Mexický záliv
Z Multimediaexpo.cz
Mexický záliv (anglicky: Gulf of Mexico či pouze Gulf; španělsky: Golfo de México) je svým charakterem spíše polouzavřené vnitrozemské moře Atlantského oceánu rozkládající se mezi východním pobřežím Mexika (konkrétně států Tamaulipas, Veracruz, Tabasco, Campeche, Yucatán a Quintana Roo), jižním pobřežím Spojených států amerických (konkrétně států Florida, Alabama, Mississippi, Louisiana a Texas) a severním pobřežím Kuby. Celková plocha Mexického zálivu je přibližně 1,6 miliónů km² (615 000 mi²).
S Atlantským oceánem záliv spojuje Floridský průliv (mezi Floridou a Kubou), s Karibským mořem Yucatánský průliv (mezi Kubou a Yucatánem). Pro pouze úzké spojení s oceánem je v zálivu rozdíl mezi přílivem a odlivem velmi malý. Do Mexického zálivu ústí velké řeky Mississippi a Rio Grande.
Mexický záliv má enormní význam pro svět: vzniká v něm Golfský proud, který zásadním způsobem ovlivňuje podnebí především Severní Evropy, Britských ostrovů a jižního Grónska, a těží se v něm významné množství ropy, přičemž výpadky těžby v sezóně hurikánů, které zálivem běžně procházejí, často destabilizují ceny ropy na světových trzích.
Obsah |
Morfologické poměry
Dno Mexického zálivu má poměrně vyvinutý Západofloridský šelf, který podél pobřeží přechází v užší Lousianský šelf a poměrně nevyvinutý Texaský šelf. Od Yucatánu na sever vybíhá Campešský šelf. Západofloridský šelf a Campešský šelf jsou směrem k centrální části poměrně strmě omezeny. Nejhlubší sníženina Mexického zálivu Sigsbeese se nachází v hlubokomořské rovině. Sigsbee je také nazýván Grand „Canyonem pod mořem“, neboť ve své délce dosahuje kolem 550 km. Výrazným útvarem je také náplavový kužel řeky Mississippi.Mexický záliv je velmi nečištěný
Mořské proudy
V Mexickém zálivu vzniká všem známý teplý Golfský proud. Vody Karibského moře (Severní a Jižní rovníkový proud) se vlivem pasátů hrnou skrz Yucatánský průliv do Mexického zálivu, kde vzniká „velký kopec“ vodní masy a ta opouští následně Floridským průlivem záliv. Hlavní cirkulace probíhá především podél pobřeží.
Mexický záliv je charakteristický nízkými přílivy pod 0,5 m, podobně jako Středozemní moře. Nízký příliv a odliv je zapříčiněn poměrně úzkým propojením s oceánem, přičemž plocha (objem) zálivu je poměrně velká.
Podnebí
Mexický záliv leží na rozmezí subtropického a tropického podnebného pásma. Jeho vody se při hladině ohřívají na průměrné lednové teploty 24 °C a červencové až 28 °C. Tyto vysoké teploty dávají možnost plného vývinu a vzniku tropických cyklón.
Hospodářství
Přírodní zdroje Mexického zálivu jsou bohaté, rozvinul se zde rybolov, průmysl i rušný námořní provoz.
Rybolov
Kromě ryb se zde loví také krabi (Texas, Yucatán, Campeche), langusty (Tamaulipas, Veracruz) a ústřice (Mississippi, severní Florida).
Průmysl
Na šelfech a na pobřeží od Lousiany po Yucatán se těží ropa a zemní plyn. Ty se zpracovávají v petrochemických závodech a rafineriích. V prvním desetiletí 21. století činila těžba v americké části Mexického zálivu asi čtvrtinu celkové ropné produkce v USA. Jelikož Mexickým zálivem často procházejí hurikány, které zapřičiňují dočasná zastavení či omezení těžby, dochází díky tomu v průběhu hurikánové sezóny často k výkyvům ve světové ceně ropy. Potravinářský průmysl zpracovává plody moře a ryby. Nelze opomenou ani strojní průmysl - výroba lodí a plavidel.
Doprava
Na pobřeží Mexického zálivu je mnoho přístavů. Mezi ty největší patří Tampa a St. Petersburg na Floridě, Mobile v Alabamě, New Orleans a Baton Rouge v Lousianě (oba přístavy nejsou bezprostředně v zálivu), Beaumont, Houston, Galvestone a Corpus Christi v Texasu, Tampico v Tamaulipas, Veracruz a Coatzacoalcoz ve Veracruzu, Progreso v Yucatánu a nakonec nelze opomenout ani přístav La Habana na Kubě.
Znečištění
Vody Mexického zálivu jsou značně znečištěny; největší znečištění je především při pobřeží u ústí řeky Mississippi, která je největším zdrojem znečištění a kde se navíc na šelfu dobývají velké zásoby ropy a zemního plynu, existuje na ně navazující petrochemický průmysl a funguje hustá námořní doprava.
Od roku 1950 se množství dusíkatých sloučenin a fosfátů více než zdvojnásobilo. V roce 2004 se odhadovalo, že dnes je do Mexického zálivu řekami odnášeno třikrát více dusíkatých látek než před 30 lety. Ve vodě se ve velkém množství rozvíjejí fotosyntetizující organismy, které po svém odumření klesají ke dnu a jejich rozklad spotřebovává velké množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Každé léto se jižně od Lousianského pobřeží vytváří hypoxická plocha, jejíž vody nemají dost kyslíku na to aby se zde udržel život. Tato každoročně se zvětšující „mrtvá oblast“ je velkou hrozbou pro místní rybárenský průmysl a veřejné zdraví. Její rozloha v druhé polovině prvního desetiletí 21. století se již blíží rozloze státu Massachusetts (v červenci 2008 měla rozlohu 21 tisíc km², což je asi dvakrát více, než v roce 1985.[1])
Také se zvětšila četnost rudých přílivů způsobených kvetením řas. Řasy zabíjí ryby i mořské savce a mají celkový dopad na ekosystém Mexického zálivu. Nebezpečí se ovšem týká také lidí a jejich domácích zvířat. Postižení lidé trpí dýchacími problémy. Tento problém se vyskytuje hlavně na jihozápadním pobřeží Floridy od Florida Keys po severněji ležící okrsek Pasco, Florida.
Zajímavosti
V roce 1978 bylo na rozhraní mezi Yucatánem a Mexickým zálivem nalezeno místo dopadu obrovského asteroidu (o průměru asi 10 km), který podle některých hypotéz před 65 milióny let zapříčinil vymizení dinosaurů, pozůstalý kráter s průměrem 180 km se nazývá Chicxulub.
Reference
Externí odkazy
- Mexický záliv se mění v zónu smrti. Chybí kyslík
- GulfBase - database of resources about the Gulf of Mexico (anglicky)
- Gulf of Mexico Integrated Science (anglicky)
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |