bázi srostlých, někdy jsou přítomna staminodia. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 5 plodolistů, se stejným nebo dvojnásobným počtem komůrek a s 1 až 5 čnělkami. U zástupců podčeledi Linoideae jsou v semeníku vyvinuty tzv. nepravé přehrádky, rozdělující semeník na dvojnásobek segmentů, než je původní počet plodolistů. V každém plodolistu jsou 2 vajíčka. Plodem je tobolka nebo peckovice.

Čeleď zahrnuje asi 300 druhů v 10 až 12 rodech. Je celosvětově rozšířená. Největším rodem je len (Linum, asi 180 druhů).

Taxonomie

V minulosti byla čeleď lnovité (Linaceae) řazena do řádu lnotvaré (Linales) v rámci třídy Rosidae.

V některých taxonomických systémech byli dřevití zástupci (podčeleď Hugonioideae) zařazeni do samostatné čeledi Hugoniaceae.

Podle současného pojetí je dělena na 2 podčeledi - Linoideae (byliny, 6 rodů především v severním mírném a subtropickém pásu) a Hugonioideae (dřeviny, 4 až 6 rodů, v tropech celého světa).

Využití

Ekonomicky nejdůležitějším druhem je len setý (Linum usitatissimum), dnes pěstovaný v mimotropických oblastech po celém světě. Poskytuje textilní vlákno a jedlý olej. Severoameričtí Indiáni používali len Linum lewisii na pletení rybářských sítí. Také australští Aboridžinci používají vlákno na rybaření a jedí semena lnu Linum marginale. Některé africké druhy rodu Hugonia mají jedlé plody. Několik druhů lnu je pěstováno v zahradách jako okrasné trvalky, např. len žlutý (Linum flavum).

Česká květena

V květeně ČR je čeleď zastoupena dvěma rody: len (Linum) a stozrník (Radiola).

Seznam rodů

Anisadenia, Cliococca, Durandea, Hebepetalum, Hesperolinon, Hugonia, Indorouchera, Linum, Philbornea, Radiola, Reinwardtia, Roucheria, Sclerolinon, Tirpitzia

Literatura

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946.
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI). Timber Press, 2001. ISBN 0-915279-81-9
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lnovit%C3%A9“