Markazit

Z Multimediaexpo.cz


Markazit (Haidinger, 1845), chemický vzorec FeS2 (disulfid železnatý), je kosočtverečný minerál.
Název pochází z arabštiny a označoval pyrit a jemu podobné minerály. Starší český název je kyz kopinatý.

Obsah

Původ

Vzniká v usazených horninách, z hydrotermálních roztoků na rudních žilách, častý je výskyt konkrecí a vyvinutých krystalů v hnědém uhlí.

Morfologie

Krystaly jsou tabulkovité, kopinaté, prizmatické, rýhované podle {011}. Dokonalé krystaly mají tvar dvojjehlanu. Často tvoří hřebenité srostlice. Dvojčatí běžně podle {101}, méně často podle {011}. Agregáty jsou radiálně paprsčité, zrnité i celistvé.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–6,5, křehký, hustota 4,8–4,9 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {010} a {110} , lom nerovný
  • Optické vlastnosti: Barva: bledě žlutá, mosazně žlutá, na vzduchu pestře nabíhá. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp zelenošedý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Fe 46,55 %, S 53,45 % často s příměsí Cu, As. Na vzduchu rychle zvětrává. Rozpustný v HNO3. Při žíhání na uhlí hoří modravým plamenem a vzniká SO2. Žíhán v baňce dává žlutý nálet síry. Před dmuchavkou se taví na černou magnetickou kuličku.

Podobné minerály

pyrit, chalkopyrit

Využití

K výrobě kyseliny sírové, někdy jako drahý kámen (dobře vyvinuté krystaly, fasetové brusy, kabošony). Při spalování uhlí znečišťuje ovzduší oxidem siřičitým.

Naleziště

Hojný minerál.

Citace

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Markazit
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Markazit“