Mihail Stabiloplan

Z Multimediaexpo.cz

Stabiloplan IV s vynálezcem Filipem Mihailem na letišti Băneasa a Tupolevem ANT-14 v pozadí (1935)

Stabiloplan IV

Malé experimentální letadlo Stabiloplan III rumunského vynálezce Filipa Mihaila (1896–1962) z roku 1927 mělo rozpětí 9 metrů a bylo vybaveno takzvaným autostabilním profilem.

Řízení se provádělo pomocí křídla nastavitelného vůči ose trupu s křidélky a velkým tlumeným směrovým kormidlem. Řízení kolem příčné osy tak odpovídalo přibližně řízení dnešních tříkolek.

Malý dvouválcový boxerový motor byl částečně zakrytý před pilotem, který tak neměl přímý výhled dopředu. Pro snazší uložení v garáži bylo možné křídla sklopit dozadu. Osa podvozku byla umístěna téměř v rovině otáčení vrtule, aby byla chráněna a aby se zabránilo převrácení. O letových vlastnostech Stabiloplanu III není mnoho známo, ale pravděpodobně trpěl slabým výkonem motoru.

Dalším vývojem vznikl experimentální Stabiloplan IV, který měl rovněž rozpětí 9 m a byl vybaven samostabilním profilem. Oproti předchozímu modelu z roku 1927 představoval značné zlepšení. Dvouválcový boxerový motor ABC Scorpion o výkonu 35 koní byl však i nadále zavěšen bez krytu před čelním sklem. Ovládání se nyní provádělo pomocí průběžných elevonů a velkého směrového kormidla. Kromě toho bylo možné křídlo posouvat v podélném směru za účelem vyvážení.

Stabiloplan IV měl letovou nezávislost 6 hodin a akční rádius asi 700 km.

Při předváděcím letu v roce 1935 pilot Lucien Levi poprvé přeletěl Karpaty z Bukurešti do Brašova a zpět. Cestovní rychlost činila přibližně 180 km/h ve výšce 3 000 m, což bylo pro lehké letadlo té doby velmi pozoruhodné.

Stabiloplan IV celkově prokázal vysoké technické kvality a výkony.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010