Mečov

Z Multimediaexpo.cz


Mečov je vesnice, místní část obce Hořičky v okrese Náchod, v kraji Královéhradeckém.

Obsah

Přírodní poměry

Poloha

Obec se nachází na pomezí okresů Náchod a Trutnov (katastrální území Křižanov u Mezilečí). Severní hranici Mečova tvoří les Barchoviny, na východě sousedí s Končinami, místní částí Slatiny nad Úpou, na jihovýchodě až jihu se dotýká přímo Slatiny nad Úpou a Litoboře a západním směrem se rozprostírá Křižanov, s nímž tvoří jedno katastrální území.

Rozloha

Mečov je od nepaměti souputníkem většího Křižanova, a protože obě obce spolu tvoří jedno katastrální území, ve všech materiálech je dostupná rozloha celého katastrálního území, tudíž Křižanova a Mečova zároveň, která činí 220,65 ha.

Využití půdy v katastru Křižanov u Mezilečí

(stav z r. 2009)

Druhy pozemků Celková výměra Lesní půda Trvalé travní porosty Orná půda Ovocné sady Vodní plochy Zahrady Zastavěné plochy
Rozloha (m2)   2206495   361520   411024   1222769   2146   1510   77163   28248

Pramen: Český úřad zeměměřický a katastrální

Geomorfologie a geologie

Území obce je jedním z jižních až jihovýchodních výběžků Podkrkonošské pahorkatiny. Geomorfologicky obec leží na jihovýchodě Krkonošského podhůří, resp. jeho části zvané Kocléřovský hřbet, přičemž od severozápadu až západu se k Mečovu táhne jeho dílčí celek - Hořičský hřbet, který tak tvoří předěl mezi zvlněným Podkrkonoším a rovinatou Českou tabulí. Východním směrem pak Hořičský hřbet přechází v Olešenskou pahorkatinu, kterou protíná řeka Úpa.

Zimní Mečov

Povrch obce je velmi zvlněný a pohybuje se ve výšce kolem 446 m n. m. Rovinatá oblast, která se táhne od Křižanova se v blízkosti místa U olšiny prudce láme a vytváří tak podél zde tekoucího potoka malebné údolíčko, které se znovu severovýchodním směrem zvedá a ke Končinám tvoří opět rovinu. Nejvyššími body místní krajiny jsou okolní vrcholy Vysoký Tábor (454 m n. m.) a Na příčnici (484,4 m n. m.). Katastr obce patří geologicky do soustavy Českého masivu, resp. České křídové pánve. Většina obce se chronostratigraficky řadí do svrchní křídy, přesněji do spodního a středního turonu. Proto zde nalezneme zejm. písčité slínovce a spongilitické jílovce marinní geneze, v nichž se nacházejí i příměsi silicifikovaných opuk. Údolí kolem potoka a střed obce jsou kvartérního deluviálního původu s nezpevněnými kamenitými až hlinito-kamenitými sedimenty různorodého minerálního složení.

Hydrologie

Jediným tokem na katastru obce je bezejmenný potok, občas zvaný Mečovským či rovnou vydáván za Slatinský (pro svoji větší velikost oproti Křižanovskému, jehož vodnatost je rok od roku menší), který obcí teče ve směru severozápad-jihovýchod a spolu s potokem Křižanovským tvoří v lukách kolem Stádliště Slatinský potok. Vydatné podzemní vody jsou dobré až průměrné kvality. Právě na nich jsou místní obyvatelé závislí, neboť v Mečově nebyl vybudován veřejný vodovod. Nebezpečím pro podzemní i povrchové vody však zůstává neexistence kanalizačního systému, který zde bude sotva kdy postaven. Na rozdíl od sousedního Křižanova však obec nemá ekologickou zátěž ve formě rozsáhlých černých skládek.

Fauna a flóra

Místní fauna a flóra je typická podhorské oblasti středoevropského pásu, přesněji řečeno fytogeograficky patří do obvodu hercynskosudetského. Také zde jsou lesy již od poloviny 16. století využívány komerčně, což znamená, že původní listnatý les nahradily dnešní převážně smrkové monokultury, jež se místně prolínají s borovicemi lesními, duby, buky a olšemi. Místní druhovou skladbu doplňují mnohé invazivní keře, např. krušina olšová, bez hroznatý, bez černý, některé mechy (bělomech sivý, rašeliník kostrbatý, ploník obecný) a kapradiny (hasivka orličí a papratka samičí). Mykologicky jsou zdejší lesy oproti těm okolním chudší. Vedle čeledi hřibovitých převažují lupenaté a chorošovité houby. Louky a pole jsou využívány zejména k zemědělské výrobě, i když mnohé pozemky leží ladem a zarůstají nepohodlnými plevely, především se jedná o údolí kolem místního potoka. Také v Mečově nalezneme více než 1000 rostlinných druhů, z nichž nejvýznamnější býval výskyt upolínu evropského, který skoro vymizel. Podobně je na tom i devětsil lékařský a blatouch bahenní. Živočišná skladba se ničím neliší od té křižanovské. Snad je třeba jmenovat jen některé hmyzí druhy, které se zde vyskytují nebo sem občas zalétnou: obaleč bolševníkový, hrotnokřídlec chmelový, vřetenuška obecná, otakárek fenyklový, bělásek řepkový, žluťásek čilimníkový, ohniváček černokřídlý, babočka osiková, babočka paví oko, babočka admirál, stužkonoska olšová aj.

Obyvatelstvo

V současné době má Mečov 12 obyvatel a počet zde trvale žijících klesá. Rekreantů je kolem 30, což z Mečova dělá spíše centrum rekreace. Jedinou spásou, aby se z obce nestala „osada duchů“, tak bývá rozhodnutí některých bývalých rekreantů přihlásit se sem k trvalému pobytu.

Vývoj počtu obyvatelstva

Rok<center>
<center>1869<center> <center>1880<center> <center>1890<center> <center>1900<center> <center>1910<center> <center>1921<center> <center>1930<center> <center>1950<center> <center>1961<center> <center>1970<center> <center>1980<center> <center>1991<center> <center>2001<center>
<center>Počet obyvatel<center>   <center>78<center>   <center>83<center>   <center>95<center>   <center>90<center>   <center>72<center>   <center>84<center>   <center>67<center>   <center>49<center>   <center>40<center>   <center>24<center>   <center>21<center>   <center>17<center>   <center>12<center>

Pramen: Český statistický úřad

Počet obyvatel obce

(stav z r. 2001)

Celkem obyvatel Z toho žen Počet obyvatel ve věku do 14 let Počet obyvatel nad 65 let Ekonomicky aktivních
12 5 2 3 4

Pramen: Český statistický úřad

Náboženské vyznání obyvatelstva

Většina občanů se hlásí k římskokatolické církvi a obec spadá pod její farnost na Boušíně.

Spolkový život

Vzhledem k velikosti obce a vývoji zdejšího obyvatelstva se zde spolkový život nerozvíjel. Jen někteří obyvatelé se individuálně účastnili např. ochotnického divadla v okolních obcích, např. na Hořičkách. To samé se týká i myslivosti (MS Slatina nad Úpou). Dnes se reputaci Mečova snaží napravit ochotnické Rodinné divadlo Kateřiny Novotné, které zde působí od roku 2006. Hraje zejm. na dvoře usedlosti čp. 2 a za nepříznivého počasí uvnitř domu. Za zmínku stojí např. inscenace O narození Páně (na motivy lidových her a koled, 2006) a Svatba Cyranina (tragédie o jednom dějství, 2009), kterých se účastní jako účinkující a diváci nejen rodinní příslušníci, jak název napovídá, ale i jejich přátelé a sousedé.

Struktura bytového fondu

V Mečově je evidováno celkem 18 domů, z toho obydlených je 6 a 10 jich slouží k rekreaci. Zástavba je převážně uspořádána podél místní komunikace, která se na konci obce rozdvojuje, takže vede nejen přímo do Slatiny nad Úpou, ale i do její místní části Končin.

Vývoj počtu domů

<center>Rok<center> <center>1869<center> <center>1880<center> <center>1890<center> <center>1900<center> <center>1910<center> <center>1921<center> <center>1930<center> <center>1950<center> <center>1961<center> <center>1970<center> <center>1980<center> <center>1991<center> <center>2001<center>
<center>Počet domů<center>   <center>18<center>   <center>20<center>   <center>21<center>   <center>21<center>   <center>20<center>   <center>21<center>   <center>20<center>   <center>17<center>   <center>-<center>   <center>7<center>   <center>9<center>   <center>15<center>   <center>17<center>

Pramen: Český statistický úřad

Historie

Kaplička v Mečově

Zdejší katastr stejně jako ty okolní vystřídal řadu majitelů, patřil jak pod Vízmburské, tak Rýzmburské panství. Svého času ho ovládali i páni z Turyně. Podle některých pramenů se zde nacházela menší tvrz, která však brzo zanikla, snad právě na úkor té litobořské. Husitské války přinášejí i sem boje a období zmatků, neboť zatímco většina místní drobné šlechty se stala stoupencem kalicha, nedaleko Mečova se nacházel hrad Červená Hora, jehož majitel Hynek z Červené Hory byl zapřísáhlým nepřítelem podobojí. Dalším problémem byly i časté drancující nájezdy slezských knížat. Jedním z nejhorších byl ten, který byl veden samotným biskupem vratislavským (1425). Tehdy Slezané vypálili a vyplenili řadu obcí v okolí. V lednu 1424 dochází u České Skalice k porážce katolických pánů, ale relativní pokoj v celém okolí Mečova nastal až poté, co sirotci dobyli Červenou Horu (8. června 1427). V 15. a 16. století patří Mečov ke studnickému zboží. Nejdříve byli jeho majiteli Jan Straka z Nedabylic a jeho syn Petr. Roku 1540 Petr Straka z Nedabylic zemřel a studnické zboží si podělili jeho synové, přičemž dvořiště Zblovské s poplužím a vsí celou, vsi Mečov, Rybníky, Vesce a ostrov pod Hostynským rybníkem získal Jan Straka z Nedabylic. Zde je poprvé obec písemně zmíněna. Ve 40. letech 19. století se v Mečově stejně jako v ostatních obcích objevovala pověstná loupeživá banda bratří Špetlů, jejichž řádění bylo ukončeno 6. června 1848, kdy byli v Mezilečí davem místních občanů ubiti k smrti. Mečov měl v historii podobný osud jako jeho velký bratr Křižanov, stále byl přičleňován k nějaké obci sousední, takže v minulosti byl součástí Litoboře (do roku 1961), poté Mezilečí (1961-1985) a od roku 1985 je jednou z místních částí Hořiček, a to díky zavedení střediskové sídelní soustavy.

Pamětihodnosti

  • Kaplička z 19. století

Významní rodáci a osobnosti, jež významně ovlivnily život obce

V obci se nenarodily žádné významné osoby. Za zmínku však stojí, že v obci vlastní chalupu herci Jana Hlaváčová a Luděk Munzar.

Turistický ruch

Obcí vede cyklotrasa č. 4090 Slatinský Mlýn-Boušín-Křižanov-Maršov u Úpice-Úpice-Markoušovice-Paseka-Radvanice o délce 33 km.

Průmysl, obchod a služby

Na území obce se v minulosti žádný průmysl, obchod ani jiné služby nenacházely.

Zemědělství

Zdejší ornou půdu obhospodařuje zejm. ZD Dolany, které se zde zaměřuje především na pěstování kukuřice, řepy cukrovky, pšenice, ale občas jsou tyto komodity doplňovány ostatními obilninami, bramborami, pícninami a řepkou olejkou. Živočišná výroba se v Mečově vyskytuje jen na drobnochovatelské úrovni (drůbež, ovce, kozy).

Doprava

Obec leží stranou hlavních cest. Nemá vlastní železniční ani autobusové spojení. Obyvatelům a návštěvníkům obce nezbývá nic jiného než dojít na autobus do sousedních obcí (Slatina nad Úpou, Křižanov) nebo se dopravovat vlastním automobilem.

Literatura

  • SEDLÁČEK, August: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl pátý - Podkrkonoší, Praha 1933
  • SZATHMÁRYOVÁ-VLČKOVÁ, Věra: Hořičky : z historie obce a školy : 100. výročí postavení nové školní budovy : 120. výročí sboru dobrovolných hasičů, Hořičky 2001
  • Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986
  • Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005, Praha 2006, ISBN 80-250-1277-8


Hořičky | Chlístov | Křižanov | Mečov | Nový Dvůr