Oortův oblak
Z Multimediaexpo.cz
Oortův oblak (řidčeji Öpik-Oortův oblak) je kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem, přibližně 50 000 AU od Slunce.[1] Jde o pozůstatek původní planetární mlhoviny, ze které se zformovala naše sluneční soustava.[2] Jeho existence nebyla prokázána, ale většina astronomů jej považuje za reálný.
Obsah |
Pojmenování
Svůj název nese po dánském astronomovi Janu Hendriku Oortovi, který hypotézu o jeho existenci poprvé zveřejnil v roce 1950. Méně užívaný název Öpik-Oortův oblak je pojmenován po estonském astronomovi Ernstu Öpikovi, který existenci takovéhoto oblaku předpověděl v roce 1932.
Vzdálenost
Poloměr Oortova oblaku nelze přesně určit – přestože panuje konsenzus, že největší část hmoty jeho objektů je soustředěna ve vzdálenosti asi 50 000 AU, jeho komety se mohou v malé míře vyskytovat již od vzdálenosti 2 000 do 200 000 AU od Slunce, kde již gravitace působení této hvězdy postupně slábne a na objekty Oortova oblaku začínají mít větší vliv okolní hvězdy.[3]
Objekty Oortova oblaku
Oortův oblak je zdrojem kometárních jader, z nichž některé vlivem vzájemného gravitačního působení, díky gravitaci okolních hvězd nebo i vzájemnými srážkami změnily svou dráhu směrem k Slunci. Tyto komety jsou většinou dlouhoperiodické anebo proletí kolem Slunce pouze jednou. Jejich úhel k ekliptice je náhodný.
Objekty v Oortově oblaku se skládají převážně ze zmrzlé vody, amoniaku a metanu. Počet zdejších objektů se odhaduje na 1 bilion. Jde však o velmi malá tělesa až na výjimky ne větší než desítky km. Jejich celková hmotnost se odhaduje na 100 hmotností Země.[4]
Planetky
Existuje několik planetek, které jsou obvykle zařazovány do Oortova oblaku, neboť pro zařazení do Kuiperova pásu obíhají v příliš velké vzdálenosti od Slunce. Jsou to především 2000 CR105, 2008 KV42 [5] a Sedna. Vzdálenost Sedny od Slunce, která se pohybuje mezi 76,1 a 892 AU, je mnohem menší než vnitřní poloměr Oortova oblaku, ale je to pravděpodobně důsledek gravitačního působení hvězdy, která kdysi prolétla v blízkosti našeho Slunce.[2]
Literatura
- Harold F. Levison, Luke Donnes: "Comet Populations and Cometary Dynamics", v Lucy Ann Adams McFadden, Lucy-Ann Adams, Paul Robert Weissman, Torrence V. Johnson: Encyclopedia of the Solar System, 2. vydání, 2007, Academic Press, str. 575–588. ISBN 0-12-088589-1
Reference
- ↑ arXiv – Origin and dynamical evolution of comets and their reservoirs (anglicky)
- ↑ 2,0 2,1 Astro-vesmir.estranky – Oortův oblak
- ↑ Český rozhlas Leonardo – Smrtící komety vyslalo Slunce
- ↑ Aldebaran Group for Astrophysics – Glosář Aldebaran (Oortův oblak)
- ↑ Instantní astronomické noviny – Podivný objekt Kuiperova pásu
Externí odkazy
|
Sluneční soustava |
---|
Hlavní tělesa Sluneční soustavy |
Slunce • Planeta: Merkur • Venuše • Země • Mars • Jupiter • Saturn • Uran • Neptun • |
Trpasličí planety |
Planetka • Plutoidy: Pluto • Ceres • Eris • Haumea • Makemake |
Měsíce sluneční soustavy |
Měsíc • Marsovy • asteroidní • Jupiterovy • Saturnovy • Uranovy • Neptunovy • Plutovy |
Hlavní pás planetek |
Meteoroidy • komety • Oortův oblak • Hillsův oblak • Kuiperův pás • Transneptunická tělesa • Sluneční vítr |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |