Mírov
Z Multimediaexpo.cz
Mírov (německy Mürau) je obec ležící v jižní části okresu Šumperk, asi 4 km SZ od Mohelnice. V současné době má asi 410 obyvatel. Dominantou obce je středověký hrad, v němž je umístěna věznice Mírov se zvýšenou ostrahou.
Obsah |
Historie
Poté, co olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil v roce 1256 hrad Mírov, se okolní řídké osídlení rozrostlo a nabylo na významu. Časem zde vzniklo městečko a sídlo správy severních oblastí olomoucké diecéze. Mimo jiné se zde konaly též církevní soudy a při nich zde bylo zřízeno i malé vězení. Postupem času vojenský význam hradu upadal, za husitských válek ještě odolal pokusu husitů o dobytí, ale za třicetileté války jej vypálili Švédové (nutno dodat, že hrad nedobyli ztečí, ale vyhladověním). Zároveň s tím bylo vypáleno a vydrancováno i městečko, které upadlo na úroveň průměrné vesnice. S úpadkem vojenské funkce byl hrad čím dál více používán jako vězení, od konce třicetileté války to byla jeho hlavní funkce. V současné době je věznice, v níž jsou vězněni nejnebezpečnější zločinci České republiky, zdrojem většiny proslulosti obce. Za protektorátu a komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče. V roce 2000 z Mírova uprchl Jiří Kajínek, její v současnosti asi nejslavnější vězeň.
Kulturní památky
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[1]
- Bývalý hrad s areálem - původně hrad založený kolem poloviny 13. století, v letech 1679-1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856 upraven na věznici; k areálu patří dále:
- budovy předhradí - komplex budov na půdoryse U z doby barokní přestavby hradu, s dalšími úpravami po roce 1855
- bývalý kostel sv. Maří Magdalény - barokní stavba z poslední třetiny 17. století, podle projektu G. P. Tencally
- hradby s bastiony a vstupní branou
- Soubor božích muk:
- boží muka u čp. 25 - renesanční boží muka z roku 1601
- boží muka u cesty na Křemačov - pilířová boží muka z 1. poloviny 19. století
- boží muka u silnice z Řepové (naproti hřbitovu) - renesanční sloupková boží muka z roku 1564
- boží muka nad čp. 30 (Míroveček) - barokní sloupková boží muka z roku 1708
- Sousoší Piety (jižní svah pod hradem) - dílo českého sochaře 19. století E. Maxe z roku 1867
- Sloup Nejsvětější Trojice (za obcí směrem na Krchleby) - sousoší z konce 18. století, podstavec z roku 1847
- Socha sv. Jana Nepomuckého (před obcí u silnice z Řepové) - barokní sochařská práce z roku 1776
- Památník politických vězňů (v parčíku proti vstupu do hradu) - dílo sochaře L. Beneše
- Památník obětem nacismu (bývalý vězeňský hřbitov) - realizace sochaře Jiřího Jílka z roku 1967
Reference
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc : Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
Související články
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Města a obce okresu Šumperk |
---|
Bludov • Bohdíkov • Bohuslavice • Bohutín • Branná • Bratrušov • Brníčko • Bušín • Dlouhomilov • Dolní Studénky • Drozdov • Dubicko • Hanušovice • Horní Studénky • Hoštejn • Hraběšice • Hrabišín • Hrabová • Hynčina • Chromeč • Jakubovice • Janoušov • Jedlí • Jestřebí • Jindřichov • Kamenná • Klopina • Kolšov • Kopřivná • Kosov • Krchleby • Lesnice • Leština • Libina • Líšnice • Loštice • Loučná nad Desnou • Lukavice • Malá Morava • Maletín • Mírov • Mohelnice • Moravičany • Nemile • Nový Malín • Olšany • Oskava • Palonín • Pavlov • Petrov nad Desnou • Písařov • Police • Postřelmov • Postřelmůvek • Rájec • Rapotín • Rejchartice • Rohle • Rovensko • Ruda nad Moravou • Sobotín • Staré Město • Stavenice • Sudkov • Svébohov • Šléglov • Štíty • Šumperk • Třeština • Úsov • Velké Losiny • Vernířovice • Vikantice • Vikýřovice • Vyšehoří • Zábřeh • Zborov • Zvole |