Mistrovství světa silničních motocyklů
Z Multimediaexpo.cz
Mistrovství světa silničních motocyklů („MotoGP“) je nejprestižnější seriál motocyklových závodů. Již tradičně je rozdělen do několika kategorií, dnes jsou to třídy Moto3, Moto2 a MotoGP. Poslední jmenovaná třída je pokládána za vrchol motocyklového sportu, jakýsi motocyklový ekvivalent Formule 1. Dnes je podle ní pojmenován i celý šampionát, ačkoli se jedná spíše o marketingové označení vlastníka komerčních práv Dorna Sports. Oficiální název, který používá Mezinárodní motocyklová federace (FIM), zní "FIM Road Racing World Championship Grand Prix". Jednotlivé závody jsou označovány jako "Grand Prix" (velká cena).
Motocykly, na kterých zde jezdci závodí, se nevyrábí sériově, ačkoli dnes již mají některé součásti, které ze sériových motocyklů vycházejí - např. motory.
Jedná se o nejstarší motoristické mistrovství světa, první ročník se konal již v roce 1949 (mistrovství světa formule 1 bylo založeno o rok později). Žádný z českých jezdců toto mistrovství nikdy nevyhrál, ale za nejúspěšnější jezdce mohou být považováni: František Šťastný, Gustav Havel, Bohumil Staša a Stanislav Malina (50.-70. léta).[1] V poslední době se na mistrovství daří Karlu Abrahamovi.
V rámci MotoGP se jede i závod Grand Prix ČR.
Obsah |
Přehled
Každá sezona se skládá ze série závodů na uzavřených závodních okruzích. Dříve převažovaly dočasné přírodní a městské okruhy, včetně slavné Tourist Trophy na ostrově Man, ale již od konce 80. let se jezdí výhradně na relativně bezpečných specializovaných automotodromech. Závody se konají převážně v neděli, až na tradiční nizozemskou velkou cenu "Dutch TT" na okruhu v Assenu, která se jezdí v sobotu.
Motocykly jsou rozděleny do několika kategorií podle objemu motoru. Od první sezony v roce 1949 až do roku 2002 byly všechny třídy včetně sajdkár otevřeny dvoudobým (dvoutaktním) i čtyřdobým (čtyřtaktním) motocyklům. Celá padesátá léta a většinu šedesátých dominovaly čtyřdobé motory. V šedesátých letech se dvoudobé motory začaly dostávat do nižších kubatur. V sedmdesátých letech dvoudobé motory kompletně nahradily čtyřdobé. Roku 1979 se Honda pokusila o návrat čtyřdobých motorů do hlavní kategorie, ale projekt NR500 selhal.
Na prahu 21. století, v roce 2002, pak přišla revoluce v podobě první výhradně čtyřtaktní třídy nazvané MotoGP, která měla nahradit kategorii motocyklů o objemu do 500 cm³, ačkoli ty ještě mohly jednu sezonu (2002) závodit současně s motocykly MotoGP. V roce 2010 následovalo zavedení třídy Moto2, která nahradila kategorii motocyklů o objemu do 250 cm³ a konečně o dva roky později (2012) byla zavedena i třída Moto3, která nahradila motocykly o objemu do 125 cm³.
Tím byla transformace šampionátu na výhradně čtyřtaktní dovršena.
Postupně tedy existovaly tyto třídy: dvoutaktní i čtyřtaktní motocykly o objemu do 50 cm³, 80 cm³, 125 cm³, 250 cm³, 350 cm³ a 500 cm³. Výhradně čtyřtaktní třída MotoGP pak v roce 2002 začínala s max. povoleným objemem 990 cm³, který byl pro sezonu 2007 snížen na 800 cm³, aby byl v roce 2012 opět navýšen, tentokrát na rovných 1000 cm³. Motocykly už ale v rámci úspor nejsou tak extrémními prototypy jako byly v dřívějších letech. Další výhradně čtyřtaktní třídy Moto2 a Moto3 pak mají max. povolený objem 600 cm³, resp. 250 cm³.
Sajdkáry začínaly s max. povoleným objemem motoru 600 cm³, ale po dvou letech byl tento limit snížen na 500 cm³. Po sezoně 1996 byly sajdkáry jako součást mistrovství světa silničních motocyklů zrušeny, ale dodnes se jejich závody konají v rámci samostatného šampionátu Superside.
Přehled tříd
Toto je přehled historického vývoje jednotlivých tříd mistrovství světa silničních motocyklů.
1950-1959 | 1960-1969 | 1970-1979 | 1980-1989 | 1990-1999 | 2000-2009 | 2010- | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
50 cm³ | 1962-1983 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
80 cm³ | 1984-1989 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
125 cm³ | 1949-2011 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Moto3 | 2012- | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
250 cm³ | 1949-2009 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Moto2 | 2010- | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
350 cm³ | 1949-1982 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
500 cm³ | 1949-2001 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
MotoGP | 2002- | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sidecar | 1949-1996 |
- vývoj třídy MotoGP:
- 2002-2006: čtyřdobé motory o objemu do 990 cm³
- 2007-2011: čtyřdobé motory o objemu do 800 cm³
- 2012-dnes: max. čtyřválcové čtyřdobé motory o objemu do 1000 cm³
Specifikace
Toto jsou současné technické specifikace jednotlivých tříd mistrovství světa silničních motocyklů.
Moto3 | Moto2 | MotoGP | |
---|---|---|---|
Konfigurace motoru | jednoválec | řadový čtyřválec | vidlicový dvouválec (V-twin), vidlicový čtřyválec (V-4), řadový čtyřválec (i-4, inline-four) |
Max. objem | 250 cm³ | 600 cm³ | 1000 cm³ |
Cykly | čtyřdobý motor | ||
Ventily | čtyři ventily | 16 ventilů (16v) | |
Rozvody | DOHC, čtyři ventily na válec | ||
Palivo | bezolovnaté, 100 oktanů | ||
Dodávání paliva | vstřikování | ||
Sání | atmosférické | ||
Max. výkon | cca 40 kW (54 hp) | cca 100 kW (135 hp) | cca 180 kW (245 hp) |
Mazání | olejová vana | ||
Max. otáčky | 17500 až 18000 ot/min | ||
Max. rychlost[2] | > 230 km/h | > 285 km/h | > 345 km/h |
Chlazení | samostatná vodní pumpa | ||
Pneumatiky | Dunlop | Bridgestone |
- třída Moto2 používá jednotné motory, jejich dodavatelem je Honda - motor vychází ze silničního motocyklu CBR600RR
- pneumatiky jsou jednotné
Okruhy
Přehled okruhů
Kalendář 2014
Toto jsou okruhy, které jsou součástí kalendáře MotoGP v roce 2014.[3] Koná se celkem 18 velkých cen, přičemž původně jich bylo naplánováno 19 - na 28. září byla naplánována Velká cena Brazílie, která se měla konat na okruhu Autódromo Internacional Nelson Piquet v hlavním městě Brasília. Ta však byla později zrušena a v tomto termínu se místo ní pojede španělská Velká cena Aragonie konaná na okruhu MotorLand Aragon, která byla původně naplánována na 21. září.[4]
Jezdci
Mistři světa
Bodování závodů
Bodování je stejné pro všechny kategorie.
Pozice | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
Body | 25 | 20 | 16 | 13 | 11 | 10 | 9 | 8 | 7 | 6 | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 |
Související články
Reference
- ↑ Stanislav Malina
- ↑ Top speed comparison at Mugello [online]. Crash.net, 2012-07-13, [cit. 2013-11-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2014 Calendar [online]. MotoGP.com, [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Brazil GP dropped from 2014 MotoGP calendar [online]. Crash.net, 2014-02-24, [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |