Moldanubický pluton

Z Multimediaexpo.cz

Moldanubický pluton (německy Moldanubischer Pluton) je plutonický komplex v oblasti moldanubika. Zaujímá území podkovovitého tvaru o celkové rozloze 6000 km² (nejrozsáhlejší hercynský komplex vyvřelých hornin v Českém masívu), táhnoucí se od Regensburgu podél Dunaje a od něj stáčející se k severu až k Pelhřimovu a Jihlavě. Vznikl pravděpodobně v závěru hercynského vrásnění.[1] Je tvořen dvěma větvemi - česká větev (tzv. centrální moldanubický pluton) se rozprostírá na východě moldanubika na Českomoravské vrchovině a bavorská (šumavská) větev je na jihu oblasti, na Šumavě. Je tvořen několika typy granitu až granodioritu (rastenberský, weinsberský, eisgarnský, freistadtský, mauthausenský typ), dále křemenné diority, tonality a durbachity. V moldanubickém plutonu se nachází řada žilných ložisek barevných a vzácných kovů - četné jsou křemenné žíly se zlatem na Šumavě i v Pošumaví a rovněž žíly s křemeno-karbonátovou žilovinou a zrudněním Pb-Zn, v nichž se těžilo stříbro (např. Jihlavský rudní revír, Rudolfovský rudní revír, okolí Havlíčkova Brodu, Pelhřimova, Telče).

Obsah

Moldanubický pluton v Česku

Na českém území Šumavy jej tvoří několik masivů: prášílský, vyderský, masiv Plechého, masiv Želnavské hornatiny a lipenský. Dále vystupuje v Novohradských horách, na Českomoravské vrchovině a na Lišovském prahu (ševětínský typ).

Moldanubický pluton v Německu

Bavorským lesem probíhá 150 km dlouhá křemenná žíla Pfahl. Na dlouhé vzdálenosti se tento křemenný val zvedá díky odolnosti hornin až přibližně 30 metrů nad okolí. Podél této linie je celá řada menších granitoidních masivů weinsberského a eisgarnského typu.

Moldanubický pluton v Rakousku

Na území Rakouska je nejrozsáhlejší těleso granitu weinsberského typu (název podle lokality Weinsberg) ve Waldviertelu. Další velká tělea jsou u Freistadtu a u Rastenbergu.

Reference

  1. http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?moldanubicky_pluton