Oděská oblast
Z Multimediaexpo.cz
Oděská oblast (ukrajinsky Одеська область / Odeska oblast’ nebo též Одещина / Odeščyna) je největší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jihozápadní části země mezi Moldavskem (Podněstřím), Černým mořem a Mykolajivskou oblastí. Na severu dále sousedí s Vinnyckou a Kirovohradskou oblastí. V současné době zde žije zhruba 2 400 000 lidí mnoha národností. Sídlem správy je přístavní město Oděsa.
Obsah |
Dějiny
Území bylo ve starověku osídleno Skythy a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. V 6. století se zde usídlili Slované. V novověku se oblast stala předmětem válek mezi Osmanskou řísí a ruským impériem. Koncem 18. století, kdy byla osidlována tzv. Nová Rus, byla založena i Oděsa. V meziválečném dvacetiletí patřila oblast Budžaku k tzv. Velkému Rumunsku. Oděská oblast byla ustavena 27. února 1932 jako součást Ukrajinské SSR v rámci Sovětského svazu. Tehdy pod ni spadala i města Kirovohrad, Mykolajiv a Cherson; ta se postupně stala centry nových oblastí. V roce 1940, kdy Sovětský svaz obsadil Besarábii a zřídil zde Moldavskou SSR, byla k Oděské oblasti připojena většina rušené Moldavské ASSR (okolí měst Kotovsk a Balta). Roku 1956 – po zrušení Izmajilské oblasti (1940–1956) – byl připojen také Budžak.
Geografie
Geograficky lze oblast rozčlenit na dvě části: severní část území se od Oděsy a Dněstru zvedá k Podolí a je spíše pahorkatinného rázu, zatímco jižní část, tedy území okolo Oděsy a mezi ústími Dněstru a Dunaje a Černým mořem je rovinaté; zde se nacházejí jezera Sasyk, Kahul a Jalpuh. Černomořské pobřeží je z velké části lemováno limany a písečnými kosami.
Obyvatelstvo a města
Oděská oblast má velmi pestré národnostní složení. Sčítání r. 2001 přineslo následující výsledky: Ukrajinci 62,8 % (1 542 000); Rusové 20,7 % (508 500); Bulhaři 6,1 % (150 700); Moldavané/Rumuni 5 % (123 800); Gagauzové 1,1% (27 600); Židé 0,6 % (13 400); Bělorusové 0,5 % (12 800); celkem 133 národností. V roce 1989 tvořili Ukrajinci 54,6 % obyvatel, Rusové 27,4 %; znatelný je pokles podílů Židů, kteří ještě v roce 1970 tvořili 4,9 % obyvatel oblasti. V roce 2001 používalo ukrajinštinu jako první jazyk 46,3 % obyvatel (nárůst o 5 % od r. 1989), ruštinu pak 41,9 % (pokles o 5 % za stejné období).
Přehled měst
Města oblastního významu jsou vyznačena tučně.
Město | Ukrajinský název | Ruský název | Rumunský název | Obyvatel 1. I. 2006 |
---|---|---|---|---|
Oděsa | Одеса | Одесса | Оdesa | 1 002 048 |
Izmajil | Ізмаïл | Измаил | Izmail | 79 663 |
Illičivsk | Іллічівськ | Ильичёвск | Iliciovsc | 56 917 |
Bilhorod-Dnistrovskyj | Білгород-Дністровський | Белгород-Днестровский | Cetatea Albă | 50 720 |
Kotovsk | Котовськ | Котовск | Bârzu | 40 263 |
Južne | Южне | Южное | - | 25 775 |
Kilija | Кілія | Килия | Chilia Nouă | 21 646 |
Reni | Рені | Рени | Reni | 19 777 |
Balta | Балта | Балта | Balta | 19 558 |
Rozdilna | Роздільна | Раздельная | - | 17 603 |
Bolhrad | Болград | Болград | Bolgrad | 16 027 |
Arcyz | Арциз | Арциз | Arciz | 15 594 |
Biljajivka | Біляïвка | Беляевка | - | 13 269 |
Velykodolynske | Великодолинське | Великодолинское | Dolina Mare | 12 307 |
Ovidiopol | Овідіополь | Овидиополь | Оvidiopol | 11 406 |
Tatarbunary | Татарбунари | Татарбунары | Таtarbunar | 10 691 |
Berezivka | Березівка | Березовка | Berezovca | 9 605 |
Teplodar | Теплодар | Теплодар | - | 9 484 |
Ljubašivka | Любашівка | Любашевка | - | 9 482 |
Kodyma | Кодима | Кодыма | Codâma | 9 238 |
Anaňjiv | Ананьïв | Ананьев | Nani | 9 056 |
Externí odkazy
|
Ukrajina – Україна – (UA) |
---|
Oblasti a jejich správní centra |
Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck) • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk) • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
Města se zvláštním postavením |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |