Mikroskop
Z Multimediaexpo.cz
- Tento článek je o přístroji k pozorování velmi malých předmětů. O souhvězdí jižní oblohy pojednává článek: Souhvězdí Mikroskopu.
Mikroskop, česky též drobnohled, je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení. Pod označením mikroskop je obvykle myšlen optický mikroskop, který pro zobrazení využívá světelných paprsků, existují však i jiné mikroskopy, např. elektronový mikroskop.
Obsah |
Historie
Podle některých zdrojů první drobnohled sestavil v roce 1590 v Nizozemsku Zacharias Jansen. V roce 1610 se na základě Jansenovy konstrukce mikroskopií zabýval Galileo Galilei. Jeden z jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1676 holandský obchodník a vědec Anton van Leeuwenhoek, jehož práce patřily k vrcholům mikroskopického pozorování 17. století. Významným přelomem v rozvoji mikroskopie bylo dílo britského geologa Roberta Hooka Micrographia vydané v Londýně, v němž popsal v roce 1665 konstrukci mikroskopu s odděleným objektivem, okulárem a osvětlovacím zařízením. Kromě toho v něm bylo obsaženo mnoho zobrazení získaných pomocí mikroskopů, čímž byly poprvé doloženy možnosti přístroje ve vědeckém výzkumu.
Jako první zahájila výrobu mikroskopů firma Carl Zeiss v roce 1847.
Popis mikroskopu
Základem mikroskopu jsou čočky, které tvoří objektiv a okulár. Okuláry a objektivy jsou často výměnné. Jednoduchý mikroskop je složen ze dvou spojných soustav čoček, které mají společnou optickou osu. Část mikroskopu, která je nazývána objektiv, má malou ohniskovou vzdálenost (řádově v milimetrech). Pozorovaný předmět se umisťuje blízko před předmětové ohnisko, takže vzniká skutečný, zvětšený a převrácený obraz. Tento obraz vzniká mezi druhou částí mikroskopu, tzv. okulárem, a jeho předmětovým ohniskem. Vzniklý obraz pak pozorujeme okulárem podobně jako lupou, čímž získáváme další zvětšení. Ohnisková vzdálenost okuláru se pohybuje v řádech centimetrů. Obrazové ohnisko objektivu a předmětové ohnisko okuláru nesplývají, ale jsou od sebe vzdáleny o hodnotu optického intervalu, jehož hodnota se u mikroskopu pohybuje mezi 15 cm a 20 cm.
Zvětšení
Pro úhlové zvětšení mikroskopu platí vztah
- \(Z = \gamma\gamma_0 = \frac{\Delta}{f}\frac{d}{f_0}\),
kde \(\gamma\) a \(\gamma_0\) označuje zvětšení objektivu a okuláru, \(f\) je obrazová ohnisková vzdálenost objektivu, \(f_0\) je předmětová ohnisková vzdálenost okuláru, \(\Delta\) je optický interval mikroskopu a \(d\) je konvenční zraková vzdálenost. Optickým mikroskopem se běžně dosahuje zvětšení 50× až 1000×. Maximální teoretické zvětšení je asi 2000× a to již naráží na fyzikální bariéry kvůli omezení délky světelných vln.
Související články
- Mikroskopie
- Elektronový mikroskop
- Konfokální mikroskop
- Polarizační mikroskop
- AFM neboli mikroskopie atomárních sil
- Mikrotom
- Optický systém
- Lupa
- Dalekohled
- Mikrofotografie
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |