Metallica

Z Multimediaexpo.cz

Metallica je americká heavy-metalová skupina založená roku 1981 v Los Angeles. Skupina se dala dohromady na základě inzerátu v losangeleských novinách, který podal bubeník Lars Ulrich. Tvrdé jádro skupiny tvoří bubeník Lars Ulrich, zpěvák a doprovodný kytarista James Hetfield, a sólový kytarista Kirk Hammett. Na postě basového kytaristy se vystřídalo více muzikantů, v současnosti je jím Robert Trujillo.

Pro první alba Metalliky byli typické rychlé tempa skladeb, a hudebně náročné a agresivní kompozice. Tato skutečnost je zařadila společně se skupinami Megadeth, Slayer a Anthrax do „Velké čtyřky“ thrash metalu. Kapela si dokázala postupně získávat stále větší a větší množství fanoušků v undergroundu, a také přízeň kritiky. Někteří kritici považují album Master of Puppets z roku 1986 za jeden z nejvýznamnějších metalových alb. Skupina dosáhla výrazný komerční úspěch se stejnojmenným albem Metallica, vydaném v roku 1991, které debutovalona 1. místě žebříčku Billboard 200. Tímto albem se kapela počala ubírat směrem ke komerčnějšímu publiku.

V roce 2000 Metallica, spolu s několika dalšími umělci, zažalovala společnost Napster za sdílení materiálu chráněného autorskými právy bez souhlasu členů kapely.[1] Spor se skončil dohodou a z Napsteru se stala placená služba. Album St. Anger, vydané v roce 2003, navzdory debutu na 1. místě žebříčku Billboard 200, zklamalo některé fanoušky, kteří kritizovali zejména chybějící kytarové sóla a „plechové“ bicí. Dokument s názvem Some Kind of Monster přiblížil fanouškům proces nahrávání alba.

Metallica doposud vydala devět studiových alb, dvě živé alba, dvě EP, dvaadvacet videoklipů a třiačtyřicet singlů. Skupina vyhrála sedm cen Grammy a jako jediné kapele v historii se jí podařilo bodovat v albovém žebříčku Billboard 200 na prvním místě s pěti po sobě následujícími alby.[2] Album Metallica (1991), s kterého se v USA prodalo více než 15 miliónů kopií (22 mil. celosvětově), je 25. nejprodávanějším albem v USA.[3] V období, kdy vyšlo jejich poslední album Death Magnetic se celkový počet prodaných nahrávek odhadoval na více než 100 miliónů. K září 2008 byla Metallica pátým nejlépe se prodávajícím hudebným interpretem, odkdy 25. května 1991 začal informační systém SoundScan sledovat prodejnost nahrávek. Za sledované období prodala Metallica jenom v Spojených státech 50,111,000 alb.[4]

Obsah

Historie

První sestava

První počin kapely byla písnička Hit the Lights, kterou Hetfield napsal už v kapele Leather Charm. Ta se objevila na kompilaci Metal Massacre. V kapele se zpočátku vystřídalo několik členů; za první stabilnější sestavu se považuje čtveřice James Hetfield, Dave Mustaine, Lars Ulrich a Ron McGovney. Po různých incidentech především s Mustainem Ron odešel a nahradil ho Cliff Burton z heavymetalové skupiny Trauma.

Album Kill 'Em All

Na natáčení prvního alba Kill 'Em All jela kapela do New Yorku, kde se Hetfield, Ulrich a Burton rozhodli z kapely vyloučit Mustaina pro jeho problémy s alkoholem. Místo něj povolali Kirka Hammetta z kapely Exodus, který se stal členem Metallicy ještě ten samý den. Album se nejprve mělo jmenovat Metal Up Your Ass, ale producent, Paul Curcio, kvůli cenzuře rozhodl jinak. Kill 'Em All vyšlo 27. května 1983 a je považováno za klasiku žánru. Metallica po vydání svého prvního alba vyjela na své první turné (s britskou kapelou Raven).

Studiové album v New Jersey a evropské turné

Koncem roku 1983 se Metallica vydala do New Jersey, kde začala nahrávat své druhé studiové album Ride the Lightning. Producentem tentokrát byl Flemming Rasmussen. 14. ledna, po jednom z koncertů, někdo vykradl náklaďák s celou hudební výbavou, muzikantům zůstaly jen kytary, které měli s sebou v hotelu. Z tohoto zážitku se narodila první balada Metallicy Fade To Black. Píseň má velice pesimistický text: „Ztratil jsem chuť do života… nic mi nezůstalo, potřebuji konec, abych se osvobodil“. Následně se Metallica vydala na evropské turné. 20. února skupina odjela do Kodaně, kde pokračovala v práci na Ride The Lighting. Práci přerušili kvůli krátké sérii vystoupení v Anglii. Album vydali v srpnu. Už po tomhle albu byla kapela obviněna z „komerce“.

Q-Prime Management

V létě kapela začala hledat nového manažera a studio. Jedním z kandidátů bylo Q-Prime Management. Obě strany se nakonec dohodly. Pro Metallicu to byla trefa do černého, protože Q-Prime je opravdová továrna na hvězdy, studio objevilo legendy typu AC/DC, Scorpions, Aerosmith. 1. srpna byla podepsána smlouva. A už 12. září smlouva s novým vydavatelstvím - Elektra.

Festivaly Monsters of Rock a Days on the Green

Po krátké pauze se kapela v létě 1985 pustila do práce na novém albu. 17. srpna skupina hrála na festivalu Monsters of Rock v Donningtonu vedle takových kapel jako Ratt a Bon Jovi. James tam přednesl slavnou řeč na téma „Metallica a jiné kapely tohoto festivalu“. Malá ukázka: „Jestli jste přišli, abyste viděli barevný hadry ze spadexu a make-up, nebo jiný sračky a čekáte na slova rock'n'roll, baby v každý písničce, tak my nejsme vaší kapelou“. Po vystoupení na festivalu se situace Metallicy v Anglii zlepšila a prodej desek se zdvojnásobil. 31. srpna skupina hrála před obecenstvem 90 tisíc posluchačů na festivalu Days on the Green v Oaklandu. Po svém vystoupení opilí hudebníci zničili šatny. Vrátili se do Kodaně, kde pokračovali v práci na novém albu. Nátáčeli jej od 2. září do 27. prosince. V lednu 1986 se začalo s mixováním desky. Pracoval na něm Michael Wagener. Po několika přesunech termínu premiéry vyšlo nové album Master of Puppets 21. února.

Smrt Cliffa Burtona

Master of Puppets bylo posledním albem, na kterém byl slyšet bas Cliffa Burtona. Cliff zemřel při autobusové nehodě, 26. září 1986; pohřeb se konal 7. října v San Francisku.

Nový baskytarista

Metallica rychle začala hledat nového baskytaristu; nakonec se rozhodla pro zakladatele a frontmana kapely Flotsam and Jetsam, Jasona Newsteda. 8. listopadu Jason poprvé vystupoval s Metallicou v Country Clubu v Los Angeles. Hetfield a ostatní mu to z počátku vůbec neulehčovali, byli na něho dost sprostí a moc ho nerespektovali, ale Newsted to chápal a nevadilo mu to.

Album …And Justice for All a Metallica

V létě 1987 se kapela „zašila“ v garáži Larse v East Bay v San Franciscu. Kde začaly zkoušky, hráli jen covery skupin NWOBHM. V červenci se Metallica vrátila do studia A.M. Conway v Los Angeles, kdy chtěli zvěčnit nejlepší díla z garážových zkoušek. Za šest dnů z toho vzešlo minialbum The $5.98 E.P. Garage Days Re-Revisited. 21. srpna byla premiéra téhle desky, která ale od roku 1989 není v prodeji.

Soubor:Metallica, Damage Inc tour.jpg
Metallica na Damage Inc tour

V záři se opět vrátili do studia, aby natočili již svůj pátý počin; deska měla název ...And Justice for All. Původ jejího názvu můžeme hledat v posledních slovech americké přísahy vlajce: „I pledge all allegiance to the flag of the United States of America and to the Republic for which it stands, one nation, under God, individual, with liberty and justice for all. (Přísahám úplnou věrnost vlajce Spojených států amerických a republice, za niž vlaje, národu pod vládou boží, nezávislému, se svobodou a spravedlností pro všechny).

Protože Metallica toho roku a roku následujícího hrála hodně koncertů a zanedbávala nahrávání, vyšlo album až za rok 6. září 1988. Je označováno jako průlomové album, což se projevilo také nominací na cenu Grammy. K balladě One byl natočen první videoklip kapely. Metallica se pak vydala na velké turné Damage Justice, které začalo už 11. září v Budapešti a skončilo 8. října 1989 v Sao Paulu.

Nový producent Bob Rock

Společně s prací na novém albu začala kapela hledat nového producenta, protože Rasmussen byl podle názoru členů „moc panovačný“. Nahradil jej Bob Rock. Nahrávání začalo v říjnu 1990 a mělo být dokončeno v březnu 1991. Premiera byla ale vícekrát odkládána; nahrávání skončilo až v červnu. Premiéra desky byla až 12. září. Album dostalo jednoduchý název Metallica, říká se mu také Black Album. Stalo se nejznámějším a mělo také nejlepší prodejnost. Písně se staly tak populárními jako nikdy předtím. 16. března 1999, Metallica získala za 11 miliónů prodaných nosičů Black Album ocenění Diamond Award. Album se stálo jedním z nejznámějších alb v rockové historii. Kapela se od té doby stala mnohem komerčnější. Nestačilo například normální pódium, muselo být ve tvaru „snake pit“ (doslova: nora/hadí past), to znamená trojuhelník s „utrženými“ vrcholky. Nechyběly ani pyrotechnické a světelné efekty.

Turné s Guns N' Roses

Metallica se pak vydala na turné s Guns N' Roses. Při koncertě v Montrealu ohňostroj vybuchl v nepravou chvíli a silně popálil Jamese. Zrušili několik vystoupení a po zbytek turné James jenom zpíval; znovu za něj „zaskočil“ John Marshal, tak jako dříve, když měl James několikrát zlomenou ruku. Po krátké pauze 9. října 1992 se kapela vydává na evropskou Wherever I May Roam Tour. Koncem prosince koncertovala v Japonsku. Po „šňůře“ koncertů si členové dopřáli měsíční volno. Věnovali se hlavně rodině a svým zájmům. Kirk započal spolupráci s časopisem Guitar World. Prostřednictvím tohoto časopisu dává kurzy hry na kytaru. V tomto měsíci pokračovala série koncertů. První byl v Brně na stadiónu FC Boby. 4. června v Belgii skončila šňůra koncertů propagujících „Černé Album“.

V prosinci vychází boxset Live Shit: Binge & Purge, první živé album kapely.

Soud s Elektrou

Hudebníci si uvědomili, že jsou opravdovými hvězdami a zjistili, že smlouva s Elektrou jim nevyhovuje. V čele skupiny stál Lars, který byl už od počátku kapely v roli manažera. On reprezentoval skupinu při jednání s právníky. Metallica se přichystala na soud. Lars k tomu řekl: „…sešli jsme se: Popovídejme si. Za dvě hodiny jsme došli k vzájemné shodě. Jasně, že se ještě tři měsíce pracovalo nad nějakými klauzulemi, které měly dva tisíce stran, které každý má tak někde u prdele.“ Začalo to v září a skončilo až v prosinci.

Load a ReLoad

V říjnu James a Lars začali pracovat na novém albu; i když předem věděli, že nebude jako předchozí. Lars chtěl, aby kapela „stárla s hrdostí“. V té době udělala Metallica na metalovou skupinu revoluční počin: všichni si ostříhali vlasy. Písničky byly hotovy už v dubnu, ale nahrávání trvalo rok. Album Load vyšlo u Polygramu v červnu 1996, nahrávalo se v The Plant Studios v Sausalitu, nedaleko San Francisca pod vedením Boba Rocka. Při práci na albu vzniklo něco kolem třiceti skladeb, na Load se ovšem dostalo jen čtrnáct z nich.

Mezitím bylo nahráno pokračování Loadu: ReLoad. Album opět vzniklo ve studiu The Plant mezi květnem 1995 a únorem 1996 a od července do října 1997. Mixovalo se tamtéž v září a říjnu 1997. Turné propagující tato dvě alba trvalo až do října 1998.

Garage Inc.

14. října, den po koncertě v San Diegu, se Metallica znovu vrátila do studia, aby nahrála nové písně na své další album. Garage Inc. vyšlo 23. listopadu 1998 jako dvojCD, které obsahuje všechny dosud nahrané cover songy Metallicy a navíc 11 nových.

7. prosince 1998 byly vydány i videokazety, dokumentující koncerty ve Fort Worth v Texasu (8. a 9. května 1997). Režisérem byl Wayne Isham. Koncert, nazvaný Cunning Stunts byl rovněž vydán na dvou discích DVD, stal se tak prvním DVD skupiny.

S&M

V lednu 1999 kapelu kontaktoval dirigent a skladatel filmové hudby Michael Kamen. Navrhl, jestli by Metallica nechtěla nahrát pár koncertů se San Franciským symfonickým orchestrem. 21. a 22. dubna 1999 se v Berkeley Community Theatre v San Franciscu uskutečnily dva velmi neobyčejné koncerty. Na koncertech zazněly skladby ze všech alb, mimo alba Kill 'Em All. Metallica vydala záznam z těchto koncertů. Album nese název S&M. Vyšlo 22. listopadu 1999 na dvojcédéčku. Koncerty natáčel i tým režiséra Wayneho Ishama, a tak je koncert dostupný také na videokazetě a DVD. Metallica při příležitosti vydání alba odehrála ještě další dva koncerty s orchestry - 19. listopadu v Berlíně a 23. listopadu v New Yorku. Album obsahuje dvě nové skladby - pomalou „- Human“ (čti majnus hjumn) a No Leaf Clover, která je typickou metalovou baladou; jemné pasáže se střídají s tvrdšími. S tímto albem Metallica překonala další bariéry a původní představy o tom co je a co není Metallica.

Žaloba proti firmě Napster

V roce 2000 Metallica nahrála poprvé skladbu pro soundtrack - „I Disappear“ - k filmu Mission:Imposible 2.

Právníci kapely rozpoutali jeden z největších soudních procesů v hudební historii - kvůli zpřístupňování muziky na internetu ve formátu MP3 zdarma proti firmě Napster . Udělali si tak mnoho nepřátel, ale každý si uvědomuje, že brání autorská práva nejen svých písní. Lars, který stál v čele tohoto sporu, nakonec soud vyhrál. V létě Metallica hrála na 13 koncertech v USA v rámci Summer Sanitarium Tour. Do konce roku se kolem Metallici nedělo nic zajímavého. Ale pravá senzace teprve měla přijít s příchodem nového milénia.

Odchod Jasona Newsteda

17. ledna 2001 z Metallici odchází Jason Newsted - jako důvod uvedl, že hraní hudby, kterou miluje, se odrazilo na jeho zdraví jak fyzickém, tak psychickém. Metallica ve třech znovu vešla do studia. Na postu basáka zaměstnali producenta Boba Rocka. V polovině července se Hetfield ocitá na odvykací kůře, léčil se ze závislosti na alkoholu a jiných látkách. 10. prosince, po půl roce, Hetfield konečně ukončil svoje léčení. Nový rok přinesl informaci, že režisérské duo Joe Berlinger a Bruce Sinofsky pracují na dokumentárním filmu o Metallice. V březnu 2002 oficiální fanclub oznámil, že se Metallica vrátila do studia.

Robert Trujillo – nový basák

Už v první polovině prosince začala Metallica hledat nového basáka, který by se s nimi vydal na koncertní šňůru po Evropě, jméno ale nepadlo. Mezi kandidáty byli třeba: Mike Inez (Alice in Chains, Ozzy), Joey Vera (Armored Saint ) a další. V polovině ledna byli dopsáni Rob Trujillo (ex- Suicidal Tendancies, ex- Ozzy Osbourne) a Eric Forrest (ex- VoiVod). Nejnovější informace říkaly, že se nové album St. Anger má objevit 10. června. Ve studiu A pokračovaly poslední nahrávky. Ale nejvíc se spekulovalo o tom, že novým basistou se má stát Robert Trujillo, oficiálně to však nebylo potvrzeno. Nakonec, 24. ledna 2003, se Robert připojil k Metallice. St.Anger vyšlo 5. června. Skalní fanouščci byli zděšeni tím, že na albu nejsou slyšet sólové kytary, které byly pro Hammetta tak charakteristické.

Dokument o Metallice

Joe Berlinger i Bruce Sinofsky jsou tvůrci dokumentu o Metallice - Some Kind Of Monster. Film má dvě a půl hodiny. Je v nich popsáno každodenní žití kapely. Mezi lety 2001 a 2003 bylo nahráno tisíc hodin materiálu. Rozpočet filmu je okolo 1,5 miliónu dolarů. Premiéra filmu byla v lednu 2004 na filmovém festivalu v Park City.

V listopadu 2004 skončila jeden a půl roku trvající koncertní šňůra 180 vystoupení. Časopis Rolling Stone vyhlásil Jamese Hetfielda mužem roku 2004.

James Hetfield, dostal 12. května 2006 speciální cenu. Jedná sa o Cenu Stevie Ray Vaughana a James si ji zasloužil díky podpoře fondu MusiCares MAP a díky vytrvalé pomoci závislým hudebníkům s odvykací léčbou.

Miniturné Escape from the studio ´06

Metallica se v červnu roku 2006 vydala na miniturné Escape from the studio ´06, které začalo na obrovském festivalu v Německu Rock am Ring 2006. Tento koncert byl vysílán v přímém přenosu na MTV. Fanoušci Metallicy byli tímto turné naprosto nadšeni, protože skupina zahrála na koncertech celé legendární album Master of Puppets.

Nové album Death Magnetic

V srpnu, po skončení turné, se Metallica vrátila zpět do svého studia HQ, kde pokračují práce na novém albu Death Magnetic. Producentem alba je Rick Rubin.

V květnu 2008 Metallica spustila promo stránku MissionMetallica.com, kde jsou postupně zveřejňovány videa a fotografie z natáčení. Fanoušci si zde mohou album také zakoupit. Death Magnetic vyšlo 12. září 2008.

Mezi nejlepší songy nové desky patří All Nightmare Long, The Day That Never Comes, The Judas Kiss, Cyanide a další.

Diskografie

Studiová alba a EP

Rok Album Prodej v USA Umístění v žebříčku
1983 Kill 'Em All 3 000 000 U.S #120 (1986)
1984 Ride the Lightning 5 000 000 U.S #100
1986 Master of Puppets 6 000 000 U.S #29
1987 Garage Days Re-Revisited (EP) 1 000 000 U.S #28, U.K #27
1988 ...And Justice for All 8 000 000 U.S #6, U.K #4
1991 Metallica 14 000 000 U.S #1, U.K #1
1993 Live Shit: Binge & Purge 15 000 000 U.S. #26
1996 Load 5 000 000 U.S #1, U.K #1
1997 ReLoad 3 000 000 U.S #1, U.K # 4
1998 Garage Inc. 5 000 000 U.S #2, U.K #29
1999 S&M 6 000 000 U.S #2, U.K #33
2003 St. Anger 2 000 000 U.S #1, U.K #3
2004 Some Kind of Monster (EP) U.S #37
2008 Death Magnetic

Soundtracky

  • Spawn: For Whom the Bell Tolls
  • Mission Impossible II: I Disappear

Ocenění

Metallica získala sedm ocenění Grammy:

MTV Video Music Awards:

  • 1992 - Nejlepší metalové video: "Enter Sandman" (Black Album)
  • 1996 - Nejlepší metalové video: „Until it Sleeps“ (Load)

American Music Award:

  • 1996 - Nejlepší metalový/hard rockový umělec: „Metallica“
  • 1996 - Nejlepší metalová skladba: „Until It Sleeps“ (Load)

Billboard Music Award:

  • 1997 - Nejlepší Rock and rollový umělec: Metallica
  • 1999 - Catalog Artist of the Year: Metallica
  • 1999 - Catalog Album of the Year: Metallica (The Black Album)

Governor's Award:

  • 2004 - Nejlepší skupina: Metallica

Kerrang!

  • 2003 - Síň slávy (Hall of Fame)

Bammies:

  • 1997: Nejlepší bubeník: Lars Ulrich
  • 1997: Nejlepší Hard Rockové album: ReLoad


Externí odkazy




Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Metallica“