Mirošov
Z Multimediaexpo.cz
Město Mirošov se nachází v okrese Rokycany, kraj Plzeňský, v lesní krajině při úpatí Brd, necelých 8 km jihovýchodně od Rokycan.
Městem prochází železniční trať 175 Rokycany - Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město).
- Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 2 186 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 2 274 obyvatel.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728. Významnou roli ale Mirošov sehrál v době Národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Matěj Kramérius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.
V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic.
V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv.Jakuba. Během 2. světové války byl zde zřízen koncentrační a karný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).
Pamětihodnosti
- Zámek Mirošov [1] - renesanční usedlost, kterou nechal postavit rod Grynspeků z Grynspachu na konci 16. století
- Kostel svatého Josefa na náměstí
- Socha anděla
- Socha svatého Antonína Paduánského
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sousoší Piety
- Zájezdní hostinec na náměstí
- Sýpka se sochou anděla
- Mirošovské doly - těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolavání zastaveno, protože se nevyplatilo.
- Lípa na Purku
- Lípy u křížku
- † Mirošovský topol
Části města
- Mirošov
- Myť
Galerie
 Zámek Mirošov |
 Zámek v Mirošově |
 Znak na zámecké bráně |
 Kostel v Mirošově |
Souřadnice
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Oficiální stránky Základní školy a Mateřské školy Mirošov
- Katastrální mapa Mirošova na stránkách úřadu ČÚZK
|
|
| Město Mirošov |
|---|
|
Mirošov • Myť |
| Města a obce okresu Rokycany |
|---|
|
Bezděkov • Břasy • Březina • Bujesily • Bušovice • Cekov • Čilá • Dobřív • Drahoňův Újezd • Ejpovice • Hlohovice • Holoubkov • Hrádek • Hradiště • Hůrky • Cheznovice • Chlum • Chomle • Kakejcov • Kamenec • Kamenný Újezd • Kařez • Kařízek • Klabava • Kladruby • Kornatice • Lhota pod Radčem • Lhotka u Radnic • Liblín • Líšná • Litohlavy • Medový Újezd • Mešno • Mirošov • Mlečice • Mýto • Němčovice • Nevid • Osek • Ostrovec-Lhotka • Plískov • Podmokly • Příkosice • Přívětice • Radnice • Raková • Rokycany • Sebečice • Sirá • Skomelno • Skořice • Smědčice • Strašice • Svojkovice • Štítov • Těně • Terešov • Těškov • Trokavec • Týček • Újezd u Svatého Kříže • Vejvanov • Veselá • Vísky • Volduchy • Všenice • Zbiroh • Zvíkovec |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |